Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

19.02.2014
Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

Autor: profimedia.cz

Popisek: Lyžování, ilustrační foto

Podle pracovníků Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérských meteorologů leží na Šumavě nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let. Srážkově chudá zima může způsobit oslabení šumavského lesa ale zároveň i lýkožroutů smrkových.

Na Šumavě je nejméně sněhu za posledních 35 let. Vyplývá to z měření výšky sněhové pokrývky sněhoměrnými tyčemi, které pravidelně dělají pracovníci Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérští meteorologové, jako je například Antonín Vojvodík, známý též jako Lovec mrazů.

Nejvíce sněhu teď leží na Březníku u Modravy, kde je zhruba 45 centimetrů

„Takhle málo sněhu nebylo na Šumavě za celou dobu, kdy sníh na Šumavě měříme,“ uvádí Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava s tím, že výška sněhu se na Správě NP a CHKO Šumava měří od založení organizace v roce 1992.

To potvrzuje i Antonín Vojvodík, který sníh na území Národního parku Šumava měří 35 let. „Bohužel takhle málo sněhu na Šumavě nepamatuji. Například na mé meteorologické stanici Perla u Kvildy, což je jedno z nejchladnějších míst na Šumavě teď leží 11 centimetrů. Sněhová pokrývka je místy nesouvislá,“ uvádí Antonín Vojvodík.

Nejvíce sněhu teď leží na Březníku u Modravy, kde je zhruba 45 centimetrů. Nebo na Trojmezí, kde leží 40-70 centimetrů. Ve srovnání s únorem roku 1999, kdy Vojvodíkovi na Březníku sněhem zapadala tři metry vysoká meteorologická stanice je letošní sněhová nadílka velice skromná.

Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů

„Pozitivum teplé zimy pro smrkové porosty je, že přezimující lýkožrouti mají vyšší energetický výdej a koncem zimního období jsou vyčerpanější, než kdyby panovaly obvyklé teploty. Spolu s tím vyšší teploty vyhovují plísním, které mohou oslabené kůrovce napadat a ve větší míře je i zabíjet. Pro mladé listnaté stromy a jedle je pak letošní zima nepříznivá, protože jelení zvěř se nekoncentrovala do svých obvyklých zimovišť, pohybuje se po větším prostoru a může neochráněné stromky okusovat,“ vysvětluje Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.

„Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů, srážkový deficit zhoršuje zásobení kmene i dalších částí stromu vodou. Stromy tak musejí k dostatečnému zásobení vodou vynakládat mnohem více energie - voda do kořenů neproniká samovolně, ale jen aktivním působením kořenových buněk. Letošní zima je tedy energeticky náročnější pro kůrovce i pro stromy,“ doplňuje náměstek Jan Kozel.

Správa Národního parku Šumava sleduje kvůli vědeckým výzkumům i další ukazatele týkající se počasí. Na území Národního parku Šumava je také několik meteorologických stanic. Některé patří Správě šumavského parku, některé Českému hydrometeorologickému ústavu a další Antonínu Vojvodíkovi.

Sledování průtoku vody na Šumavě

„Stanice Správě NP a CHKO Šumava slouží ke zpřesnění údajů o teplotách vzduchu i půdy, relativní vlhkosti, srážkách nebo rychlosti a směru větru ve vrcholových partiích národního parku nebo naopak v údolních polohách a jsou pak  využívány pro výzkumnou činnost,“ vysvětluje Eva Zelenková, odborný referent – hydrobiologie z Odboru výzkumu a ochrany přírody.

Odborní pracovníci ze Správy NP a CHKO Šumava také sledují průtok vody na Šumavě. „Důvodem je sledování odtoku vody z území, kde jsou prováděny revitalizace mokřadů, případně i samotných potoků. Některé stanice pak byly zřízeny v místech, kde byly předpokládány významné změny v porostní struktuře lesa (zejména po orkánu Kyrill), které mohou mít vliv na rychlost i množství vody odtékající z povodí,“ uvádí Eva Zelenková.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace