Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

19.02.2014
Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

Autor: profimedia.cz

Popisek: Lyžování, ilustrační foto

Podle pracovníků Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérských meteorologů leží na Šumavě nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let. Srážkově chudá zima může způsobit oslabení šumavského lesa ale zároveň i lýkožroutů smrkových.

Na Šumavě je nejméně sněhu za posledních 35 let. Vyplývá to z měření výšky sněhové pokrývky sněhoměrnými tyčemi, které pravidelně dělají pracovníci Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérští meteorologové, jako je například Antonín Vojvodík, známý též jako Lovec mrazů.

Nejvíce sněhu teď leží na Březníku u Modravy, kde je zhruba 45 centimetrů

„Takhle málo sněhu nebylo na Šumavě za celou dobu, kdy sníh na Šumavě měříme,“ uvádí Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava s tím, že výška sněhu se na Správě NP a CHKO Šumava měří od založení organizace v roce 1992.

To potvrzuje i Antonín Vojvodík, který sníh na území Národního parku Šumava měří 35 let. „Bohužel takhle málo sněhu na Šumavě nepamatuji. Například na mé meteorologické stanici Perla u Kvildy, což je jedno z nejchladnějších míst na Šumavě teď leží 11 centimetrů. Sněhová pokrývka je místy nesouvislá,“ uvádí Antonín Vojvodík.

Nejvíce sněhu teď leží na Březníku u Modravy, kde je zhruba 45 centimetrů. Nebo na Trojmezí, kde leží 40-70 centimetrů. Ve srovnání s únorem roku 1999, kdy Vojvodíkovi na Březníku sněhem zapadala tři metry vysoká meteorologická stanice je letošní sněhová nadílka velice skromná.

Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů

„Pozitivum teplé zimy pro smrkové porosty je, že přezimující lýkožrouti mají vyšší energetický výdej a koncem zimního období jsou vyčerpanější, než kdyby panovaly obvyklé teploty. Spolu s tím vyšší teploty vyhovují plísním, které mohou oslabené kůrovce napadat a ve větší míře je i zabíjet. Pro mladé listnaté stromy a jedle je pak letošní zima nepříznivá, protože jelení zvěř se nekoncentrovala do svých obvyklých zimovišť, pohybuje se po větším prostoru a může neochráněné stromky okusovat,“ vysvětluje Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.

„Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů, srážkový deficit zhoršuje zásobení kmene i dalších částí stromu vodou. Stromy tak musejí k dostatečnému zásobení vodou vynakládat mnohem více energie - voda do kořenů neproniká samovolně, ale jen aktivním působením kořenových buněk. Letošní zima je tedy energeticky náročnější pro kůrovce i pro stromy,“ doplňuje náměstek Jan Kozel.

Správa Národního parku Šumava sleduje kvůli vědeckým výzkumům i další ukazatele týkající se počasí. Na území Národního parku Šumava je také několik meteorologických stanic. Některé patří Správě šumavského parku, některé Českému hydrometeorologickému ústavu a další Antonínu Vojvodíkovi.

Sledování průtoku vody na Šumavě

„Stanice Správě NP a CHKO Šumava slouží ke zpřesnění údajů o teplotách vzduchu i půdy, relativní vlhkosti, srážkách nebo rychlosti a směru větru ve vrcholových partiích národního parku nebo naopak v údolních polohách a jsou pak  využívány pro výzkumnou činnost,“ vysvětluje Eva Zelenková, odborný referent – hydrobiologie z Odboru výzkumu a ochrany přírody.

Odborní pracovníci ze Správy NP a CHKO Šumava také sledují průtok vody na Šumavě. „Důvodem je sledování odtoku vody z území, kde jsou prováděny revitalizace mokřadů, případně i samotných potoků. Některé stanice pak byly zřízeny v místech, kde byly předpokládány významné změny v porostní struktuře lesa (zejména po orkánu Kyrill), které mohou mít vliv na rychlost i množství vody odtékající z povodí,“ uvádí Eva Zelenková.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh

Vložil: Redaktor KL

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace