Poslední tři dny karantény se vlečou jako celý rok. Můj život s Covidem-19 III
26.10.2020
Foto: René Flášar
Popisek: Psychicky nás zachraňuje pobyt se psem na zahradě
Středa 21. října, začíná mi osmý den karantény. Prostřední syn, který se těšil na volný pohyb po městě, zjišťuje, že se nejspíš hned tak za kamarády nepodívá. Vláda totiž v tento den oznamuje zpřísněná opatření a zakazuje vycházení z domu mimo cest do práce a za nákupem potravin.
Nařízení vlády mi ale připadá poněkud chaotické. Ministr zdravotnictví Roman Prymula jednou větou ohlašuje uzavření obchodů a služeb, načež téměř pět minut vyjmenovává výjimky z tohoto nařízení. Nevím, jak to vnímají ostatní, ale já jsem z toho poněkud zmatený, a nakonec mi vychází, že většina obchodů může zůstat otevřených. Vypadá to jako ve známém pořekadle, že vlk se nažral, ale koza zůstala celá.
Únavu zaháním kávou a energetickým nápojem
Osmý den v izolaci je už psychicky velmi náročný. Se syny si lezeme stále více na nervy a stačí maličkost a někdo z nás vybuchuje. Štěstí je, že se umoudřuje počasí, a tak se dá část dne trávit na zahradě. Mé tělo se už vzpamatovalo z nejhoršího a funguje téměř normálně. Přetrvává jen pocit únavy, který se dá ale překlenout několika šálky kávy a energetickým nápojem. Není to nejzdravější, ale proležet celý den v posteli už nedokážu.
Čtvrteční den se nese v podobném duchu, jen únava je naštěstí už menší. Dokonce se pouštím do přípravy oběda a daří se mi připravit celkem chutné rizoto. Tentokrát bez připáleného hrnce a zápachu po celém bytě. Den trávíme pobytem na zahradě a sledováním filmů.
Pravidelná dezinfekce bytu
Na doporučení hygieny nevynechávám ani dnes celkovou dezinfekci domu. Speciálním roztokem otírám kliky, toaletu, okna i parapety. Poté, co si na internetu přečteme zprávu, že vir se může držet i na mobilním telefonu, a to až 28 dní, tak dezinfekcí otíráme i své chytré telefony.
Pátek je posledním dnem naší karantény a připadá nám jako věčnost. Čas se vleče tak pomalu, jako snad ještě nikdy v životě. Zdravotně jsme všichni už v naprostém pořádku, respektive nepozorujeme na sobě žádné příznaky nemoci. Na paměti ale stále mám slova první hygieničky, která mě kontaktovala na začátku karantény, že vlastně nikdo neví, jak dlouho vir v těle zůstává a že desetidenní lhůta je jen politické rozhodnutí. Podle dostupných statistik navíc zjišťuji, že v nemocnici končí nejčastěji lidé desátý až čtrnáctý den po svém pozitivním testu. Je zřejmé, že netápe jen laická veřejnost, ale i odborníci.
Co bude s ministrem?
Pátek také není šťastným dnem pro Romana Prymulu. Poté, co vychází najevo jeho poněkud nevydařená noční schůzka v jisté restauraci bez roušek, to vypadá, že budeme mít brzy nového člověka v křesle ministra zdravotnictví. Jeho chování bylo asi nezodpovědné a možná i výsměchem tomu, co sám nařizuje, ale nepřipadá mi v této situaci vhodné jej odvolávat. Politické hry jsou ale nevyzpytatelné.
Zatímco v médiích se řeší jeho kauza, my se pomalu chystáme na konec karantény. Připravujeme seznam toho, co je potřeba dokoupit v obchodě, protože zásoby potravin jsou značně prořídlé. Plánujeme také výlet do přírody, což umožňuje právě jedna z povolených výjimek ze zákazu volného pohybu.
Sobota dnem naší (částečné) svobody
Konečně přichází vytoužená sobota a alespoň částečná svoboda. Nechceme do obchodu v největší nákupní špičce, proto nejdříve vyrážíme na toulky přírodou a v obchodě se stavujeme až při zpáteční cestě. Přestože je pomalu šestá hodina večerní, v nákupním centru i na ulicích je stále plno lidí. Buď všichni uvažovali jako my, nebo nařízený zákaz volného pohybu dodržuje opravdu jen malé procento populace. Spoléhám na jedno z tvrzení některých odborníků, že po prodělaném Covidu 19 má tělo protilátky proti tomuto viru na čtyři až šest měsíců.
Těžké časy před námi
V neděli se vracím do pracovního procesu. Je to v době, kdy vlastně nikdo neví, co bude dál a zda brzy nepřijde celkové zastavení ekonomiky a chodu společnosti. Záchrannou může být prý jedině vakcína, která by podle posledních zpráv měla dorazit do České republiky na přelomu jara a léta příštího roku. Další dny, týdny a nejspíš i měsíce, tak nebudou zrovna jednoduché. Pro nikoho z nás.
Vložil: René Flášar