Luděk Ševčík: Protiústavní soud. Kdy se restitucí budou dožadovat potomci Koženého, Krejčíře nebo Mrázka? Vaše dopisy
16.01.2022
Foto: Pavel Rychetský
Popisek: Ústavní soud
Nevzali jsme ty restituce nějak moc zeširoka a nevracíme majetky i těm, kteří se proti republice prokazatelně provinili? A jak až hluboko do historie bychom se měli ponořit při hledání jak práva na restituce, tak i na vinu vůči republice? Luděk Ševčík vidí jednu restituci, s kterou nesouhlasí. A to navrácení 2000 hektarů pozemků Cisterciáckému řádu ve Vyšším Brodu, o kterém v poslední době rozhodl Ústavní soud. Toto k tomu napsal:
„Selektivně štědří soudcové Ústavního soudu udělali opět rozhodnutí, kterým znevýhodňují občany ČR. Ty, kteří je financují a od nichž chtějí navýšení platů,“ ukázal Luděk Ševčík na Ústavní soud a pokračoval. „Vydali totiž cisterciákům pozemky za bratru (cisterciákovi) miliardu. Ponechme teď stranou oprávněnost nároku opatství na vydání majetku. Zabývejme se nejdříve tím, co ÚS stále uniká.
Majetek, zabavený cisterciákům a vlastně komukoliv, kdo ať skutečně, či domněle kolaboroval s nacistickým režimem, byl totiž zahrnut do poválečného vyrovnání. O jeho hodnotu byly sníženy nároky ČSR vůči Německu. V případě, že ÚS tento majetek státu odebírá a ,vrací‘ jej žadatelům, se tedy logicky navyšuje dluh Německa vůči ČR, jako nástupci ČSR – ČSSR. ÚS by tedy měl zajistit, aby někdo zajel do Berlína a přivezl do státní kasy přiměřenou náhradu. A že už toho majetku bylo vydáno za pěknou řádku miliard!
Bez toho je nutno naplno říci, že Ústavní boys si z Ústavy ČR udělali trhací kalendář. Vždyť už v preambuli Ústavy ČR je psáno, že občané jsou odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku. Jakpak to asi ÚS naplňuje? Tím, že rozdává státní majetek, aniž by zajistil reciprocitu? Je pro něj státní majetek cizím, z něhož se lehce rozdává? Proč si žadatelé nezajeli pro svůj majetek do Berlína? Ten by jim přece měl dle logiky vyplatit náhradu. Tam by ale nic nedostali, tak se raději obrátí na ,náš‘ ÚS. Ten už si dokáže zdůvodnit brakování státní kasy. Začne kecy o tom, že „při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně a formalisticky (nedržet se tedy zákonů), ale naopak velmi citlivě vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (tedy ne dle zákona, ale dle sympatií)“.
Vrcholem je však věta „Skutečnost, že jako záminka pro politickou nebo náboženskou perzekuci byly použity dekrety prezidenta republiky, nebrání vydání podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.“ Tak, a je to! ÚS prakticky prohlásil tzv. Benešovy dekrety za neplatné! Na základě této věty je totiž možno vydat jakýkoliv majetek, který byl podle nich odňat! A protože Ústavní zákon č. 57/1946 Sb. (tzv. Benešovy dekrety) stále platí a není v rozporu s ústavním pořádkem, je jejich praktické zrušení protiústavním krokem! ,Náš‘ ÚS jedná protiústavně!
Jsme teď v období, kdy dochází k velkým politickým změnám. Ruší se dobré vztahy s nejbližšími sousedy (Maďarsko) a plně se přimykáme k Německu (EU). Tak rozhodli (i nerozhodli) občané. Vše však může být za pár let jinak. Ústava ČR by ale měla být posvátnou, ať se na chvíli přikloníme doprava či doleva, na Západ, nebo na Východ. A ÚS by toho měl být přirozený garant. Troufám si tvrdit, že současný takový určitě není.
P. S. Mám problém s určitými restitucemi. Konkrétně církevními a některých šlechtických rodů. Nevím, jak je na tom dnešní společnost, co se týče znalosti historie. Ale už při základních vědomostech o pobělohorské době je patrno, že jak katolická církev, ale hlavně velká řada restituujících šlechtických rodů k svému majetku nepřišla vlastní prací. Byl tehdy zkonfiskován (ukraden) majetek 800 největších českých šlechtických rodů. Bez náhrady, bez restitucí. A teď se ti, kteří tento majetek ,zkonfiskovali‘, domáhají jeho vydání od státu. A to člověk nesmí ani vzpomenout na zlodějny při ražbě stříbrných mincí, které vedly až k státnímu úpadku. I členové těchto rodů stojí ve frontě na restituce. Člověk si pak říká, kdy asi nastane čas a restitucí se zde budou dožadovat potomci Koženého, Krejčíře, nebo Mrázka? Se současným ÚS by jejich naděje na zbohatnutí asi nebyly malé,“ poznamenal sarkasticky na závěr Luděk Ševčík.
Každou jednotlivou restituci je potřeba prozkoumat do posledního kousku. Podrobit ji drobnohledu, nechat vyjádřit nestranné historiky, právníky, ukázat holou pravdu bez příkras. Protože pokud se budeme zabývat příkrasami, můžeme dojít k zjištění, že se nám tu porušují Benešovy dekrety a bývalý viníci se stávají uměle a z rozhodnutí soudu oběťmi naší zvůle. Mohli bychom tak dojít až k revizi samotných Benešových dekretů, které jsou čím dál častěji pod útokem těch, kteří říkají, že dekrety jsou přežitek, překážka pro vztahy s Německem. Nejsou. Za minulostí jsme udělali s Německem tlustou čáru. Jen je trochu zvláštní, že tu tlustou čáru za minulostí jsme udělali hlavně my, Němci si tím nejsou zase tolik jistí. Odsun je zlo. Když uvidíme jen odsun, tak ano. Když se odvážíme nahlédnout k tomu, co odsunu předcházelo, uvidíme, že odsun byl reakcí na zlo. Restituce musíme zkoumat důkladně, nevidět jen vyvlastnění, ale právě i to převlastnění, které mu předcházelo.
|
Vložil: Štěpán Cháb