Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Velkolepá bašta královské moci, historie stále živá a lahůdka pro romantické duše. Po kolejích s Českými drahami

28.07.2021
Velkolepá bašta královské moci, historie stále živá a lahůdka pro romantické duše. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Českobudějovické neorenesanční nádražní budově se secesními prvky se říká železniční katedrála. Jako první tu zastavil 17. prosince 1908 vlak z Terstu do Prahy.

FOTOREPORTÁŽ Máte rádi městskou turistiku? Já ano a nezastaví mě ani letní počasí, kdy bývají města pěkně vyhřátá. Takže v době, kdy jiní odpočívají u vody, si pálím ramena v Paříži či Kroměříži. Před pár dny jsem se rozkoukávala po návratu z dovolené a přemýšlela nad nějakým nenáročným výletem pro nadcházející víkend. Do hledáčku mi padly České Budějovice.

Na jihu Čech stojí už více než 750 let a lákají na nádherné historické centrum i přírodní a kulturní památky v okolí. A jako bonus jsou dobře dopravně dostupné. S Prahou je spojují České dráhy vlakem přes Tábor a Soběslav. Rychlík Rožmberk vás zase doveze až od Plzně (od 6. 8. 2021 by již mělo spojení fungovat opět bez výluk a náhradní autobusové dopravy) nebo z Jihlavy, Třebíče či Brna (zde je toto léto třeba počítat s výlukou).

 

České Budějovice nádraží

Při návratu do vlasti v roce 1918 přespal Tomáš Garrigue Masaryk ve svém voze na čtvrtém nástupišti

I železný a zlatý král musel posilovat svoji moc

Středověk byl obdobím nejistot i pro tehdejší vládce, kteří se museli snažit strategickými rozhodnutími upevňovat svoji moc, než je v nestřeženém okamžiku někdo přeroste a zastíní. Takové rozhodnutí stálo i za založením Českých Budějovic. Tehdejší král Přemysl Otakar II. (řečený král železný a zlatý) si byl vědom nebezpečí rostoucího vlivu a majetku rodu jihočeských Vítkovců, proto dal na jihu Čech vybudovat klášter Zlatá Koruna a v roce 1265 založil právě České Budějovice.  Díky dobré pozici u rakouských hranic se město stalo důležitým obchodním místem. Navíc bylo katolické město během husitských válek chráněno silnou vojenskou posádkou, která znamenala ochranu i pro přijíždějící kupce. Když pak v 16. století došlo k celkovému vzestupu měst, Budějovice toho využily a daly se na vaření piva, které tehdy slibovalo dobré zisky. Během historie se tu konalo několik zemských sněmů a pár let zde byly uloženy i korunovační klenoty. A za zmínku určitě stojí i to, že koněspřežná železnice, která v první polovině devatenáctého století propojila České Budějovice s Lincem, byla první svého druhu v Evropě. Navíc je část této trati využívána dodnes. Samozřejmě už pro moderní vlaky.

 

České Budějovice nádraží

Koncem druhé světové války byl areál nádraží zasažen dvěma nálety spojeneckých vojsk 23. a 24. března 1945, druhý nálet částečně pobořil jižní křídlo budovy

Historické centrum

Výlet jsem nám naplánovala do historického centra města, které je památkovou rezervací. Cestou mi do oka padla tovární budova firmy Koh-i-Noor Hardtmuth. Nejstarší část byla postavena v polovině 19. století a je zajímavou ukázkou industriální architektury. Pokud půjdete kolem, všimněte si hlavně vstupní brány, která je uměleckým kovářským dílem a je památkově chráněna.

 

Koh-i-noor

Mohutná tovární budova s jednoduchými klasicistními fasádami byla postavena v ulici F. A. Gerstnera v letech 1847–1848 pro výrobu tužek rakouského vynálezce a průmyslníka Josefa Hardtmutha

 

Koh-i-noor

V letech 1872–1877 vznikla nová východní části areálu a obytná budova pro Hardtmuthovu rodinu

Samotnou procházku historickým jádrem jsme začali poměrně tradičně na náměstí Přemysla Otakara II. Uprostřed mu dominuje barokní Samsonova kašna, která patří k největším kašnám u nás. Nedaleko ní jsou umístěny i vodní rozprašovače (osvěžovače), takže pokud cestujete s dětskými či zvířecími vodníky, chvilku si tu pobudete. Za mě byla voda tedy studená a držela jsem se v bezpečné vzdálenosti, ale holky byly ve svém živlu.

 

Samsonova kašna

O stavbě Samsonovy kašny rozhodla městská rada v roce 1716. Vyrostla uprostřed náměstí, kde dřív stával pranýř, aby sloužila i k ozdobě. Voda byla čerpána z Vltavy a přiváděna do města potrubím pod hladinou řeky. Návrh technického řešení zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce, kamenické práce provedl budějovický mistr Zachariáš Horn a o výzdobu se postaral barokní sochař  Josef Dietrich.

Jako první určitě zaujme budova barokní radnice. Čtyři alegorické sochy na jejím vrchu představují měšťanské ctnosti Spravedlnost, Statečnost, Moudrost a Opatrnost. Na nejvyšší věž byla v roce 1995 umístěna zvonkohra, která umí osmdesát hudebních motivů, měnících se podle části dne a ročních období. První hraná píseň K Budějicům cesta však zůstává vždy stejná.

 

radnice

Budova radnice vznikla spojením dvou gotických měšťanských domů v 15. století. Současnou podobu získala barokní přestavbou v letech 1727 až 1730.

 

náměstí

Domy na náměstí vždy náležely nejbohatším měšťanům nebo šlechticům, jsou tudíž těmi nejhonosnějšími ve městě. K nepřehlédnutí je Hotel Zvon, Puklicův dům, Mallnerův dům, ale i mnoho dalších. Nechám tedy spíš na vás, který se vám bude líbit nejvíc.

Po 225 schodech k nebesům

Hned u náměstí se nachází Černá věž, která slouží jako rozhledna. Osobně doporučuji se zde zastavit. Výšlap nahoru je náročnější (obzvlášť s dětskou zátěží), ale výhled stojí za to. Mile mě překvapil i pán, který nahoře vybíral vstupné a prodával suvenýry. Měl takový ten správný elán a milou ukecanou náladu, která by při práci s lidmi neměla chybět. Věž byla postavena v druhé polovině 16. století a sloužila původně jako zvonice a hláska. Podezření na požár se ohlašovalo údery zvonu a vyvěšením červeného praporu či lucerny. Zajímavé je, že věžný zde bydlel s celou rodinou a choval tu i husy, králíky, a někdy dokonce i ovci či kozu.

 

Černá věž

Černá věž byla postavena v letech v letech 1549–1577. Do pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého po báň převládá sloh renesanční. V 9. patře byl původně byt pro věžného a jeho rodinu.

 

Černá věž

Věž je vybavena celkem sedmi zvony, v 6. a 7. podlaží a v báni, a dvěma cymbály, které jsou rozeznívány kladívky věžních hodin

 

Černá věž

V roce 1606 byly na věž dodatečně přidány hodiny

Dominikánský klášter - nejstarší stavební památka

Historickými uličkami jsme se propletli až k Dominikánskému klášteru s kostelem Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí. Jedna z nejvýznamnějších místních památek je obklopena příjemným zákoutím s kavárnami a restaurací, ale i lavičkami a veřejnou toaletou. Jinými slovy ideální místo pro plánovanou delší zastávku. Výstavba kláštera a kostela byla zahájena souběžně se založením města v druhé polovině 13. století a v kostele jsou dodnes k vidění malby z 14. a 15. století. Stejně tak v areálu kláštera zůstala dochována gotická křížová chodba. Důležitým historickým milníkem bylo přinesení obrazu Panny Marie Budějovické na počátku 15. století, který má mít podle pověsti ochrannou moc. Obraz se stal mezi věřícími velmi oblíbeným a ve významné svátky se k němu vydávala celá procesí.

 

Dominikánský klášter

Klášter najdete na Piaristickém náměstí, které bylo do poloviny 18. století dominikánským hřbitovem

 

Dominikánský klášter

V chrámu Obětování Panny Marie se dochovaly zbytky vzácné malířské výzdoby ze 14. a 15. století, například desetimetrová postava sv. Kryštofa, sv. Dorota, Zvěstování Panny Marie a sv. Jiří. Další najdete v křížové chodbě.

Umění ve městě 2021

Na našich cestách mám ráda malá překvapení, takže mě v Českých Budějovicích nemohl nezaujmout festival Umění ve městě, který se koná souběžně i v několika dalších městech. Přímo na náměstí Přemysla Otakara II. je umístěna instalace Flower Power, u Černé věže pak najdete sochu Žebrák. Festival probíhá až do září 2021 a mapu jednotlivých exponátů (jen v Budějovicích jich je přes dvacet) naleznete na jeho webu ZDE.

 

festival umění

 

festival umění

Romantická Hluboká upoutá architekturou i zahradami

Pokud se chcete podívat trochu dál za městské hradby, vydejte se do Hluboké nad Vltavou. Já jsem prozřetelně využila toho, že malá neposeda usnula po obědě cestou v autě, a se starší dcerou jsem se vyřítila směrem prohlídka, dokud to šlo (s menší zůstal tatínek). Na zámku bylo hodně lidí, ale frekvence prohlídek je opravdu četná, takže jsem ulovila vstupenky na okruh Soukromé apartmány, začínající už 20 minut po našem příchodu.

 

Hluboká

Původní hrad Fronburg založil už v 13. století zřejmě Václav I. Současnou podobu dostala Hluboká po roce 1840, kdy byla poničená renesanční stavba z druhé poloviny 16. století stržena.

 

Hluboká

Honosný romantický komplex ve stylu tudorovské gotiky navrhl architekt Franz Beer podle vzoru anglického královského zámku Windsor

 

Hluboká

 

Vybrala jsem ho úmyslně, jako milou změnu proti tradičním reprezentačním prostorám zámků. Překvapilo mě tedy, že nás na prohlídce bylo pouze šest. Okruh mohu ale vřele doporučit. Provází komnatami, které sloužily posledním knížatům, a poutavě seznamuje s již značně moderním životem bohaté šlechty druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.  Navíc kníže Adolf Schwarzenberg a jeho žena Hilda byli zajímavé osobnosti. Nejenže hodně cestovali, ale například i svým zaměstnancům hradili penzijní připojištění a přispívali jim na léčbu dětí, když onemocněly. Kníže Adolf byl totiž zastáncem toho, že spokojený zaměstnanec je pracovitý zaměstnanec. Na samostatném okruhu je možné navštívit zámeckou kuchyni nebo věž. A pokud uvítáte spíš tradiční prohlídku, nabízí se trasy Reprezentační pokoje a Hostinské pokoje. Vybere si tedy opravdu každý.

 

Hluboká

Zámek je obklopen okrasnými zahradami a anglickým parkem

 

Hluboká

V novogotické zámecké jízdárně sídlí Alšova jihočeská galerie

Ohrada – zábava pro děti i dospělé

Plánujete strávit v Českých Budějovicích delší čas? Vydejte se na jeden den na Ohradu. Vedle sebe se zde nachází ZOO Hluboká, zámek Ohrada, kde aktuálně sídlí Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.

 

Ohrada

Barokní lovecký zámek Ohrada nechal postavit v letech 1708–1713 Adam František Schwarzenberg. Už v roce 1842 v něm Jan Adolf II. soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin. Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát v ní byl umístěn i vojenský špitál. Počátkem  druhé světové války ji zabavily německé úřady a po válce převzal stát.

 

Ohrada

 

Daleko odtud není ani ke Sportovně relaxačnímu areálu, v němž najdete kromě nafukovacích trampolín, minigolfu, adrenalin parku a mnoha dalšího i dětské hřiště pro ty úplně nejmenší – Špuntárium. Výlet si navíc můžete zpříjemnit cestou lodí přímo z Hluboké.

 

Lodí do ZOO


Koloděj

Dopravu na Munickém rybníku zajišťuje převozní loď Koloděj; foto Jihočeská plavební společnost

  • Přívozní loď pluje mezi městem Hluboká nad Vltavou a loveckým zámkem Ohrada s přilehlou Zoo Hluboká
  • Trasa je záměrně zvolena podél břehů Munického rybníka, aby si návštěvníci mohli vychutnat výhled nazámek i přírodní scenérie
  • Jízdní řád najdete ZDE
  • Provozní doba
    červenec – srpen: Po-Ne10:00 –18:00
    září: Út-Pá 12:00 – 17:00
             So 10:00–18:00
             Ne 10:00–16:00
  • Převozné:
    dospělí od 12 let 80 Kč
    dítě 4–12 let 40 Kč
    dítě do 4 let zdarma
    kola, kočárky, psi a jiné 20 Kč
  • Okružní plavba – obousměrná:
    dospělí od 12 let 140 Kč
    dítě 4 – 12 let 70 Kč

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace