Čína nám poslala virus, tvrdí parazitolog, který spolykal vajíčka tasemnice. České Budějovice v boji proti Covidu

Foto: Biologické centrum AV ČR (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Chytrá karanténa, to je především testování

VIDEO V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. A to zrovna v těchto dnech, kdy se tamní virologové z Biologického centra Akademie věd snaží přijít na kloub tomu, jak si poradit s celosvětovou nákazou nového typu koronaviru. A jdou na to ze všech možných stran. Kromě vývoje se ovšem zaměřili i na testování. K dnešnímu dni otestovali už na tisícovku vzorků.

„Na konci března jsme získali povolení pro nakládání s koronavirem od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které nám umožňuje pracovat s živým virem a studovat jeho biologické vlastnosti a chování v buňkách. Takové povolení máme pro celou řadu dalších vysoce rizikových virů, jako jsou například viry vztekliny, žluté zimnice, horečky dengue nebo japonské encefalitidy,“ potvrdil ředitel centra a virolog Libor Grubhoffer. Pěkný výčet, že? Riziko toho, že by podobné viry vynesl nějaký rozdováděný virolog z laboratoře na podrážce je (skoro) nulová, nebojte.

Snímek z Biologického centra AV ČR

Jak se s virem pracuje

Vědci z Českých Budějovic se tak zařadili po bok vědců na celém světě, kteří chtějí získat Nobelovu cenu za vyléčení lidí na celém glóbu. „Nejdříve jsme museli ze vzorků získat živý virus a namnožit ho v tkáňových kulturách do potřebného množství tak, aby bylo možné dál s ním pracovat a uchovávat ho v laboratorních podmínkách,“ popsal virolog Martin Palus. Jihočeské biologické centrum spolupracuje s Fyzikálním ústavem Akademie věd, který vyvíjí vysoce citlivý biosenzor pro detekci koronaviru. Ten dokáže odhalit přítomnost viru nejen v tělních tekutinách, ale na různých jiných površích, nebo dokonce ve vodě.

„Pracovníci Fyzikálního ústavu biosenzor původně vytvářeli pro vyhledávání škodlivých látek v potravinách, ale protože je technologie naprosto univerzální, lze ho přenastavit i na rozpoznávání virů,“ upřesnila referentka publicity centra Daniela Procházková. „Naším úkolem je otestovat a vybrat pro biosenzor protilátky, které rozpoznávají nový koronavirus. Následně poskytneme kolegům virus v neinfekční podobě pro testování a nastavení technologie. Jakmile bude senzor nastavený, začneme ověřovat jeho funkčnost jak na vzorcích od pacientů, tak případně i na vzorcích z prostředí, do kterých budeme přidávat virus ve stanovených množstvích,“ vysvětlil virolog Václav Hönig z centra.

Snímek z Biologického centra AV ČR

Každý vyléčený je potenciální lék

Každý, kdo prodělal onemocnění Covid-19, v sobě má protilátky, které mohou zamíchat prognózami. Proč? Protilátky má v krvi každý, kdo si nemocí už prošel, ale jejich množství a kvalita je různá podle toho, jak onemocnění u daného člověka probíhalo. Například tělo pacienta, který prodělal těžký průběh nemoci, vytvoří více účinnějších protilátek než tělo vyléčeného člověka s mírným průběhem nemoci.

Pracuje se i na technice léčení krevní plazmou. Člověk, který prodělal Covid-19 tak může pomoci 10 až 15 lidem právě nakažených. Jak? Dárcovstvím krevní plazmy. Ta se z odebírá podobně, jako při dárcovství krve, jen s tím rozdílem, že se odebraná krev přefiltruje, krevní destičky a krvinky se vrátí zpět do těla dárce. Nemocnému se pak implikuje pouze krevní plazma v níž jsou protilátky.

Co se vlastně děje v laboratoři při testu koronaviru? Jak to celé funguje a jak zjišťujeme, zda je člověk nakažený či zdravý? Co jsou to PCR testy? Vše se dozvíte v našem krátkém animovaném videu, které je určeno dětem i dospělým, kteří chtějí proniknout do tajemství biologické laboratoře...

Je vir přírodního původu?

Molekulární bioložka Soňa Peková ze soukromé laboratoře Tilia v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že je hluboce přesvědčená o tom, že nový typ koronaviru byl vyrobený uměle, v laboratoři. Stavba RNA viru tomu, podle Pekové, odpovídá. Tvrdila, že něco takového by příroda nedokázala, nebo spíše nedovolila. Odborník na molekulární genetiku Jan Pačes s jejími závěry ovšem nesouhlasí: „Na základě nedostatečných informací udělala příliš dalekosáhlé závěry," řekl pro iHned a dodal, že podobný virus objevili výzkumníci už před lety u luskounů.

Virolog Daniel Růžek zase odmítl teorii francouzského nositele Nobelovy ceny Luc Montagniera, podle níž virus nese znaky HIV. Poukázal na výzkumníky, kteří zkonstatovali, že podobné mutace lze nalézt i koronavirů v přírodě. Podle Růžka nelze vyloučit, že virus mohli čínští vědci nedopatřením vypustit sami, protože koronaviry právě ve Wu-chanu zkoumali. Takže ano, je to sice nepravděpodobné, ale taková nehoda se teoreticky může stát i v Českých Budějovicích.

Je to čínský virus

Americký prezident Donald Trump ve svých výstupech Covid-19 často označuje za čínský virus. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nezůstává pozadu a přišel s obviněním, že virus vznikl uměle v čínské laboratoři. Že na to mají důkazy. Čína kontruje, že USA nezvládají pandemii, tak se snaží hodit vinu na někoho jiného. A je pravda, že se koronakrize stane jedním z hlavních témat nadcházejících prezidentských voleb.

Parazitolog Julius Lukeš je rozhodně kovboj, foto ČT / repro

Český parazitolog Julius Lukeš, který v rámci vlastního výzkumu spolykal vajíčka tasemnic, nechal se pokousat mouchami tse-tse, nebo snědl průjmové prvoky, k tomu pro iDnes řekl: „Tenhle virus by nikdy nemohl mít svůj počátek v Evropě. Je prostě z Číny. A taková ta přehnaná vděčnost Číně za to, že nám pošle pár předražených letadel s mizerným obsahem, to se mi nelíbí. Čína nám předně poslala do Evropy tento virus. Podobné infekce prostě vznikají, když se jedí divoká zvířata, netopýři, luskouni. Číňani jedí všechno, co létá, kromě letadel, a všechno, co je pod zemí, kromě metra. Už jsem viděl nové nahrávky z čínských trhů, kde se prodávají netopýři. Tohle je dvojí problém. Předně se zabíjejí vzácná zvířata a následně se giganticky zvyšuje riziko přenosu virů z těchto zvířat na člověka. Platí, co řekl Donald Trump: Je to čínský virus. A lidé, kteří za to Trumpa obviňují z rasismu, jsou idioti.“

Vložil: Kamil Fára