Krávy prděly a vyhodily kravín do luftu. Aneb šest špinavých tajemství 'čistých' zdrojů energie podle ekologa

Foto: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

Ekolog a publicista Ivan Březina na serveru Neviditelný pes píše v obsáhlém článku o tom, že obnovitelné zdroje nejsou vůbec tak „zelené", jak se o nich tvrdí. Často jsou prý dokonce škodlivější než uhlí, tvrdí Březina a uvádí „šest špinavých tajemství 'čistých' zdrojů energie".

Ivan Březina svůj příspěvek uvádí velmi svérázně. Popisuje totiž případ z německé vesničky Rasdorf, jejíž název - jak píše - připomíná českého komunistického poslance s „křivým obličejem a křiváckými názory", kde došlo k výbuchu kravína. „Jedna kráva totiž denně vyprdí asi 500 litrů metanu. Devadesát nadmutých dobytčat z Rasdorfu si pšoukáním ulevovalo tak mocně, že pak stačila jiskra a kravín šel do luftu," píše v úvodu publicista.

Doplňuje, že tato zdánlivě veselá příhoda odhaluje temná rizika skrývající se v pozadí obnovitelných zdrojů energie. „Patří mezi ně totiž i bioplyn z kravské kejdy," píše Březina s doplněním, že bez uhlí se tak či onak neobejdeme. A tvrdí, že pálení uhlí po investicích do čističek za vlády ODS v letech 1992-1997, které snížily emise pevných látek i oxidu siřičitého, neničí přírodu.

Dále už se věnuje výše zmíněným šesti tajemstvím údajně čistých zdrojů energie.

Bioplynky smrdí jako čert. A co teprve, když se protrhne přehrada?

Prvním z nich jsou bioplynové elektrárny. O těch prý jejich propagátoři zamlčují, že vedlejším produktem je slušně řečeno nelibá vůně, podle Březiny „bioplynky smrdí jako čert". Pro podporu cituje slova jedné ze signatářek petice proti elektrárně ve Velkých Albrechticích u Ostravy: „Někdy je tady takový smrad, že je z toho na blití."

Tajemství obestírá prý i vodní elektrárny, další obnovitelný zdroj energie. Zde podle Březiny hrozí protržení přehrady. Pro příklad uvádí neštěstí z roku 1916, kdy podle něj praskla přehrada na Bílé Desné v Jizerských horách. Přívalová vlna se prohnala údolím, zničila 102 domů a zabila prý 62 lidí.

Bez rizika nejsou ani geotermální elektrárny. Na první pohled to sice prý vypadá jako skvělý nápad, ale „šťourat se v zemských hlubinách" se podle ekologa nevyplácí. „V prosinci 2006 se o tom přesvědčili obyvatelé okolí švýcarské Basileje, kde zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice vyvolané geotermální elektrárnou způsobilo škody za 9 milionů dolarů," dokládá svá slova publicista na webu Neviditelný pes.

Solární elektrárny zase podle Březiny produkují obrovské množství toxických odpadů a kontaminované vody. Dalším „solárním jedem" je prý navíc olovo, které se v rozvojovém světě používá do baterií sloužících k zálohování vyrobené energie. Při výrobě solárních panelů navíc vzniká fluorid dusitý – plyn, jehož skleníkový efekt je 17tisíckrát silnější než vliv oxidu uhličitého, doplňuje ekolog.

Větrná elektrárna vás prý může v krajním případě i zabít

Větrné elektrárny označuje Březina za „mixéry krajiny" nebo za „záchodové štětky nebe" a devastují podle něj krajinný ráz. Otáčení rotorů větrníků navíc způsobuje hluk, a to především na frekvencích těsně pod hranicí slyšitelnosti, který může způsobit nevysvětlitelné bolesti hlavy, pocity paniky, nespavost a další zdravotní potíže, varuje ekolog.

Větrné elektrárny podle něj navíc dokážou i zabít. „V zimě se totiž na jejich lopatkách tvoří námraza, kterou rozhazují rychlostí až tři sta kilometrů v hodině. Když příliš fouká, větrná elektrárna se doslova rozletí na kusy. Představte si, že byste právě stáli někde poblíž..." nastiňuje katastrofický scénář publicista.

Riziko skrývají i takzvaná biopaliva, jimiž chce EU podle Březiny do roku 2020 pokrýt 10 procent spotřeby energie. Zde si na pomoc bere výrok zmocněnce ODS pro právo na výživu Jeana Zieglera a zastává jeho názor. „Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti," prohlásil Ziegler.

„Obnovitené zdroje energie tedy vůbec nejsou 'zelené'. A pak nám bude někdo říkat, že nemáme topit uhlím, protože kouří a smrdí?" uzavírá svůj článek Ivan Březina.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová