Jsou mezi námi a vlastně ani nevědí, že vraždí… Kdo také stojí za úmrtími divokých zvířat u nás

Foto: Záchranná stanice živočichů Plzeň (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Na fotografii paní Naďa s kamarádkou kousek od válcového mlýna, kde výřici našly

FOTO Na Plzeňsku dvě ženy jely automobilem. V příkopu zahlédly těžce pohmožděného výra velikého. Naši největší sovu. A zároveň velmi přísně chráněnou. Cestou domů jim pomalu došlo, že se měly o výra postarat, někoho zavolat. Proto se na místo vrátily. Ale pozdě. Výr byl pryč. Proto zavolaly do Záchranné stanice živočichů Plzeň, kde nález ohlásily.

Z té přijel bez prodlení Karel Makoň, odborník na ptactvo. Co následovalo? Pročesali celé okolí. Pak na louce u potoka Třemošná, tekoucího z Chotiné pod Kaceřovem až do Berounky, našli po delším hledání samici tohoto v ČR největšího druhu sov, která se před nimi i přes své těžce polámané křídlo dovedně maskovala.

Výr velký, latinsky, věřte nevěřte Bubo bubo, je majestátní pták. Samice je těžší než samec a má větší rozpětí křídel, pomalu ke dvěma metrům (160–188 cm). Samci váží 1500–2800 g, samice až čtyři kila (mezi 1750–4200 g). Naše výřice se chudinka stala z létavce pěšákem...

O zraněné křídlo přišla

Zpočátku výřici krmili kuřecím masem namáčeným ve vodě. Proč ve vodě? Zvíře bylo dehydrované a bylo důležité, aby přijalo co nejvíce vody. Naštěstí byla výřice vitální a cpala se jako nezřízená. Podle Karla Makoně je to štěstí, protože výřice byla zraněná přinejmenším dva nebo tři týdny, bez možnosti letu a lovu. Jakmile se vyspravila, došlo k amputaci křídla, které měla nevratně poškozené. Nyní se má výřice k světu, ale létat již určitě nebude. Přežila, ale zbytek života stráví v kleci.

Ošklivá fraktura prstové části pravého křídla až k zápěstí měla za následek skutečnost, že výřice se musela na lokalitě bez možnosti letu a lovu potravy pohybovat minimálně dva týdny. V záchranných stanicích již nyní řešili sraženého kalouse ušatého, káni lesní a lišku. I přesto, že silniční provoz je teď hodně omezen, tak na počtu sražených zvířat se to nějak neprojevilo. Další případy pak jsou pěnkava jíkavec v Koutě na Šumavě, zajíc polní, srnec a hrdlička zahradní a další liška v Plzni.

Kdo za to může?

Ne, nehledáme žádného sadistu, který běhá po přírodě a ubližuje nějakou tyčí divokým zvířatům. Hledáme každého z vás, každého jednotlivého z vás, který jede autem, sem tam si dá svačinku a obal pak vyhodí z okna. Někdy vyhodí i kus svačinky, protože mu nechutná, nebo už se přecpal. Jaký je dopad? K silnicím se stahují hlodavci. A za hlodavci táhnou i dravci. A malér je na světě.

„Ptáci, zejména dravci, už se naučili létat k silnicím za potravou, protože zjistili, že se tam vyskytuje dostatek hrabošů a potkanů, kteří hodují na odpadcích, nezodpovědně vyhazovaných z oken aut. Výjimkou nejsou ani srážky vozidel s většími dravci – s orly nebo luňáky – protože ti zase zjistili, že kolem příkopů mohou najít mršiny jiných zvířat, sražených auty,“ popsal ochránce přírody Karel Makoň začarovaný kruh. A přitom se jatkám dá předejít neskutečně jednoduše. Nevyhazovat odpadky z aut. Vyhodit je až do popelnice. Ještě lépe pak do kontejnerů na tříděný odpad. Je to svým způsobem velká zpupnost a arogance našeho druhu, stát za zabíjením divokých zvířat jen svou nedbalostí a leností.

Zoo Tábor je rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech, zato patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015, poté co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla Zoo otevřena o měsíc později. Jen loni ji navštívilo 86 tisíc lidí. Nyní je však kvůli mimořádné situaci ohledně šíření koronaviru pro veřejnost dočasně uzavřená. Hlavním posláním Zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v Zoo žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. A nejnovější přírůstek je jehně ´bretaňského skřítka´. Ovce ouessantská, nejmenší plemeno ovce na světě, totiž porodila jehňátko, chundelatého beránka, černého jak čert. Foto Zoo Tábor / Hana Tučková

„Musím na tomto místě apelovat zejména na motoristy, aby se na silnicích chovali s ohledem na to, že ve volné krajině se mohou dostat do střetu se zvířaty. A to nejen v noci, ale i za bílého dne. Zatímco na silnicích se nyní, v době koronavirové nákazy pohybuje méně aut, zdá se, že tragických případů střetů zvířat s auty v celé republice nijak neubývá,“ řekl ředitel Zoo Tábor Evžen Korec, který zároveň poděkoval všem, kteří se chovají k přírodě ohleduplně. A Evžen Korec do toho má skutečně co mluvit. V roce 2015 bylo Zoo Tábor v rukou insolvenčního správce. Z jeho rukou Zoo koupil právě Evžen Korec, developer, ale hlavně aktivní biolog. Tím ji zachránil před likvidací. Pro veřejnost byla Zoo Tábor otevřena už v červnu 2015. Jen loni ji navštívilo 86 tisíc lidí.

Ukliďme Česko má stopku

Iniciativa Ukliďme Česko má pro letošní jaro utrum. Jarní akce, kdy se tisíce a tisíce lidí spojí, vezmou pytle, rukavice a vyrazí do přírody uklidit po zimě ten neskutečný bordel, který tam ostatní nahází nebo nasypou, se měl odehrát 4. dubna. Nekonal se kvůli karanténě. Možná proběhne na podzim, ale nikdo pořádně neví, jak to na světě bude za půl roku vypadat. Budeme volní, vrátí se situace zase do normálu? Nebo bude začínat nová karanténa s příchodem chladnějšího počasí? Neví to vlastně nikdo.

„Měli jsme letos zaděláno na rekordní účast, o čemž svědčí k dnešnímu dni zaregistrovaných 2400 akcí. Byla připravena i rekordní podpora úklidů ve formě zásilek pytlů a rukavic. To vše teď ale musí počkat. Pokud situace dovolí, ve velkém to znovu rozjedeme na podzim,“ řekla Kateřina Landová, která má v Českém svazu ochránců přírody na starosti komunikaci s dobrovolníky.

Úklid i s rouškou

A proto vyzývá iniciativa Ukliďme Česko k individuálním akcím. Jdete na procházku? Vezměte si s sebou igelitovou tašku a cestou prostě seberte bordel, který někdo jiný odhodil do přírody. Odpad v přírodě nemá co dělat. Hyzdí okolí, ubližuje zvířatům, rostlinám, škodí, překáží, je odporný. Vlastně obdobně jako lidé, kteří jsou natolik arogantní, aby jej tam byli schopní odhodit.

Kam s ním

Pokud to myslíte skutečně vážně, sebraný odpad neházejte do popelnice, ale hezky ho vytřiďte. A pokud nevíte, kam můžete různý odpad odnést, stáhněte si aplikaci Kam s ním, kde zjistíte odběrná místa, stanoviště kontejnerů na třídění odpad nebo adresu sběrných míst. Je tam každá, i ta nejmenší vesnice. A má to smysl. „Věřím, že se nám tímto projektem podaří omezit množství odpadu, který končí mimo systém zpětného odběru, resp. na skládkách, ve spalovnách, v nejhorším případě na černých skládkách v přírodě,“ řekl Miroslav Kubásek, provozovatel Ukliďme Česko, z. s.

Za celé Krajské listy se připojujeme k apelu iniciativy Ukliďme Česko – prosíme, chovejte se k přírodě s úctou a pokorou. Příroda není smetiště. Příroda není odkladiště. Chraňme ji a pečujme o ni. Vždyť je to, sakra, náš domov.

Vložil: Kamil Fára