Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zbavíme se Budvaru. A ČEZu. A pak budeme žít z almužny od okolních států. Komentář Štěpána Chába

komentář 15.06.2022
Zbavíme se Budvaru. A ČEZu. A pak budeme žít z almužny od okolních států. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Budějovického Budvaru

Popisek: Budějovický Budvar

TOP 09 navrhuje sníst psy. A to i když jich moc nemáme. Ne, že bychom neměli žádné, jeden se jmenuje třeba Budvar, další se jmenuje třeba Lesy ČR, ten největší tahoun je pak tažný buldok ČEZ (o kterém se zatím taktně mlčí, ale ono se dlouho mlčet nebude). Podobných posledních zbývajících psů máme desítky. A všechny prodáme, prožereme a pak budeme čekat s nataženou rukou a doprošovat se u kolemjdoucích o almužnu.

První, co se v návrhu vládního trpaslíka objevilo, je státní pivovar Budvar. Má paní má ráda pivo. Po obědě si vždycky jedno dá. Ale není nikterak vybíravá. Ovšem když z krámu dovezla pivo značky Argus, popadla mě láteřivá nálada a já volám do nebes – proč Argus, taková divná patlanina česko-polsko-německé LIDL velkoslévárny zbytků, které ostatní pivovary vylily do kanalizace. Proč nekupuješ Budvar, české pivo, českého státu. Trochu hrdosti do toho pití tekutého chleba, sakra. Hrdosti, kterou se vláda bude snažit prodat nějakému štědrému investorovi ze zahraničí.

Já ty vládní trpaslíky z TOP 09 nechápu. „Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta,“ píše se ve výroční zprávě za rok 2021, kterou přetlumočila veřejnosti četka. Strategie pro budoucnost? Prodat. Na kolik si stát přijde? Za kolik Budvar prodá? Za deset miliard? Za třicet? Dál to nepůjde? A co takhle za padesát miliard, když si zapřeháním? Do rozpočtu natečou penízky, bilance státního dluhu se trochu zlepší. A pak zjistíme, že jsme za měsíc získaných padesát miliard rozfrcali. Část půjde povinně dobrovolně na zbrojení Ukrajiny, druhou část věnujeme Američanům za dvacet let staré vrtulníky se strženými rotory, část dáme Němcům za tanky, zbytek půjde na nějaká pěkná propagandistická videa o blahodárnosti Evropské unie.

Ale po měsíci hýření zjistíme, že zisky Budvaru začínají plynout jinam. Někam za hranice. Že z našeho majetku, z našeho dědictví, už zase žije někdo jiný, někde v zahraničí. A my nemáme nic. Ale ano, ten klatý ČEZ. Ale ten bychom měli také prodat. Měli, to by bylo peněz za prodej. To by šlo do daleko větších obrátek než nějakých padesát miliard. Prodejme to. Uděláme si pak hostinu. Sice bude trvat zase jenom měsíc, po kterém zjistíme, že nám energetickou síť ovládá nějaký vykutálený „investor“, ale ta hostina, ta bude stát za to. A že tím ne příští generaci, ale už příští vládě připravíme nejednu horkou chvilku? To je jedno, přežili jsme privatizační převod zisku i kapitálu do zahraničí v devadesátkách, přežijeme i tenhle. Že to z nás udělalo kolonii? To je ale úplně jedno. Kolonie už jsme. Když se to prohloubí, žádná škoda.

Vláda si pomalu začíná všímat, že je problém. A tak sahá po nejjednodušším řešení. Prodat, co zbývá (a to v době, kdy je inflace a majetek se tak prodá vlastně hluboce pod cenou). Zbavit se toho a rychle do ekonomiky nalít pár miliard, ať se zlepší tabulky, ať statistika ukazuje lepší čísla a my tak přežijeme se ctí další rok. Jenže ta čest bude jen na papíru. Krize se prohloubí, peníze začnou zase chybět a už nebude nejen co prodat, ale už nebude ani nic generovat zisk. Nemluvě pak o hrdosti, kterou jsme do kanálu spláchli už dávno. Píšu to poprvé a s hrůzou ze sebe samého, ale vraťte tam Babiše i s těmi jeho Čapími hnízdy a estébáckou minulostí. On měl aspoň nějaký koncept, chaotický, ale funkční. Jeho politika měla srozumitelný směr. Nová vláda jen zmatkuje a cítí se u toho tak, tak strašně lepší a nad věcí a přitom je to jeden mopslík podivné ideologie vedle druhého. Nová vláda vsadila právě na ideologii, Babiš byl prostě kšeftař. Kšeftař je rozhodně lepší než zapálený ideolog. Nikdo jiný v nabídce není a Babiš rozhodně představuje to menší zlo. Teď už zcela očividně.

 

Vložil: Štěpán Cháb