Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Už jste začali lovit ‘kešky‘? Dá se díky nim i chránit příroda, u nás třeba pískovny. Pokud se nebudete chovat jako slon v porcelánu

12.09.2020
Už jste začali lovit ‘kešky‘? Dá se díky nim i chránit příroda, u nás třeba pískovny. Pokud se nebudete chovat jako slon v porcelánu

Autor: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Popisek: V opuštěných pískovnách žije řada ohrožených druhů

Fenomén takzvaných kešek už je tu s námi dvacet let. Nápad se vylíhl v hlavě Dave Umerovi z USA v okamžiku, kdy se zlepšil systém GPS tak, že dokázal určit polohu s odchylkou několika málo metrů. A pak se strhla celosvětová lavina, která už dvě desetiletí jen narůstá a bere s sebou čím dál víc lidí. Věděli jste, že díky hledání kešek můžete chránit i přírodu? Ale ano, je to možné. Pojďme se podívat jak. Ale nejdřív o tom, co to keška vůbec je?

Keška je součástí takzvaného geocachingu. Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního globálního družicového polohového systému (GPS) při hledání skryté schránky nazývané keška, o níž jsou známy její zeměpisné souřadnice. Při hledání se používají turistické navigační přístroje či chytré telefony. Člověk, zabývající se geocachingem, bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo prostě kačer. Po objevení kešky, zapsání se do logbooku (deníku) a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje.

 

Kešky v pískovnách obsahují řadu zajímavých informací, co tam roste, co tam žije... Foto JCU

Všeobecně oceňovaným prvkem geocachingu je umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá, a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. V popisu keše jsou pak uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi a zajímavostmi. Kešky se ale umisťují i do zajímavých míst, která jsou velmi frekventovaná. V některých případech je zajímavým právě úkol, který je s nalezením keše spojen. V současnosti (2020) existují přibližně tři miliony keší ve 191 zemích světa, na všech kontinentech včetně Antarktidy. Ve světě existuje více než 200 geocacherských organizací.

Přínos pro přírodu?

Jedná se jen o zvláštní formu turismu. A turisté dupou, hlučí, tvoří odpad. Nebo ne pouze? V odborných kruzích převládá přesvědčení, že geokačeři jsou z drtivé většiny lidé, kteří přírodu ctí a milují, rozhodně ji neberou jako samozřejmost, ke které se mohou chovat neurvale. K tomu se vyjádřil i Martin Kouřil z Národního parku Podyjí: „Obecně lze tedy říci, že o tuto hru se zajímají většinou lidé, kterým myšlenky ochrany přírody nejsou cizí, jsou ochotni pochopit i důvody, které tuto hru limitují, a podle toho přizpůsobit i své jednání.“ Jediný problém nastává v okamžiku, kdy umísťují kešky do národního parku nebo chráněné krajinné oblasti. Tam jsou striktně daná pravidla pro to, kam veřejnost chodit smí, a kam nesmí. A tam také vznikají mírné třenice.

 

Pískovny jsou - i bez ohledu na jejich prospěšnost pro chránění živé přírody - prostě krásné. Jako tato Na Zastávce. Foto Sdružení Calla (stejně jako další snímky v článku)

Takový případ se stal v I. zóně Národního parku Podyjí, kam veřejnost smí pouze ve vyznačených trasách. Jeden z geokačerů umístil kešku několik desítek metrů od trasy, tedy tam, kam by nikdo neměl vstupovat. A už vůbec ne kešek chtiví geokačeři. „Pomocí serveru geocaching.com jsme na tuto skutečnost upozornili autora schránky a ten neprodleně zjednal nápravu tak, že schránky umístil na veřejnosti přístupné místo. Tato komunikace proběhla neformálním způsobem, aniž by bylo nutno pátrat po skutečné identitě vlastníka schránky,“ řekl Martin Kouřil.

Pískovny zvou geokačery

Od roku 2015 umísťuje Sdružení za záchranu prostředí Calla ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity do vybraných pískoven v jižních Čechách kešky. Cílem tohoto ojedinělého projektu je zjistit, jak může geocaching prospět ochraně ohrožených druhů.

 

Pískovna Lžín bývala dlouhodobě jedním z největších hnízdišť břehule říční v jižních Čechách

„Řada ohrožených živočichů a rostlin potřebuje k životu místa s malým obsahem živin v půdě či vodě, např. písčiny, suché trávníky nebo drobné mokřady a tůně. V dnešní krajině jsou tato místa stále vzácnější. Opuštěné pískovny se proto často stávají tzv. náhradními stanovišti těchto druhů,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má v Calle ochranu cenných pískoven na starosti.

 

Jak se v pískovnách chovat?

Pohyb lidí a narušování vegetace pískovnám a jejich ohroženým obyvatelům obvykle prospívá (vítány jsou obvykle i jednorázové akce s pobytem více lidí). Dodržujte však, prosím, několik jednoduchých pravidel:

  • Nerušte hnízdící ptáky. Během hnízdění se nezdržujte dlouho v blízkosti hnízdních stěn břehulí. V místech s výskytem kulíka říčního dávejte pozor na jeho vajíčka a mláďata, abyste je nezašlápli.
  • Neprojíždějte tůněmi se snůškami a larvami obojživelníků (pokud možno ponechte tuto zábavu až po období jejich rozmnožování).
  • Neodhazujte odpadky.
  • Respektujte omezení, vyplývající z pobytu ve zvláště chráněných územích (CHKO Třeboňsko, přírodní památky).

 

„Aby se v pískovně dlouhodobě udržela stanoviště s malým obsahem živin, musí je ochránci přírody čas od času obnovit nebo zajistit jejich narušování. Právě geocaching se ukazuje jako jedna z možností, hlavně pro místa na svazích. Správně umístěná cache může zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy rostlin a živočichů,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity, která se od počátku podílí na sledování vegetace v okolí kešek.

 

Jihočeské pískovny

A tady je výpis míst, kde lze najít kešky a zároveň tím pomoci přírodě, tak si nazujte pohodlné boty a vydejte se za poklady

Pískovna Lžín

Pískovna Lžín bývala dlouhodobě jedním z největších hnízdišť břehule říční v jižních Čechách. Břehule jsou naše nejmenší vlaštovky. Původně hnízdily v říčních březích, které každoročně strhávaly jarní povodně. Po regulacích vodních toků se přesunuly převážně do pískoven a jiných těžebních prostorů, kde nyní hnízdí většina jejich populace. O jejich hnízdní stěnu se v poslední době starala Calla, v roce 2018 se však patrně kvalita písku ve stěně natolik zhoršila, že se břehule nevrátily. Kromě břehulí však žije v pískovně i celá řada dalších chráněných a ohrožených druhů, např. zelení skokani, čolek obecný, ještěrka obecná nebo ťuhýk obecný. Důležitou složkou místní přírody jsou i druhy vázané na písčiny, tedy plochy rozvolněné vegetace s plochami obnaženého písku. Z živočichů můžeme jmenovat svižníky nebo samotářské včely (často velmi ohrožené druhy), z rostlin např. bělolist nejmenší. Čas od času probíhají v pískovně zásahy na podporu biodiverzity a ohrožených druhů (např. obnova stěny nebo prohloubení tůňky). Na podzim 2018 proběhl v pískovně zásah, spočívající ve vyřezání náletových dřevin před jednou ze stěn - jeho cílem je udržet osluněnou hnízdní stěnu pro vzácný blanokřídlý hmyz.

Prosíme všechny návštěvníky, aby nepoškozovali přírodu. Pokud by v pískovně opět zahnízdily břehule, žádáme od dubna do září o respektování jejich hnízdiště. Pozorování zpovzdálí břehulím nevadí, nezdržujte se však zbytečně dlouho v bezprostředním okolí hnízdní stěny.

Pískovna Třebeč

Pískovna Třebeč byla vyhlášena přechodně chráněnou plochou, především díky existenci velké kolonie břehulí říčních. Tito vlaštovkovití ptáci si do stěn pískoven vyhrabávají hnízdní nory. V posledních letech však v pískovně hnízdí sporadicky, protože stěnu začínají stínit okolní stromy, což břehulím nevyhovuje. I přesto jde stále o přírodovědně zajímavé místo. Vyskytuje se zde několik druhů obojživelníků, např. blatnice skvrnitá, kuňka obecná nebo čolek obecný. Písčité plochy obývají svižníci, zatímco do stěn pískovny si vyhrabávají nory samotářské včely. Před pískovnou je umístěna informační tabule o jejích přírodních zajímavostech.

Pískovna na Zastávce (u Jílovic)

Pískovnu Na zastávce tvoří několik tůní vzniklých těžbou písku a okolní převážně borové porosty. Tůně slouží k rozmnožování obojživelníků, především čolka velkého a zelených skokanů. V porostech borovic můžete objevit rozsáhlé koberce plavuně vidlačky.

Pískovna u Žemličky

Pískovna u Žemličky je přírodovědně zajímavou lokalitou, kde se vyskytují běžné i ohrožené druhy, vázané hlavně na písčiny a mokřady. V tůních se rozmnožuje několik druhů chráněných obojživelníků, z nichž nejzajímavější je společný výskyt všech tří jihočeských druhů čolků – velkého, horského i obecného. Z žab žije v pískovně rosnička zelená, skokan zelený, skokan menší a skokan štíhlý. Kromě toho tu můžete potkat užovky, ještěrky, brouky rákosníčky a svižníky nebo chráněného motýla batolce červeného. V pískovně rostou také ohrožené rostliny, např. vachta trojlistá. U pískovny je umístěna informační tabule, popisující její význam pro ochranu přírody.

Pískovna Spolí

Pískovna skrytá mezi poli – 0,5 km severně od obce Spolí, na hranici CHKO Třeboňsko. Rozloha: 0,8 ha. Nadmořská výška: 410 m.n. m. Využití: ochrana přírody, ekovýchova. Zajímavé rostliny a živočichové: Rostliny: třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum). Živočichové: břehule říční (Riparia riparia), zelení skokani (Pelophylax esculentus synklepton), svižníci rodu Cicindela, ještěrka obecná (Lacerta agilis). Na kraji pískovny poblíž silničky byla nově vyhloubena nádrž pro obojživelníky. Hlouběji v lomu jsou mělké vysychající mokřady a zarůstající zbytky lomové stěny.

Ostatní cache v pískovnách 

Kromě toho existují v jihočeských pískovnách také další cache, které všem nebyly založeny kvůli ochraně přírody. I ony však lákají lidi do přírodovědně zajímavých pískoven a mohou být prospěšné pro ochranu přírody.

Pískovna Jitra

Pískovna Jitra se nachází 2 kilometry severně od obcí Mažice a Borkovice nedaleko hájovny Jitra. Jedná se o pískovnu v lese, která je asi 200 metrů dlouhá s 4-6 metrů vysokou stěnou. Pískovna je domovem pro mnoho druhů obojživelníků. Pískovna je charakteristická rozsáhlými zatopenými a rašeliništními plochami. Největší vodní plocha se nachází v části pískovny vlevo od vjezdu do pískovny. Menší či větší tůně a rašeliniště vyplňují také druhou polovinu pískovny.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace