Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V ostravské Zoo zabili malé rysíky, protože nevěděli, co s nimi. Sociální sítě běsní, olej do ohně přilila Zoo v Táboře

04.06.2020
V ostravské Zoo zabili malé rysíky, protože nevěděli, co s nimi. Sociální sítě běsní, olej do ohně přilila Zoo v Táboře

Autor: Zoo Ostrava (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Koťata rysa karpatského. Zaslouží utratit?

V ostravské Zoo utratili dva roční rysy karpatské. Na sociálních sítích se na to konto spustila lavina, která hrozila ostravskou Zoo zavalit. Jedná se ze strany Zoo o vypočítavou aroganci? Prostě utratili nadpočetné kusy, protože se jim nechtělo vymýšlet cokoliv jiného? Opak je pravdou, k utracení došlo jako k poslední z možností. A to z možností, které doslova diktuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), do které všechny naše Zoo spadají. A přes jejich nařízení nejede vlak.

Jak vyšlo za zkoumání situace v jiných Zoo v celé České republice, přistupují k utracení všechny. K tomu se velmi emotivně postavil spolek Dvě tváře Zoo: „Pokud Zoo nemá místo pro další kusy, neměla by je logicky ani množit (…). Zoo zabíjí mláďata každoročně a ani jednou nevymyslela žádné řešení.“ Doslova jde vidět ta emoce, která aktivisty ze spolku rozpohybovala k podobnému vyjádření. A to obzvláště, když je utrácení běžnou praxí ve všech Zoo.

 

Rys karpatský ze Zoo Ostrava; jestlipak ví, že jeho mláďata zabijí, jak se kdysi topívala koťata na vesnici? 

Antikoncepce, kastrace, rozdávání

Aktivisté poukazují na to, že se zvířata mají přesouvat z jedné Zoo do druhé, které mají zájem, mají je dávat do soukromých Zoo, vypouštět do přírody, dávat samicím antikoncepční přípravky. Přinejhorším je kastrovat. „My se snažíme o ten nejpřirozenější způsob života zvířat, kterým antikoncepce rozhodně není. Pokud samici rok, dva či tři nepřipustíme, tak u ní může dojít k nevratným změnám na pohlavních orgánech, může se zacystovat apod., a poté už nebude schopna rodit. Celý dlouholetý chov v lidské péči se tak může zhroutit,“ řekla Právu mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.

Nařízení EAZA

Filip Sušanka, mluvčí Zoo v Táboře, k celé problematice má své: „Problémem však je rozšířený přístup zoologických byrokratů z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Někteří koordinátoři evropského záchovného programu EEP totiž často slepě vyžadují zachovat reprodukční aktivitu zvířat i za cenu nuceného vraždění narozených mláďat. O ta by často zájem byl. Bohužel někteří koordinátoři EEP raději, než aby povolili umístění mláděte do dobře vedené soukromé zoologické zahrady, která není členem EAZA, volí jeho usmrcení. Opravdu přístup, který je v souladu se základním posláním zoologických zahrad. Co myslíte?“

 

Zoo Ostrava je člen mezinárodní organizace, která, jak víme z Murphyho zákonů, se chová jako sněhová koule - nabaluje další a další nařízení, čímž zvyšuje svůj význam

Vypuštění do přírody

Je tu i alternativa vypuštění přebytečných jedinců do volné přírody. Však právě i obnovou populace jednotlivých druhů se Zoo zaštiťují. Ovšem i tady je problém. „Nemá smysl v Česku o něčem takovém uvažovat, navíc ze Zoo, když je taková míra pytláctví. Je třeba vytvořit podmínky pro ty populace a spíš umožnit přirozenou migraci,“ řekl koordinátor projektů na ochranu velkých šelem Hnutí Duha Miroslav Kutal. A jaká je u nás míra pytláctví? Překvapivá. Až 20 % populace rysa padla za oběť pytlačení. Přičemž ostravská Zoo od roku 2006 odchovala 20 rysů karpatských, z toho 11 předala jiným Zoo a 3 vypustila do volné přírody, více jí nebylo povoleno. Zbylých 6 musela utratit.

„Bohužel někdy musíme nějaké zvíře utratit, abychom udrželi geneticky zdravou a stabilní populaci daného druhu v lidské péči. A v případě, že by ve volné přírodě byl druh vyhuben, tak my budeme mít v záloze zdravá a geneticky funkční zvířata. I proto se je snažíme chovat co nejpřirozeněji. To znamená, že se snažíme jim nejen poskytnout vhodné podmínky a dostatek potravy, ale také maximálně respektovat jejich způsob života,“ popisovala Právu mluvčí ostravské Zoo běžnou praxi a pokračovala: „Problémy s těmito aktivisty řešíme už delší dobu. Aktivisté na nás útočí opakovaně. Nyní se to točí kolem rysů.“

Jak je to s rysy?

Samice zabřezne každoročně v únoru, v květnu vrhne mladé, které do tří měsíců začnou jíst maso. Samice je dále přikrmuje mlékem. V únoru, kdy jsou z mláďat už zdatní a samostatní jedinci, je začne odhánět a pokouší se znovu zabřednout. Tak to je jak v Zoo, tak i v přírodě.

„Tito rysi se pak ve volné přírodě musejí o sebe postarat, a buď zvládnou přežít, nebo hynou. Nedokážou si ulovit potravu, nebo je třeba zastřelí pytlák. My se tak snažíme co nejvíce přiblížit situaci v přírodě, i když se to v očích veřejnosti může zdát kruté,“ uvedla Nováková.

 

Zoo Tábor je soukromá zahrada, není členem EAZA, a malé rysy by si možná ráda vzala...

„Podobnou situaci řešíme i u jiných druhů, například oslů onagerů, jelenů nebo hrochů. Jde nám především o záchranu daného druhu, nejen o jedince. To je podstata naší ochranářské práce,“ dodala.

Praxe jinde?

„Bohužel tato poslední možnost u různých druhů přichází dříve či později na řadu. Pro odchovy není dost místa. Celá věc je složitá: Oddělovat samce od samic? Kastrovat? Nasazovat antikoncepci i za cenu, že zvířata ztratí schopnost se rozmnožovat? Má být cílem zoologických zahrad záchrana populace, anebo jedince? To jsou jen ty nejzákladnější otázky,” řekl Novinkám ředitel pražské Zoo v Troji Miroslav Bobek.

„Pokud bychom chovali rysy, jistě bychom je rozmnožovali. A kdybychom pro mláďata společně s evropským chovným programem EAZA nenašli vhodné umístění, nezbylo by ani nám nic jiného, než je utratit. Jak jsem napsal, byla by to až poslední možnost,” dodal s tím, že pražská Zoo brzy bude zřejmě stát před podobným rozhodnutím v případě tygrů ussurijských.

 

Krutou praxi zbavovat se nechtěných mláďat potvrdil i ředitel pražské Zoo Miroslav Bobek, foto Facebook / Zoo Praha

„Pokud evropský program EEP usilující o záchranu celého živočišného druhu vyžaduje u některých jedinců reprodukční aktivitu i za cenu, že bude nezbytné ve zcela ojedinělých případech nějaké odchované jedince utratit, udělali bychom to, po vyčerpání všech jiných možností, pochopitelně i u nás v Liberci,” sdělila Novinkám mluvčí liberecké Zoo Barbara Tesařová.

Případ žirafího samce

Velké pozornosti a velmi negativních reakcí se dočkala Zoo v dánské Kodani v roce 2014. Tam došlo k utracení žirafího samce Maria, který měl z chovatelského hlediska špatný genofond. K utracení ovšem nedošlo někde v ústraní, bez pozornosti médií. Kodaňská Zoo udělala z nepříjemné procedury show. Před zraky diváků střelili ošetřovatelé žirafího samce plynovou pistolí a následně jej naporcovali lvům. K něčemu takovému u nás nedochází. Řediteli kodaňské Zoo pak vyhrožovali lidé i smrtí.

 

Tygr ussurijský Rádža, s jehož potomky budou, jak řekl ředitel Bobek, také asi problémy. Foto Facebook / Zoo Praha

Je to nelidské

Filip Sušanka se ve svém komentáři sám nad problematikou rozohnil: „Tento postup je běžnější, než by se zdálo. Jen se o něm příliš nemluví. Ono ani není divu. Samy zoologické zahrady jsou si dobře vědomy, jaké kontroverzní a odsuzující reakce veřejnosti i ochránců zvířat by otevřené přiznání k pravidelnému usmrcování chovaných zvířat vyvolalo. Mnoho lidí by je začalo srovnávat například s týranými zvířaty v cirkusech a stále častěji by zaznívaly dotazy, zda i zoologické zahrady chovaná zvířata netýrají. Vždyť jaký je rozdíl v tom, jestli zvíře zabije někdo v zoologické zahradě nebo obchodník s masem a kostmi šelem, mohla by se ptát veřejnost. Usmrcení zvířete ohroženého druhu může být dokonce trestným činem.“

 

Podle Filipa Sušanky bychom neměli zapomínat na hlavní úlohu zoologických zahrad. Tou je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Zoologické zahrady připodobnil k Noemově arše, kde se ukrývají živočišné druhy, které by ve volné přírodě nepřežily a díky nim přežít mohou. A uvedl příklad zubra a jeho návrat do volné přírody, který se podařil jen díky soukromým chovům a zoologickým zahradám. Na to je potřeba pamatovat a nenechat si zakrýt zdravý rozum trochu vyhroceným aktivismem, který by mohl vést i k požadavkům zoologické zahrady omezit, nebo úplně zavřít. To je ostatně i názor Krajských listů.cz.

 

 

Nešlo o malé rysíky, ale mladé subadultní jedince

Po uveřejnění tohoto článku nám dorazila spousta reakcí, jen dvě byly ale relevantní. Ozvali se aktivisté ze spolku Dvě tváře Zoo, kteří rozporovali jednu každou větu. Když jsme je vyzvali, aby tedy zaslali ucelenou reakci, a my bychom ji pak, stejně jako teď, publikovali na konci článku, to se jim nechtělo. Inu, práce, že. Zato se ozvala také paní Šárka Nováková z ostravské Zoo a její příspěvek i mnohá upřesnění publikujeme tak, jak je poslala, jen mezititulky jsou redakční. Tato aktualizace, pro pořádek, vznikla 15. 6. 2020.

„V případě utracených rysů se určitě nejednalo o malé rysíky (koťátka), ale mladé subadultní jedince zcela nezávislé na matce, kteří se v přírodě v této době osamostatňují a od matky odcházejí, resp. tato je od sebe odhání a připravuje se na říji, páření a následný odchov dalšího vrhu. Toto období je pro rysy v přírodě rizikové, až 50 % z nich uhyne například hlady, v souboji s jinými rysy apod., či rukou pytláků. Takže vlastně napodobujeme to, co se děje i v přírodě. Utrácením mláďat, která jsou nadále v péči matky (rodičů), bychom popřeli sami sebe. Výjimkou jsou situace, kdyby například byla ohrožená chovná samice apod. Jsme pevně přesvědčeni, že jen díky způsobu managementu, kde můžeme občas přistoupit k regulaci populace, jsme schopni vytvářet a udržovat zdravou a životaschopnou populaci rysů pro budoucnost a pro jejich eventuální návrat do přírody,“ vysvětluje tisková mluvčí, paní Nováková.

Jde o ochranu druhu, ne jedince 

A pokračuje: „Ono to zdánlivě může působit, že si protiřečíme. Ale je velmi důležité si uvědomit, že při záchranných chovech jde o ochranu DRUHU, ne jedince. To samozřejmě neznamená, že nám na jednotlivých zvířatech nezáleží. Tak to opravdu není. Naší snahou je podporovat u chovaných zvířat co nejvíce jejich přirozené chování a právě rozmnožování a péče o potomstvo patří k nejzákladnějším projevům zvířat. Pokud jim toto znemožníme (abychom některé jejich potomky nemuseli zabíjet, protože nám jich přece bude z vlastní přirozenosti a kulturního nadstavení současné doby líto), můžeme je tím velmi poškodit. A to nejen fyzicky (např. nevratnými změnami reprodukčních orgánů), ale i psychicky (připravíme je o ty nejemotivnější prožitky v jejich životě). Pokud se v lidské péči mohou zvířata zcela přirozeně rozmnožovat, dostaneme se samozřejmě do podobné situace – pro některé potomky není dost místa tak jako v přírodě. Zdravá zvířata ze své přirozenosti vždy za svůj život vyprodukují mnohem více potomků, než se může v přírodě uživit a přežít. Naprostá většina mláďat v přírodě nepřežije a umírá. Příroda zvířatům nabízí jen omezené prostory a stejně tak logicky ani naše lidmi vytvořené chovatelské prostory a kapacity v záchranných programech nemohou být nafukovací.  Takže vlastně jen částečně simulujeme situaci, která by nastala i ve volné přírodě.“

Řízená regulace chovu je až poslední varianta 

„Jsou samozřejmě lidé, kteří to chápou těžce, nebo to nepřijmou vůbec. Mají na to samozřejmě právo. Považujeme za zcela klíčové znovu zdůraznit, že teprve, když se u nás odchované zvíře nepodaří zařadit do některého z repatriačních programů, teprve když pro ně není uplatnění v rámci stávajícího záchranného evropského (či v některých případech světového) programu pro daný druh a když o něj neprojeví zájem ani některá ze zhruba 1 100 renomovaných licencovaných zoologických zahrad celého světa, které jsou členy naší společné celosvětové sítě sdružené v informačním systému ZIMS, pak až jako poslední variantu uplatníme právě řízenou regulaci chovu. 

I naši předkové, hospodáři, věděli, že pokud chtějí udržet svůj chov v dobré kondici, čas od času musejí přistoupit k usmrcení některého z nich. Konec konců, lidé jsou od přírody všežravci, tak ať si každý, kdo třeba není přísný vegetarián či vegan apod., uvědomí, co bylo kdysi to maso, které si koupili úhledně zabalené v krabičce a uvařili si z něj oběd či večeři… Komentáře pod článkem jsou důkazem toho, jak pokrytečtí lidé dokážou být: „My lidé nemáme právo rozhodovat o životě a smrti jiných, a rozhodně ne zvířat. Co je tohle za lidi?“ K tomuto tématu si dovoluji zaslat odkaz na článek, který je více než výmluvný,“ ještě dodává.

Za svými kroky si pevně stojíme 

„Za svými kroky si pevně stojíme, protože skutečně systematicky pomáháme budovat zdravé populace ohrožených druhů zvířat pro jejich eventuální návrat do volné přírody, a tak i jejich zachování pro budoucí generace. A pokud konkrétně v případě rysů nastane situace, kdy bude bezpečné a zároveň potřeba tyto šelmy začít ze zoo do divočiny vysazovat, budeme zcela připraveni a nebudeme váhat tuto zásadní roli moderní zoologické zahrady splnit.  

Další věc je, že Dvě tváře zoo není žádný oficiálně zapsaný a zaregistrovaný transparentní spolek, ale skupina aktivistů, kteří se schovávají za anonymitu sociálních sítí. A jen proto si dovolují křičet a házet špínu na kohokoli se jim zlíbí. Bez ověření, bez ochoty diskutovat a naslouchat druhé straně. A to opravdu velmi nevybíravými způsoby, které jsou na hraně, někdy i za hranou. Momentálně si vzali na mušku nás. Za nějakou dobu, až toto ´vyšumí´, se přejmenují a budou se orientovat na něco/někoho dalšího,“ vysvětluje i svůj postoj k aktivistům paní Nováková.

A pak docela zásadní věc

Paní Nováková nás, zdá se, nachytala na švestkách, když píše: „Odkud jste prosím čerpali informaci o žirafím samci v Zoo Kodaň? Každopádně tvrzení „před zraky diváků střelili ošetřovatelé žirafího samce plynovou pistolí a následně jej naporcovali lvům“ není pravdivé. Samec byl střelen mimo zraky návštěvníků, až následná pitva byla prováděna s odborným komentářem před zraky zájemců.“ No, vzali jsme to z iDnes.cz a rádi svůj omyl napravujeme.  

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace