Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Loňský rok byl podivný nejen pro lidi, ale i sokolí páry, které hnízdí v našich elektrárnách. ČEZ je prý největší sokolí farma v republice

10.01.2021
Loňský rok byl podivný nejen pro lidi, ale i sokolí páry, které hnízdí v našich elektrárnách. ČEZ je prý největší sokolí farma v republice

Foto: ČEZ (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: ČEZ elektrárny se mohou považovat za největší sokolí farmu v České republice. Téměř na všech elektrárnách mají umístěné sokolí budky, kde každý rok vítají nová mláďata.

Staneme se sokolí velmocí? Proč ne, společnost ČEZ k tomu dopomáhá, seč jí síly stačí. Během komunistické éry jsme sokoly vyhubili pomocí DDT. Nebyl to plán, zkrátka se to stalo, protože jsme nevěděli, jako ostatně ani zbytek světa, co je DDT za prevít. V devadesátých letech se k nám sokoli začali vracet. Nejdříve do původních lovišť ve skalách, ale z Německa přimigrovali s novou dovedností. Vyhledávali hnízdiště na výškových budovách. A toho ČEZ ve spolupráci s ornitology využil a začal na elektrárny a jejich komíny instalovat budky pro sokoly.

Deset sokolích párů, tedy o tři více než v roce 2019, zahnízdilo loni na výškových objektech Skupiny ČEZ. Je to rekord, jímž se nemůže pochlubit žádná společnost v České republice, které rovněž na svých technologických stavbách umisťují sokolí budky pro dravce, jenž se rozhodl žít v industriální krajině. Unikum je to i v rámci Evropy. Ne všem párům se však podařilo vyvést mladé, a tak se jich loni rozletělo do světa jen jedenáct. I to lze ovšem považovat za úspěch, zvláště když od roku 2011, kdy Skupina ČEZ začala aktivně spolupracovat s ornitology na záchranně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého, spatřilo na ochozech komínů či chladicích věží světlo světa minimálně 95 mláďat.

 

Dukovanská čtyřčata Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie

Loňský rok by divný

Ornitologové si doposud nebyli jistí přesným počtem vyvedených mláďat. A tak přišli s odhady a číslo vždy ohraničili slovem minimálně. „Slovo minimálně je namístě, protože než jsme díky Nadaci ČEZ mohli zakoupit fotopasti a během jejich instalace či výměny po naplnění fotkami i začít kroužkovat mladé, pozorovali jsme dění v sokolích budkách a kolem nich jen speciálními dalekohledy. Takže nám mohlo nějaké mládě uniknout. Rovněž u loňských mláďat je toto slovo aktuální, neboť jak pro lidi, tak i pro sokoly byl rok 2020 nějaký podivný. Všechny páry tokaly, samice inkubovaly a seděly na vejcích, přičemž samci jim nosili potravu. Ale jen čtyři zahnízdění s jedenácti prokázanými mláďaty lze považovat za úspěšná,“ říká Václav Beran, výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem.

 

Loni v Elektrárně Mělník hnízdící samice měla německý odečítací kroužek

Potřebují klid, klid a zase klid

Sokoli, obzvláště v době námluv, potřebují svatý klid, kdy kolem nepobíhá spousta lidí. „Sokoli jsou dobře známí tím, že jsou citliví na rušení. Stejné je to i u sokolů na stavbách, ale má to svá specifika. I na skalách sokolům především vadí, když se lidé objevují v jejich úrovni či nad nimi. Takže problém jsou horolezci či turisté na vyhlídkách. Případně i turisté pod skálou, pokud se objeví až v době hnízdění. Sokoli začínají hnízdit v únoru a březnu, a to je v řadě lokalit úplný klid. Pak přijdou krásné jarní dny a lidé vyrazí do přírody a je po klidu a často i po hnízdění. Na stavbách je to podobné. Na ruch dole pod komínem jsou sokoli zcela zvyklí a vůbec jim nevadí. Nevadí jim stovky procházejících lidí, hustá doprava, hluk. Jakmile ale někdo vystoupá na komín, reagují velmi citlivě,“ řekl pro Deník Beran.

 

Kde všude se láká

A kde všude jsou pro sokoly připravené budky a ornitologové, kteří je chtějí s nadšením pozorovat, monitorovat a dávat do statistik? Použité snímky jsou z fotopastí...

Elektrárna Tušimice

Vůbec první sokolí budka nejen na budovách ČEZ, ale na všech průmyslových stavbách v Česku, byla nainstalována právě v Elektrárně Tušimice v roce 2011. I přes některé roky neúspěšného hnízdění (vejce byla podle ornitologů buď neoplozena či zastydlá) se z tušimické chladicí věže rozletělo v letech 2011 – 2019 do světa již 16 sokolích mláďat. Sokol stěhovavý byl přitom nad lokalitou elektrárny pozorován již v roce 2006, ale teprve v roce 2010 se pokusil o neúspěšné zahnízdění v kabeláži na ochozu komína ve výšce 280 metrů.  Protože komín byl před demolicí, byly pro něj na chladicí věži nainstalovány hned dvě budky na výběr.

Elektrárna Ledvice

Na ochozu komínu Elektrárny Ledvice byla hliníková sokolí budka, vyplněná keramzitem, nainstalována na podzim roku 2015 a hned příští rok v ní sokolí pár vyvedl dvě mláďata. V roce 2017 přišel na svět sice jen jeden sameček, ale zato nejslavnější ze všech elektrárenských sokolů. Byl totiž vůbec prvním okroužkovaným sokolím juniorem, který se vylíhl na elektrárenském komínu. Zaměstnanci elektrárny mu pak v anketě dali jméno Ledvík, které je i zaneseno v jeho kroužkovacím ´křestním listu´. Celkem se již v Elektrárně Ledvice vylíhlo osm mláďat. Ledvík je přitom otcem loňských sokolích dvojčat z Elektrárny Počerady, kde se podle kroužků dal dohromady se samicí z Bavorska.


Elektrárna Počerady

Na ochozu komínu Elektrárny Počerady byla hliníková sokolí budka, vyplněná keramzitem, nainstalována na podzim roku 2011 a do roku 2019 z ní vylétlo dvanáct sokolích juniorů. Zatím nejdál se dostal loňský samec, který bohužel zahynul až ve Francii po nárazu do skleněné bariéry. Jeho otcem byl Ledvík, jediný sokol narozený v roce 2017 v Elektrárně Ledvice, který byl vůbec prvním okroužkovaným elektrárenským sokolem. Druhá budka je v Elektrárně Počerady nainstalována na žebříku jedné z chladicích věží. Hnízdí v ní ovšem poštolky.

Elektrárny Prunéřov

V Elektrárnách Prunéřov jsou hned tři sokolí budky. Tu na komínu EPR 1 a jedné z chladicích věží EPR2 osídlily poštolky. Sokolí pár pak pravidelně hnízdí na ochozu komína EPR2. Budky v EPR2 byly osazeny v březnu 2012, ale osídlily je rovněž poštolky. Poprvé zde sokolí pár zahnízdil v roce 2013 po přemístění komínové budky na vyšší ochoz. Celkem zatím vyvedl sedm mláďat, neboť dvakrát mu v úspěšném zahnízdění zabránila samice raroha velkého (ještě vzácnější dravec než sokol, tak daleko na severu byl pozorován vůbec poprvé), která budku obsadila, ale po příletu partnera oba vždy zmizeli neznámo kam.


Elektrárna Mělník

V Elektrárně Mělník byly na nejvyšším komínu nainstalovány dvě hliníkové sokolí budky, vyplněné keramzitem, v prosinci 2015. Sokolí pár zde pravidelně přivádí na svět své potomky od roku 2016, zatím potvrzených jich je deset. V roce 2018 to dokonce byla čtyřčata. 

Teplárna Trmice

V Teplárně Trmice byla na ochozu komínu nainstalována hliníková sokolí budka, vyplněná keramzitem, v září 2015. Zdejší pár je střídavě úspěšný, ale také nestabilní. Buď samec vymění samici, nebo ona jeho. Zda přitom původní partner uhynul či zahynul během letu, lze ovšem těžko odhadnout. Nicméně z trmického komína se již do světa rozletělo sedm mláďat. Další dvě se narodila ještě před instalací budky, sice v lokalitě teplárny, ale na skále.


JE Temelín a JE Dukovany

Sokolí budky ČEZ instaloval i na další elektrárny a budovy, ale i přes občasný výskyt sokolů se zde zatím žádná mláďata nevylíhla. V minulém roce 2020 hnízdil pár poprvé na Jaderné elektrárně Temelín a Dukovany. Zatímco v Temelíně sokolí pár mladé nevyvedl, v Dukovanech měli hned čtyřčata. Zaměstnanci je pojmenovali Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie. 

 

Squatteři poštolky

Jenže stane se, že budky obsadí poštolky. I jim sokolí hnízda vyhovují, vyhovují jim i závratné výšky budov a s industrializovanou krajinou nemají sebemenší problém. A tak se stalo, že v Dukovanech sice sokoli vyvedli čtyři mladé, ale Temelín se do loňska mohl pyšnit ´jen´ poštolkami, které nepatří mezi ohrožené druhy vůbec. Poštolky si temelínskou adresu oblíbily a sídlily tam již od roku 2017, kdy tam byly budky instalované. „Je to ale v rukách přírody. Každopádně temelínská lokalita nabízí pro sokoly ideální podmínky. Výškové stavby jsou totiž mezi těmito dravci oblíbené. Navíc díky velkému množství různých druhů ptáků má zde sokol i hodně přirozené potravy,“ vysvětlil pro Deník Václav Beran.

 

Instalace sokolí budky na komín v JE Temelín v roce 2017, foto G4S

„Rájem pro poštolky byly několik let po sobě i obě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Loni ovšem byly budky na ochozech ventilačních komínů v obou jaderkách osídleny již sokolími páry. I když oba zahnízdily, mladé vyvedl jen ten dukovanský, zato hned čtyři. Byli první a společně s kroužky dostali i jména Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie, která pro ně vybrali zaměstnanci elektrárny. Po Ledvíkovi z Elektrárny Ledvice, který mimochodem již podruhé osídlil se svou družkou budku v Počeradech, má tak Skupina ČEZ už pět pojmenovaných sokolů, přičemž podle kroužků budou známy i jejich další osudy. Třeba o dukovanském Pankrácovi je známo, že byl nalezen se zraněným křídlem u Vlasatic, tedy 29 kilometrů od elektrárny, a byl umístěn do Záchranné stanice Rajhrad, kde byl následně léčen,“ přiblížil Václav Beran.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace