Návrat chladnokrevných koní na Šumavu prý musejí zastřešit živnostníci. Projekt bývalého vedení nyní počítá s dražbou

Foto: CHKO Šumava

Popisek: Koně v CHKO Šumava

Nehospodárný projekt návratu chladnokrevných koní na Šumavu? Trhliny se mají změnit. Vize, jejímž cílem byla zejména záchrana českého chladnokrevníka, má vytvořit mimo jiné také prostor pro podnikání s tímto druhem oře. Někteří čtyřnozí přátelé zřejmě půjdou do dražby.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava tvrdí, že projekt bývalého vedení byl dosti nehospodárný. Sloužil hlavně k medializaci, nedával možnost uplatnění živnostníkům, kteří by chtěli s koňmi pracovat v lese nebo vozit turisty, a tím nepřímo doslova bránil podnikání na Šumavě.

Co teď s tím?

Po důkladném zvážení se současné vedení přiklonilo k variantě neprovozovat dále chladnokrevné koně ve vlastní režii a dát možnost právě živnostníkům, kterým vytvoří podmínky pro jejich podnikání.

„Mít své koně pro práce v našich lesích se nevyplatí. Náklady spojené s jejich provozem jsou výrazně vyšší, než v případě využívání koní a jejich služeb poskytovaných dodavatelsky: Výdaje spojené s provozem koní, opravami stájí, veterinární péčí, podkovářskými službami, dopravou na pracoviště, péčí o postroje a mzdovými náklady, které by zajistily nepřetržitou nutnost zabezpečit celoroční a každodenní péči o koně, jsou neúměrně vysoké,“ vysvětluje náměstek pro péči o lesní ekosystémy Jan Kozel.

Organizace, které spravují a potřebují k realizaci péče o les koně, už před časem postupně přešly na dodavatelský model, především z ekonomických důvodů.

„Správa Národního parku nemůže být v tomto ohledu výjimkou. Žádný z národních parků v České republice nevyužívá vlastní potahy, protože je to administrativně a ekonomicky neudržitelné. Podobné je to i u správců lesních majetků,“ argumentuje Jan Kozel s tím, že správa národního parku dá přednost transparentní soutěži dodavatelských subjektů, kterým se bude snažit vytvořit co nejlepší prostor pro jejich podnikání.

CHKO Šumava se jako organizace nemůže o koně sama starat a využívat je pracovně.

Správa parku také nemá svoje těžaře, své harvestory, své železné koně. „Všechny tyto věci soutěží a práce koní v lese nemůže být výjimkou. Navíc, záchranu koňských plemen a jejich rozšiřování mají na starosti úplně jiné instituce než národní parky,“ dodává ředitel Správy CHKO Pavel Hubený.

Koně půjdou asi do dražby

Organizace chce kromě toho podpořit soukromé podnikatele s chladnokrevnými koňmi, kteří podnikají v turistickém ruchu. Zaměstnance, kteří se ještě teď starají o koně, Správa propouštět nehodlá. Našla pro ně plnohodnotné uplatnění v rámci údržby objektů. Zatím se starají o tři již dříve nakoupené koně, kteří možná budou nabídnuty ve veřejné dražbě. Opravené stáje pak budou k dispozici živnostníkům, kteří tu s koňmi budou chtít pracovat.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš