Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tak dlouho bojovali s ´přeturistováním´, až přišla korona. I pyšný Vyšší Brod, jenž chtěl loni po lodích platit mýtné, teď láká vodáky

13.07.2020
Tak dlouho bojovali s ´přeturistováním´, až přišla korona. I pyšný Vyšší Brod, jenž chtěl loni po lodích platit mýtné, teď láká vodáky

Autor: Wikimedia Commons

Popisek: Vodáci na Vltavě u Vyššího Brodu, každoroční letní scenérie. Jen letos o mnoho více vítáni

V jižních Čechách už teď přepočítávají škody, které jim vznikly, a vzniknou, vinou celosvětové pandemie koronaviru. V Českém Krumlově, kde žije 13 000 lidí, je k dispozici 6000 lůžek pro turisty, která jsou nyní obsazená jen z 20 procent. Ve městě je i 135 restaurací, takové množství nemají místní šanci utáhnout. Český Krumlov také přepočítává škody pro městskou kasu. Poplatky za ubytování, poplatky za parkovné a další? Už teď se městská rada obává, že na konci roku bude chybět nejméně 50 milionů korun. A stejně jsou na tom všechna města a městečka podél Vltavy…

Českým Krumlovem prošlo každým rokem na dva miliony turistů. V posledních letech pak převážně z Číny, Japonska nebo Jižní Koreje. Jejich nadšení pro objevování krás Prahy a Českého Krumlova s koronavirem utichlo a město se snaží nalákat Čechy. „Pro běžného Číňana je Český Krumlov tím druhým místem v České republice, hned po Praze, které chce při své cestě do Evropy vidět. Má pro něj pověst malebného městečka, které je na seznamu UNESCO. A moc už nikdo neřeší, kolik tam bude zrovna lidí. Je to stejné, jako když Čech chce v Číně vidět Peking a hned po něm Velkou čínskou zeď,“ řekla Seznam Zprávám o motivaci Číňanů v Krumlově žijící čínská průvodkyně a překladatelka Liu Zan Zan.

 

Český Krumlov, romantické město, které z turistů doslova žije a jejich nedostatek pociťuje velmi tíživě, foto Facebook / Jihočeská centrála cestovního ruchu

Příliš mnoho turistů

Proti přílišnému návalu turistů se bouří prakticky všechna města, která figurují vysoko na žebříčku cestovních kanceláří. Vznikaly iniciativy i politické debaty nad omezením turismu, které přetnul koronavirus. „Upřímně řečeno, všichni jsme věděli, že už je to za hranou. To se netýká jen Krumlova, ale třeba španělské Barcelony, Toleda, Alhambry, italských Benátek nebo i třeba chorvatského Dubrovníku. Všude tam se člověk už jen prodíral davy,“ řekl Seznam Zprávám místostarosta Českého Krumlova Martin Hák a dodal, že doufá v novou epochu turismu, který bude cílený více na domácí návštěvníky, případně na hosty z okolních zemí. „Chceme jednoznačně vsadit kromě domácí klientely na naše nejbližší sousedy: Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko. Lidé z těchto zemí mají jasno, kam jedou, co u nás hledají, a ještě se často vracejí.“

Po odeznění vzrušení z pandemie ovšem došlo na tvrdá čísla: „Těžko se to počítá, ale pár ukazatelů máme. Loni jsme vybrali devět milionů korun na ubytovacím poplatku. Uplynulé měsíce vypadly a vyhlídky teď nejsou pozitivní, takže s podobnou částkou počítat nemůžeme. Další ukazatel je zhruba 26 milionů, které jsme měli letos získat díky parkování zájezdových autobusů. Toto číslo nenaplníme. Dál jsme odpustili platbu za předzahrádky do konce srpna a možná do konce roku, což dělá přibližně tři až pět milionů. Když se to hodně hrubě pokusím odhadnout, může to dát v součtu asi 50 milionů,“ vypočítal pro iDnes místostarosta Martin Hák.

 

Letos se na takzvaný overturismus, čili něco jako přeturistování, nadávat určitě nebude, foto Facebook / Jihočeská centrála cestovního ruchu

Jihočeské inferno

A dozvuky pandemie nedopadají jen na Český Krumlov, ale na celý Jihočeský kraj. Na Budějovicku se podle odhadů během karantény i po ní propadly tržby hotelových služeb až o 90 milionů. „Na jihu Čech se ubytovalo loni bezmála 1,8 milionu hostů, z toho téměř 1,2 milionu hostů z tuzemska a více než 636 tisíc ze zahraničí, na téměř 4,5 milionu nocí. Více než polovinu všech zahraničních hostů regionu loni tvořili Asiaté. Každým čtvrtým zahraničním turistou byl Číňan. A ti všichni nyní chybí. V plné nahotě se tak nyní odkrývá někdy zpochybňovaný přínos cestovního ruchu pro tuzemskou ekonomiku i pro ekonomiku konkrétních regionů a oblastí," řekl Deníku podrobnosti Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko.

Zaveďte mýto… a letos ticho po pěšině

Splouvání řeky Vltavy patří k českým turistickým doménám. Některá města se loni začala bránit a s nimi i mnozí odborníci. Vodáctví už prý ztratilo odér k přírodě šetrných dobrodruhů, kteří s nadšením prostě sjedou řeku a nezbude po nich ani pára. „Chci iniciovat vyhlášku, která počty lodí omezí. Každý rok počet vodáků narůstá a situace se zhoršuje. Vltava je dneska zdroj snadných zisků pro místní lidi, kteří si řeku parcelují, místo vodáků přijíždí osmdesát procent pijáků, spodky lodí a pádla přeorávají dno řeky, břehy jsou ušlapané, u barů a kempů, vzniklých načerno, majitelé polijí břehy herbicidem, aby vodáci měli pohodlný přístup a nerostla tam lebeda,“ řekl po zahájení loňské sezóny pro iDnes Jaroslav Jonáš, učitel z Vyššího Brodu a člen městské komise životního prostředí.

 

Vyšší Brod má jako velké turistické lákadlo cisterciácký klášter, založený roku 1259 Petrem Vokem z Rožmberka. Foto Wikimedia Commons

A právě ve Vyšším Brodu začali loni přemýšlet i nad konkrétní částkou mýta. Prý jen symbolickou padesátikorunu za loď. „Určitě by poplatek nebyl nějak zásadně vysoký, bavíme se třeba o částce padesát korun za loď,“ řekl pro iDnes místostarosta města Jan Straka. Z Vyššího Brodu vyplouvají vodáci ke splutí řeky a ročně jich městem projde na 300 tisíc. Do městské kasy by to tak doneslo 15 milionů korun. Přičemž peníze by měly jít na úklid Vltavy po ‘řádění‘ vodáků. Ve městě je doposud praxí, že po skončení sezóny nechají radní přistavit tři kontejnery, které dobrovolníci ve svém volném čase naplní odpady, nalezenými podél Vltavy. Odvoz pak město vyjde na 27 tisíc. Ovšem v pokoronavirové době? Už i Vyšší Brod láká turisty, aby, proboha, přijeli a dali městu trochu vydělat...

Vyšší Brod ´leze ke křížku´

Loni jsme, po přečtení článků, žehrajících na vodáky, poslali několik emailů místostarostovi Strakovi. Proč? Protože nám jeho postoj přišel poněkud velkopansky pyšný. Všichni ti údajně věčně opilí vodáci, ničící životní prostředí, jsou a vždy byli přeci zdrojem obživy pro spoustu místních lidí… Napřed jsme se ale zeptali Jihočeské centrály cestovního ruchu: „Píšete, že Vltava je řekou mnoha podob s nedoceněným turistickým potenciálem. Jenže některá města na řece, alespoň tedy jejich zastupitelé, mají na to očividně jiný názor. Viz článek z iDnes s názvem „Řeky nezvládají nápor vodáků, starostové chtějí vybírat mýto za splutí“. Jaký je na tento článek Váš názor? A jaké jsou Vaše vztahy a zkušenosti ze spolupráce (je-li jaká) s městy a vesnicemi podél Vltavy?“

 

Ahoj vodáci, foto Facebook / Jihočeská centrála cestovního ruchu

Na tento email jsme odpověď dostali, byť patřičně úřednicky mlhavou: „Ano, diskuze na regulaci vodáctví v úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou jsme zaznamenali. Bohužel se však jedná více o emotivní diskuzi, než o debatu nad konkrétními čísly. Dle dat z EET, ze kterých lze vyselectovat kempy podél Vltavy, se 'přeplněnost' řeky dá počítat v řádech dnů za celou sezónu. Tradičně se jedná o první prodloužený víkend v červenci (státní svátky) a poslední víkend v červenci. Obecně je větší provoz na řece od čtvrtka do soboty, nicméně pondělí – středy jsou na řece velmi klidné. Chápu snahu některých subjektů regulovat vodáctví, ale je třeba si uvědomit, že zároveň cestovní ruch přináší pracovní místa a finance do veřejných rozpočtů.“ Podepsán Ing. Jaromír Polášek z JCCR.

 

Letos, doufejme, vodáky ve Vyšším Brodě vítají s mnohem větším nadšením než loni, foto Facebook / Jihočeská centrála cestovního ruchu

Dokonce několikrát jsme se pokoušeli vydolovat odpovědi z místostarosty Vyššího Brodu, pana Straky (místostarostuje stále): „Vážený pane místostarosto, zaujal mne článek z iDnes, který vyšel 14. července 2019, kde Vás citují s tím, že oblíbené vodáctví má i své stinné stránky. Hovoříte tam o poplatku, který by mohlo město vybírat, pokud by se změnil zákon. Hodláte zákon iniciovat, hovořit s poslanci? Jak vnímají tento problém občané Vyššího Brodu? Není vodáctví pro ně také zdroj obživy? Máte nějakou představu, jak vyčíslit pozitiva (zisk restaurací, kempů apod.) versus negativa (nepořádek, odpadky, opilci)? Ve zmíněném článku hovoří i Váš starosta. Mluví o 'divokém byznysu plovoucích barů, nelegálních nálevnách na březích, nelegálních kempech'. Město nemá možnost toto nějak regulovat? Prostřednictvím městské policie třeba…? Máte zmapované ony nelegální plovoucí bary a nálevny? Víte, kde se nalézají? Také váš starosta odsuzuje rázně alkohol, říká: 'Vždyť to už dávno není o vodáctví, většina lidí jede na vodu za alkoholem a jsou nalití, ještě než vůbec vyplují.' Nemáte pocit, že tomu tak bylo vždycky? Jaký je Váš názor na toto? Jaké další možnosti rozumné regulace zvažujete? Co na vodáctví jako fenomén říkáte? A panuje na tom shoda napříč zastupiteli?“

Na naše otázky místostarosta Jan Straka neodpověděl, přes četné urgence se k nim postavil ve stylu mrtvého brouka. Letos jsme to raději ani nezkoušeli… Počítáme ale, že jeho názor na vodáky koronavirus radikálně změnil, viz aktuální příspěvek na webu města.

 

Vltava jede

Podle šetření Jihočeské centrály cestovního ruchu turisté v okolí Vltavy přinášejí tržby přibližně kolem 20 miliard korun, z toho příjmy pro veřejné rozpočty činí přibližně čtyři miliardy korun (JCCR na výzkumu spolupracovala se společnostmi T-Mobile Czech Republic a CE-Traffic). Z těch turistů tvoří vodáci nezanedbatelnou část. A tak si jich místní začnou, doufejme, náležitě vážit, nebo alespoň těch korunek za pivko, buřty, kempy a půjčovny lodí, které na místě zanechají…

Zatím alespoň vznikla nová bezpečnější propusť pod Barevnou skálou, na níž spolupracovali i samotní vodáci, jak napsala na svůj web ČT24 koncem května letošního roku s tím, že majitel vodní elektrárny, která vzniká na protějším břehu řeky, tam postavil novou propusť, měla by být pohodlnější a hlavně bezpečnější. Ta stará byla sice atraktivní díky velké vlně, ale každý neměl jistotu, že tento úsek spluje. Vltava byla loni v tomto místě nebezpečná i kvůli samotné Barevné skále, hrozilo, že se část utrhne – od té doby došlo k sanaci a skála je prý naprosto bezpečná. 

 

Propusť u Barevné skály, foto ČT - repro

Při budování nové propusti pomáhali i samotní vodáci, kteří plnili roli poradců. „My jsme měli obrovské štěstí, že investor, majitel elektrárny, s námi začal komunikovat už rok předtím, než se začalo stavět. Mohli jsme konzultovat některé věci, které jsou klíčové. Jde hlavně o to, aby bylo zajištěno bezpečné splouvání,“ řekl předseda spolku Vltava Radek Šťovíček. Investor musel propusť dokonce upravovat. Vodáci ji ještě před zahájením sezony vyzkoušeli a zjistili, že na jejím konci dochází k nestabilitě lodí. Majitel nové elektrárny proto propusť prodloužil o další dva metry, aby byla bezpečná a umožnila bezproblémové vyplutí. Pokud si na nový úsek někdo netroufne, může zvolit podle šéfa spolku velice komfortní přenášení na pravém břehu, kde byly vybudovány schody na dvou místech.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace