eRouška hlásí kontakt se synem (!) až za 24 hodin, pak se navíc ukáže, že není propojena s hygienou… Můj život s Covidem 19

Foto: René Flášar

Popisek: Odběrové místo u nemocnice České Budějovice

Vše začalo vlastně úplně nenápadně. V pondělí 5. října mi volal mladší syn z internátu, že je nějaký unavený a bolí ho hlava, tak jestli nemusí na trénink florbalu. Druhý den se situace opakovala, ale s tím, že mi oznámil, že ztratil čich. Poslal jsem ho za vychovateli. Ti mu změřili teplotu, která byla zvýšená a zavřeli jej do karanténního pokoje. A ve středu 7. října putoval domů.

Ještě téhož dne kontaktuji jeho obvodního lékaře a objednávám na test na koronavirus. Nejbližší volný termín je pátek 9. října ve 13.30. Před odběrovým místem u českobudějovické nemocnice stojí ve frontě kolem dvaceti lidí, ale vše jde rychle. Za pár minut hlásí syn své údaje o pojišťovně a telefonní číslo a pak už usedá do přistaveného vozidla, asi bývalé sanitky, které slouží coby odběrné místo. Zakloní hlavu, do nosu mu zasunou dlouhou vatovou tyčinku, párkrát s ní zatočí a je hotovo. Výsledek prý přijde do 48 hodin.

V předtuše necháváme nasazené roušky i na ulicích a v obchodě, kde pořizujeme velký nákup, pro případ, že bychom v následujících dnech nemohli opustit bydliště. Do vozíku nabíráme trvanlivé mléko, paštiky, polévky v sáčku, vločky, těstoviny a další trvanlivé potraviny. U pokladny necháváme dva tisíce korun, ale odcházíme s pocitem, že kdyby něco, jsme na dva týdny zásobeni.

Tušení se večer potvrzuje

To, co jsme tušili, se potvrzuje večer. Kolem půl desáté přichází SMS zpráva, že test na SARSCoV2 byl pozitivní a že nás bude kontaktovat epidemiologická služba. V případě větších zdravotních potíží má syn kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu. Do aplikace eRouška, kterou máme všichni staženou, syn nahrává, že měl pozitivní test a odesílá vše do systému. Očekávám, že se mi informace o setkání s nakaženým člověkem objeví v mé aplikaci během několika minut, ve skutečnosti ale přijde až za 24 hodin. Poprvé zapochybuji o smyslu aplikace eRouška.

Epidemiologická služba kontaktuje syna v sobotu odpoledne. Nařizuje mu desetidenní karanténu, dostává pokyny, jak se chovat a má nahlásit rizikové kontakty. Těmi se rozumí osoby, s nimiž se během posledních pěti dnů setkal na dobu delší než patnáct minut a neměl při tom roušku. Na seznamu se ocitají dva jeho spolubydlící z internátu a já se starším synem. I my jsme poučeni, jak postupovat a je nám nařízena karanténa a povinnost jít na test.

Jak nás vypekli ti, co mají pomáhat a chránit

Zhoršující se situaci v České republice potvrzuje i zahlcenost objednávkového systému. Nejbližší volný termín nám internet v sobotu večer hlásí až na středu 14. října na devátou hodinu ráno. Na místě jsme už ve třičtvrtě na devět a zařazujeme se do fronty, která je podobně dlouhá jako při minulém testu. Postup i rychlost je stejná a za patnáct minut jsme z odběrového místa venku.

Nasedáme do automobilu a vydáváme se k domovu, nečekaně nám ale auto vypovídá službu na rušné křižovatce uprostřed Českých Budějovic. Setrvačností dojedeme kousek za ní a přemýšlíme, kam auto na čtyřproudé silnici odstavit. Naproti je naštěstí budova Finančního úřadu s parkovištěm. V tu chvíli u nás zastavují policisté a ptají se, zda máme poruchu. Odpovídám, že ano a policista nám ukazuje na místo před finančním úřadem a říká, ať tam auto dotlačíme. Očekávám, že ti, co mají pomáhat a chránit, zapnou majáky a na chvíli zastaví dopravu, abychom mohli auto bezpečně dotlačit na uvedené místo. K našemu překvapení ale zavírají okénko a odjíždí pryč. Zůstáváme se synem a nepojízdným autem uprostřed čtyřproudé silnice. Z obou stran nás objíždí osobní i nákladní automobily, někteří řidiči na nás ještě troubí. Štěstí na slušné řidiče máme asi po deseti minutách. Zastavují a ukazují nám, ať auto odtlačíme. Tímto jim na dálku děkuji, pomalu jsem už přestával věřit, že se ze silnice dostaneme a hlavou se mi honily myšlenky, že tam budeme tak dlouho, dokud nás nějaký kamion nerozválcuje.

Kamarád na návštěvu nesmí

Domů nás nakonec odtáhne kamarád na laně. Na kafe ho nezveme, protože tušíme, jak asi naše testy dopadnou. A je tomu tak. Odpoledne přichází SMS zprávy na můj i synův telefon, že test byl pozitivní. Je nám jasné, co bude následovat, desetidenní karanténa se zákazem vycházení z místa bydliště. Štěstí, že máme pronajatý domek se zahradou. Neumím si představit, jaké to musí být, prožívat karanténu mezi panelákovými zdmi.

Opravdu jsme po deseti dnech vyléčení?

Epidemiologická služba nás kontaktuje opět druhý den, tedy ve čtvrtek 15. října. Na můj telefon volají dokonce třikrát. První telefonát je z Českých Budějovic, kde se mě jen zeptají, zda vím, že byl můj test pozitivní a zda vím, jak se chovat. Přibližně za půl hodiny volá hygienická stanice Olomouckého kraje, kde mám trvalé bydliště. Tentokrát je hovor podrobnější. Paní se zajímá o mé kontakty v posledních pěti dnech a uděluje mi rady, jak se chovat. „Hlavně hodně větrejte a pravidelně dezinfikujte kliky, koupelnu a toaletu,“ říká sympatická paní hygienička. Když se ptám, jestli po deseti dnech mám jít na kontrolní test, říká že už ne. „Systém je nyní nastaven tak, že pokud tři dny před koncem karantény nebudete mít žádné příznaky nemoci, jste desátý den považován za vyléčeného. Neptejte se mě ale, zda kdybyste na test šel, jestli by byl pozitivní nebo ne. To tady nikdo neví,“ říká upřímně.

Protilátky prý máme na čtyři až pět měsíců, ale jisté to není

Trochu mě to zaráží, ale chápu, že systém je přetížený a na opakované testy není čas a asi ani peníze. Podle informací od hygieniků by měl mít člověk po prodělání Covidu 19 v těle na čtyři až šest měsíců protilátky proti opětovnému onemocnění. Na internetu pak nacházím informaci od plicních lékařů, kteří doporučují všem, kteří nemoc prodělali, absolvovat s odstupem několika měsíců rentgen plic, které jsou nejohroženějším orgánem při onemocnění koronavirem Covid 19.

Přibližně hodinu po telefonátu s Krajskou hygienou Olomouckého kraje mi volají hygienici z Českých Budějovic. Vyptávají se na to samé, tak je odkazuji, že už jsem vše nadiktoval v předchozím hovoru. Mládenec na druhé straně telefonu řekne, že tedy zkontroluje moji kartu, tak se dozvídám, že si hygiena vede moji zdravotní dokumentaci, a posléze konstatuje, že opravdu všechny údaje jsou už do systému zapsány a hovor ukončuje.

eRrouška zklamává podruhé

Ještě před usnutím mi pak přichází SMS ze systému eRouška: „Dobrý den, z důvodu přetížení systému vás bohužel nemohla kontaktovat hygienická stanice do 48 hodin, za což se velmi omlouváme. Důležité pro R.F.: Dnes 10. 10. jste byl v epidemiologicky významném kontaktu s Covid 19 pozitivní osobou, proto dodržujte pravidla karantény minimálně po dobu deseti dnů od kontaktu. V případě potíží kontaktujete lékaře nebo pohotovost. O funkčnosti systému eRoušky tak vážně zapochybuji už podruhé. A přemýšlím, že ji ze svého telefonu odstraním.

Vložil: René Flášar