Daniel Kulhánek: Obavy lidí pramení z faktické rezignace vlád na diplomacii. Vaše dopisy
06.02.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Válka a její následky
Válka na Ukrajině vyvolává v mnohých lidech obavu. Mnohým je ukradená. Mnozí by se roztrhali, aby svou podporou napomohli Ukrajině nad Ruskem zvítězit. A politici s takovým tvárným tématem umí výborně pracovat. Vodí si společnost na vodítku, přizpůsobují pravidla, válka se stala pravidelným pokrmem jejich tiskových konferencí a politických prohlášení. Nad tématem se do hloubky zamyslel Daniel Kulhánek. Ale začal jednou pochvalou.
„Rád čtu vaše články, týkající se nejrůznějších témat. Řekl bych, že tím důvodem je kromě trefných popisů a komentářů také určitá nadsázka, spojená se špetkou humoru, a to vše ve slušných mezích, které nemohou nikoho (normálního) urážet. Líbí se mi také užívání rozmanitosti češtiny a co hlavně, alespoň dle mého postřehu, píšete bez chyb, což dnes bohužel není samozřejmostí ani u profesionálních novinářů. Takovéto vskutku inteligentní novinařiny je bohužel pomálu,“ zahájil své psaní Daniel Kulhánek a za redakci za toto zhodnocení velmi děkuji. Následně se Daniel Kulhánek pustil do samotného předmětu svého dumání.
„Ale k věci: Jadernou válku nemůžete vyhrát, vzkázal Rusku šéf NATO Jens Stoltenberg. (Forum24.cz, 25. 1. 2023)
Sleduji tyto věci včetně těch zbabělých mírových iniciativ, vznikajících napříč státy EU. To, co se však někdy na takto smýšlející lidi sype, je neuvěřitelné, nehorázné, a hlavně demokracii na sto honů vzdálené.
V buddhistickém učení se má za to, že nevědomost je zdrojem utrpení. Myslím si, že právě tato nevědomost, kterou jsme obklopeni jako novou železnou oponou, je příčinou rozdělení společnosti. Tvůrcem této železné opony je politika současnosti, zesílená mainstreamem. To, že je v našem malém českém rybníčku nějaký pan prezident sjednotitel nebo rozdělitel, je snad úplný nesmysl.
A tak mě napadá – ten pan Stoltenberg je zajisté chytrý muž, když tohle říká. To by snad ani ve snu nikoho nenapadlo. Uvažuje zajisté jako voják a má v podstatě pravdu, i lidé se protentokrát shodnou. Něco mi však v tom prohlášení chybí. Přeložme proto tento vzkaz do jiného formátu: Kdo především nevyhraje jadernou válku?
Ano, je to ten, kdo má více co ztratit. A nemyslím teď jen materiální stránku včetně technologií, ale především lidské oběti a životní prostor. Zamysleme se, prosím, nad tím, jaký počet obyvatel má Rusko a jakým životním prostorem disponuje. Naproti tomu je zde rozlohou přibližně čtvrtinová EU, přičemž její zalidněnost je více než trojnásobná, s hustou zástavbou měst a obcí, propletená rozvinutým průmyslem, moderními přístavy, ale také jadernými elektrárnami a úložišti. Když na to přijde, ke katastrofě v EU není zapotřebí ani jaderných hlavic. A ONI toto dobře vědí. ONI = politická reprezentace EU včetně jednotlivých členských zemí. Proč nevytváří politiku s ohledem na výše uvedené a jsou pravděpodobně ochotni riskovat vše včetně mnoha milionů životů, které jsme jim v řádných demokratických volbách de facto svěřili? Je to prosté. Neřídí se tímto úsudkem, podléhají dravčí morálce a rétorice mocných, ukrytých za Velkou louží.
Sám Henry Kissinger říká: „Zažil jsem, jak Amerika s velkým nadšením začala pět válek, aniž by věděla, jak je ukončit.“ V jiném tvrzení vyslovuje tuto úvahu: „Pokud řádu nelze dosáhnout obecnou shodou, ani jej vnutit silou, pak nelze jinak, než jej za cenu katastrof a nelidskostí ukout z chaosu.“ Co si o tom myslet?
Skutečně odpovědných, odvážných a pravdivých politických osobností je jako šafránu, navíc to v tomto světě nemají snadné. Je smutné, že řešení tak závažného faktu zřejmě zbývá na lidech samotných. Ti, kteří si to uvědomují, musí jednat. Ti, kteří ne, neměli by alespoň překážet.
Většina populace západního světa je ukolébána bezpečím, klidem, pohodlím a jistou mírou hojnosti. Na tomto základě také mnozí formují a vytváří své úsudky a názory. Prožitek krutých válečných reálií je jim zcela cizí. Dalo by se říci, že jde o jistý druh kognitivní fixace, nebo také že přes jednotlivé stromy nevidí les. Tento hendikep je tedy další rozšířenou nevědomostí a možnou cestou do temných sfér, odkud není návratu.
Ano, lidé, kteří se přiklánějí k mírovému řešení, mají určité obavy. Ty ale pramení z faktické rezignace vlád na diplomacii a viditelně postupného odevzdávání vládnutí do rukou válečných jestřábů, eskalujících konflikt. Občané EU i samotná budoucnost jejich zemí se tak mimoděk stávají rukojmími jejich válečných dobrodružství. Opravdu jde o špatný mír, když přestanou umírat lidé? Možná jednou ten ideální, spravedlivý, maximalistický mír, který tak mnozí vzývají i se všemi extrémními pohledy a důsledky, přece jen zavládne. To až bude planeta zcela bez lidí. Přeji tedy nám všem, abychom nepromarnili čas.
|
Naučit lidstvo lhát o tom, že válka je spravedlivá, to je cíl všech válečníků. A že se jich v poslední době urodilo. Bojujeme spravedlivou válku. V Jemenu zemřely kvůli válečnému hladomoru desítky tisíc dětí. Hlady. Bez výrazného zájmu médií. Umíraly tam děti hlady. Zrovna v okamžiku, kdy jsme čistili ledničku od přebytečného bordelu, protože jsme potřebovali nakoupit nový přebytečný bordel, který bychom si mohli v noci prohlížet a přemlouvat se k půstu. Aby těch našich sto kilo už nerostlo. Mediálně zajímavá je naše válka s přebytečnými kily a přeplněnou ledničkou, mediálně nezajímavá je válka v Jemenu, kde válečným hladomorem umíraly desítky tisíc dětí. Tiše, vládneme.
Mír je sprosté slovo. Je. Protože teď znamená ruský mír. A takový mír my nechceme, a tak budeme nadále rozehrávat počítačovou hru na válku na Ukrajině, v Jemenu, kdekoliv na světě, kde mají mocní chuť zlepšit si svůj sociální nebo politický status. Tiše, tiše, přesuny zdrojů a moci na obou stranách Pacifiku musíme chápat jako spravedlnost. Souvislosti nehledejme, na oběti nehleďme. Teď je potřeba předstírat slepotu a nechat se slepými vést. Ale ne do záhuby. Jen do strachu, který vědomou slepotu zajistí a zdroje se budou moci přesouvat. Jak dlouhá doba utekla od převzetí moci nad východní Evropou. A kapitál je zase hladový. Potřebuje nakrmit.
Jak ve svém textu píše Daniel Kulhánek, ve hře je příliš mnoho. Skutečně se to eskalování situace může obrátit proti nám. Opravdu se můžeme dočkat toho, že Česká pošta začne rozvážet povolávací rozkazy. Ne, vlastně ne, my jsme modernější než nějaké barbarské Rusko, nám ty povolávací rozkazy budou chodit přes datovku. Ale ne, nebudou. Nejspíš bude stačit ten strach, sloužící k vytvoření souhlasu.
|
Vložil: Štěpán Cháb