Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Je v Česku nejcennější křesťanská relikvie? Objev tajné schránky v klášteře v Milevsku je senzace, minimálně pro archeology a katolictvo

26.12.2020
Je v Česku nejcennější křesťanská relikvie? Objev tajné schránky v klášteře v Milevsku je senzace, minimálně pro archeology a katolictvo

Foto: Geo-CZ / Martin Frouz (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Brána do kláštera v Milevsku, v jehož areálu byl v kostele sv. Jiljí nalezen unikátní objev - středověké tajné trezory, v nichž byl pravděpodobně celých dlouhých šest století ukryt nezměrný poklad

Jedná se o nesmírně vzrušující objev, který Milevsko odhalilo. Podle křesťanské nauky je nalezení takové relikvie symbolem velké naděje. Jenže co představuje hřeb ve skutečnosti? Otázkou i je, zda mohl Ježíš smrt na kříži jen předstírat. Mohl přežít mučení, které mu předcházelo, a před vojáky, kteří byli na smrt zvyklí, dělat mrtvého, aby pak mohl předvést zázrak vzkříšení a odejít do důchodu?

V průběhu roku 2020 byla detailně archeologicky a speleologicky zkoumána soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Jde o složitý komplex prostor s tajnou chodbou a systémem středověkých kamenných trezorů. Ve vlastní trezorové místnosti se podařilo objevit uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů (zlato, stříbro, stříbro žárově zlacené). Ovšem i tento trezor měl svůj trezor. Nepřístupnou dutinu ve zdi, kam se archeologové dostali až pomocí moderních technologií s kamerou a 3D mapováním prostoru.

 

Pohled na kostel sv. Jiljí v Milevsku, grafikem modře označeny dutiny ve zdi kostela. Právě zde došlo k mimořádnému objevu.

Co odkryla dutina

V dutině byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena ´IR´. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se skrýval přibližně šest centimetrů dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

 

Trosky dřevěného relikviáře se zlatou destičkou, zdobenou tepáním (kříž a písmena IR)

První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21karátového zlata. Dle dendrologického posudku lze v dřevěných troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo modřínové a dřevo dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu.

 

Milevský klášter je nejstarším klášterem v jižních Čechách. Založen byl v osmdesátých letech 12. století místním feudálem Jiřím z Milevska a prvním opatem Jarlochem. Ve středověku, do husitských válek, byl jedním z nejbohatších klášterů Českého království. Za husitských bouří byl vypleněn a pobořen.

Traduje se, že tehdejší opat nechal ukrýt klášterní poklad na nedalekém rožmberském hradě Příběnice. Po dobytí Příběnic husity (listopad 1420) měl být klášterní poklad zničen. Nové nálezy však ukazují, že premonstráti své cennosti rozdělili do několika částí a každou z nich ukryli na jiném místě. Nejcennější věc, kterou v milevském klášteře uchovávali, hřeb z Pravého kříže, nikam neodváželi a ukryli ho důmyslně v útrobách kostela sv. Jiljí. Relikvie byla nalezena až po dlouhých šesti stech letech, v roce 2020.

 

Dílo husitských výbojů?

„Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn,“ řekla pro ČTK Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR. A připomněla, že shon po svatých ostatcích byl ve své době velmi populární. Sám Karel IV. byl přesvědčen, že shromáždění relikvií, poutajících se k ukřižování Krista, na jedno místo bude příčinou k jeho návratu na zemi. Snažil se je soustředit v Praze. Nutno dodat, že navazoval na činnost své matky Elišky Přemyslovny. „Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny,“ řekla historička. „V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže,“ dodala pro ČTK.

 

A tohle je ta hlavní sláva: Snímek nalezené relikvie, hřebu z Pravého kříže (možná). Nahoře rentgenový snímek, vpravo hřeb ve viditelném spektru.

Jaké utrpení prožil Ježíš?

Nezměrné. Lidé jsou během historie známí svou surovostí, ale to, co popisuje Nový zákon, značně přesahuje obvyklou brutalitu… Na stole křesťanské mystiky se občas objeví i pochybnosti, zda mohl Ježíš svou smrt na kříži jen předstírat. Na to se zeptal americký spisovatel Lee Strobel doktora Alexandera Metherella. Jeho vysvětlování bylo velmi drastické a nenechalo na pochybnostech nit suchou. Co předcházelo samotnému zajetí Ježíše Krista římskými vojáky? Modlil se v Getsemanské zahradě. Podle evangelií při modlitbách Ježíš začal potit krev. Je to jen symbolické krvácení?

„Jedná se o známý lékařský stav, zvaný hematidrosis. Nevyskytuje se příliš často, ale souvisí se silným psychickým stresem. Při tomto jevu způsobí velmi silná úzkost uvolnění chemikálií, které potrhají kapiláry v potních žlázách. V důsledku toho dojde k drobnému krvácení do těchto žláz a pot je zabarven krví. Nemluvíme tu o nějakém velkém krvácení; jde jen o velmi malé množství krve,“ řekl na to doktor Metherell a dodal, že tento jev způsobuje i značnou křehkost kůže.

 

´Barvitý´ výjev Kristova utrpení z filmu Mela Gibsona Umučení Krista

Bičování bylo surové a brutální

Po zajetí Krista přišlo bičování. A to nebyla žádná procházka růžovou zahradou. „O římském bičování je známo, že bylo nemilosrdné a brutální. Obvykle šlo o třicet devět ran, ale často jich bylo mnohem víc - podle nálady vojáka, který bičování prováděl. Vojáci používali biče z kožených řemínků, do nichž byly vpleteny kovové kuličky. Když se bič dotkl těla, kuličky způsobovaly hluboké modřiny a zhmožděniny, které se při dalších úderech roztrhly. Kromě toho byly na biči ostré kousky kostí, které v mase způsobovaly ošklivé tržné rány. Záda byla tak rozbitá, že některé hluboké rány občas obnažily páteř. Bičování zasáhlo celé tělo od ramen přes záda po hýždě a zadní stranu nohou. Bylo to prostě příšerné,“ popsal doktor Metherell.

Bičování často samo vedlo ke smrti, protože jeho síla byla neskutečná. „Jeden lékař, který studoval římské tresty, řekl: ´Při pokračujícím bičování tržné rány potrhaly kosterní svalstvo a zanechávaly za sebou roztřepené proužky krvácejícího masa.´ Historik Eusebius ze třetího století popsal bičování slovy: ´Žíly, holé svaly, šlachy a vnitřnosti oběti byly nemilosrdně obnaženy.´ Víme, že mnozí lidé zemřeli po takovém bičování ještě dřív, než mohli být ukřižováni. Přinejmenším oběť zakoušela nesnesitelnou bolest a upadala do hypovolemického šoku,“ doplnil doktor.

 

Ve filmu Umučení Krista hrál hlavní roli Jim Caviezel

„Hypo znamená málo, vol znamená objem a emic znamená krev, takže hypovolemický šok znamená, že dotyčný člověk trpí důsledky ztráty velkého množství krve,“ vysvětlil lékař. „To způsobí čtyři věci. Zaprvé, srdce začne pracovat mnohem rychleji ve snaze napumpovat chybějící krev, zadruhé klesne tlak krve, takže oběť začne omdlévat nebo se zhroutí; zatřetí, ledviny přestanou produkovat moč, aby udržely co nejvíce zbývajícího objemu vody; začtvrté, postižený bude trpět silnou žízní, protože tělo si žádá tekutiny, kterými by doplnilo ztrátu krve.“

Ukřižování

„Římané používali do špičky vykované hřeby, dlouhé asi 12 až 16 centimetrů. Ty pak prorazili skrz zápěstí, která ruku bezpečně připevní. Kdyby oběti zarazili hřeby do dlaní, kůže by se roztrhla a oběť by z kříže spadla. Proto hřeby zarazili do zápěstí - v tehdejším jazyce to prostě byla součást dlaně nebo ruky. Kromě toho je důležité vědět, že hřeb pronikl rukou v místě, kde se nachází mediánní nerv. Je to největší nerv, který vede do ruky, a ten byl hřebem, zaraženým skrz zápěstí, rozdrcen,“ popsal lékař utrpení křižovaných. Bolest při drcení mediánního nervu připodobnil k brňavce, kam když se praštíme, vzýváme všechny svaté, ale Kristus prý prožíval muka, jako kdyby mu loketní nerv na brňavce drtili kleštěmi. Neskutečná bolest, vedoucí až k agónii. Stejnou bolest podle lékaře zažíval i u přibíjení nohou.

Jaký byl důsledek ukřižování

„Tak především byly okamžitě roztaženy jeho paže, možná o patnáct centimetrů, a obě ramena se vysunula z kloubu - to si spočítáte z jednoduché matematické rovnice. Tím se naplnilo starozákonní proroctví zapsané v Žalmu 22, v němž bylo ukřižování předpovězeno stovky let předtím, než k němu došlo, a v němž stojí: ´Mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem´,“ pokračoval lékař v popisu utrpení.

 

Mel Gibson je naturalistickými scénami ve svých historických filmech známý

Co Ježíš zažíval na kříži? A jaká byla příčina jeho smrti? „Když člověk visí ve vertikální poloze, stává se ukřižování bolestně zdlouhavým umíráním v důsledku nedostatku kyslíku. Je to proto, že tah, působící díky hmotnosti těla na svaly a bránici, dostane hrudní koš do nádechové polohy. Takže chce-li člověk vydechnout, musí se vzepřít na nohou, aby na okamžik uvolnil napětí svalů. Přitom hřeb protrhne kůži na nohou, a nakonec se zablokuje o zánártní kosti. Když se ukřižovanému podaří vydechnout, může se na okamžik uvolnit a znovu se nadechnout. Pro další výdech se opět musí vysunout nahoru, přičemž si zkrvavená záda rozedírá o hrubé dřevo kříže. To pokračuje tak dlouho, dokud oběť nezeslábne vyčerpáním natolik, že se již nedokáže vzepřít a znovu vydechnout,“ popsal lékař. Podle něho je tak zhola nemožné, aby Ježíš smrt na kříži pouze předstíral, protože jeho utrpení bylo nepředstavitelné a vedlo by u každého ke smrti. Nemluvě pak o tom, že mu římský voják před sejmutím z kříže probodl kopím plíce.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace