Ředitelka krematoria: Pozůstalým by se nemělo lhát!

Foto: Roman Ondráček

Popisek: Ředitelka Pohřební služby města České Budějovice a krematoria Kateřina Vrbová

Kateřina Vrbová je ředitelkou Pohřebního ústavu města Českých Budějovic a krematoria. V posledních měsících se na ní a její kolegy obrací lidé, kterým se nelíbí chování některých soukromých pohřebních služeb. Především té jedné - Memory s.r.o., která prý pozůzstalým i lhala. Soukromá firma ale nařčení odmítá.

„Byla jsem v šoku já i kolegyně, když se nám ozvalo několik lidí, kteří si nevědomky objednali pohřeb u privátní pohřební služby v Českých Budějovicích. Ta je spřízněná dokonce v rámci rodiny s táborským krematoriem. Ve finále to vypadalo tak, že obřad se uskutečnil u nás v obřadní síni krematoria, ale zesnulý se ke zpopelnění vezl až do Tábora. Když se klienti ptali proč, bylo jim řečeno, že my máme odstávku, a že oni to stejně mají levnější. Je to nehoráznost,“ říká Kateřina Vrbová.

Velký šok

Podotýká, že nikdy žádnou odstávku českobudějovické krematorium nemělo. A to dokonce ani v době, kdy vloni stavělo novou kremační pec. „Jeli jsme na původní, která je nyní jako záložní. To, co oni těm pozůstalým tvrdí, je opravdu nekalá soutěž. Poškozuje nás to, ale hlavně, často jim ta soukromá pohřebka neřekne, že jejich blízkého zpopelní jinde. Lidé pak nevědí, kde je tělo převáženo a proč,“ říká ředitelka pohřební služby města a krematoria.
S rozpaky se pak setkává ona i její kolegyně obřadnice, když si pozůstalí, kteří byli na pohřbu v budějovické obřadní síni – „pochopitelně“ přijdou pro urnu.

„Víte jaký je to pro ně šok, když my jim pak řekneme, že urna zde není. A že být ani nemůže, protože tělo u nás zpopelněno nebylo?“

Logicky, protože bylo zpopelněno v 60 kilometrů vzdáleném Táboře. A to údajně soukromá služba klientům, kteří přijdou projednat pohřeb, neřeknou.

Málem jsem dostal infarkt

„Mě to sice asi řekli, že manžela povezou pak do Tábora. Ale když jsem se ptala proč, tak že prý v Budějovicích mají odstávku pece. Nevěděla jsem, že to tak není. Ale když mi teď umřela maminka, už jsem si to zařídila přímo u nich a mám jistotu, že s ní nikde necestují,“ prozradila Marie Zámečníková, která je jednou z klientek, která byla s městskou organizací maximálně spokojena.

Jiný zákazník pan Jiří uvedl, že jemu se dokonce soukromá služba Memory ani neobtěžovala cokoli sdělit. „Přišel jsem si do budějovického krematoria pro urnu a oni mi řekli, že tam není. Málem se o mě pokusil infarkt. Ale taková moc milá paní mi řekla, že za to nemohou. Pohřeb tam proběhl, ale tělo si soukromá služba, u které jsem sjednával pohřeb, převezla do Tábora. Pak jsem si tedy urnu vyzvedl v jejich kanceláři. Ale nenapadlo mne, že je to takhle složité a vlastně zbytečné. Vím, že mi ta soukromá řekla, že to budu mít levnější, že mi udělají cenu. Nakonec to vyšlo asi o patnáct levněji, ale ty nervy za to nestály. Není to od té soukromé firmy slušné. Navíc bych nesouhlasil s tím, že by maminku vozili bůhví kde,“ míní klient.

Každý si má právo vybrat

Vedení privátní pohřební služby se nechtělo k věci vyjadřovat s tím, že všichni zákazníci jsou přesně informováni. Podle všeho ale ne vždy, nebo nedostatečně.

Ředitelka budějovického krematoria proto nabádá lidi, aby si rozmysleli, kterou pohřební službu pověří vykonáním posledních věcí člověka, a aby si zjistili, co vše je v ceně a kde bude tělo uchováno a případně zpopelněno.

„Každý si má právo vybrat. Nikdo nemá právo nikoho do ničeho nutit. Ale tohle nejsou bohužel jediné problémy s tím převážením zesnulých do Tábora, když je pohřeb v Budějovicích. Některé jiné pohřební služby zase dělají jiné věci, které nejsou příliš etické, nebo správné. My musíme dodržovat zákony, předpisy. My si nemůžeme házet s cenami a dotovat jednu službu druhou. Taky jsme ale prošli všemi audity a kontrolami, na rozdíl od některých, kteří dostali pokuty a neví se za co,“ míní Kateřina Vrbová.

Říká, že by ráda, aby pracovníci v pohřebnictví ctili pietu, aby se chovali nejprve s úctou a pak komerčně. Často je to prý opačně.

To mě může čert vzít

„Bohužel je to často mezi těmi soukromými firmami boj. Zatímco my máme náklady na chlazení, kremaci, převozy atd., oni v podstatě jen projednají pohřeb a dojedou pro tělo na patologii, domů, či ho dovezou k nám. Oni vlastně „taxikaří“. Přitom ceny u těch soukromých od nás se příliš neliší. Oni by měli mít ty ceny daleko nižší, a ne „milostivě“ nabízet slevy, případně podivné, takzvané „ekonomické“ pohřby. A k tomu přes web, pomalu formou e-shopu s „nákupním košíkem“. To mě může čert vzít, když to vidím,“ dodává Vrbová.

Radí proto všem pozůstalým, aby, když už je potká smutná událost a někdo blízký jim zemře, dobře zvážili, koho si objednají a nechali si udělat cenovou nabídku třeba u dvou, třech, čtyřech pohřebních služeb.

„Je to služba, jako každá jiná. Jenže s tím rozdílem, že ta poslední pro toho zesnulého a tak by se k tomu mělo přistupovat. Všichni mají náklady, někdo ale oprávněné, někdo skutečně neoprávněné. Vždyť drtivá většina pohřebních služeb z Budějovic a okolí nemá ani vlastní chladící a mrazící zařízení pro těla zesnulých a smluvně je tedy vozí k nám do krematoria. To o mnohém svědčí. S některými je spolupráce v pořádku, s jinými je to někdy o nervy. To ovšem nemusí klienta zajímat. Ten má dostat za své peníze to nejlepší a nejslušnější, včetně zacházení s objednavatelem i zesnulým,“ dodala Vrbová.

Roman Ondráček