Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Třikrát projela kolem, než zastavila a řekla, prosím vás, neurazíte se, když vám něco dám? Komentář Štěpána Chába

komentář 30.12.2019
Třikrát projela kolem, než zastavila a řekla, prosím vás, neurazíte se, když vám něco dám? Komentář Štěpána Chába

Autor: Facebook

Popisek: Vyhazovat věco do popelnice jen v krajním případě. Přemýšlet o tom, jestli se dá něco ještě využít, dává prostě smysl

„Nepotřebné, ale stále funkční věci už nemusí Jihočeši vyhazovat do popelnic. Šestnáct měst a obcí, mezi kterými je třináctitisícový Český Krumlov i Chelčice na Strakonicku s necelými 500 obyvateli, pořídilo takzvaná re-use centra,“ tak uvádí nový projekt jihočeských měst Český rozhlas. O co v projektu jde? Města si pořídila s podporou kraje mobilní buňky, do nichž mohou lidé vozit věci, které už nevyužijí a skončily by v popelnici, ale které se mohou hodit někomu jinému. Fajn přístup k ekologii a celkově k udržitelnosti.

Kdybych byl despota ve funkci, uzákoním podobné buňky povinně v každé vsi a v každém městě, jen s tím rozdílem, že bych zakázal prostor uzamykat a moci jít něco odevzdat nebo si vzít pouze po domluvě s úřední osobou. Jihočeská centra budou totiž zamčená a prohlédnout si ‘zboží‘ bude moci člověk jen po telefonické domluvě. Což odradí mnoho těch, kteří by do centra něco dali, nebo by si z něho rádi něco vybrali. Kontakt s úředníkem není každému milý a příjemný.

Knihovna v zastávce

V naší vsi je velká zděná autobusová zastávka. Prostor velký natolik, že by se v něm daly pořádat býčí zápasy. Náš starosta, inteligentní to muž, nenásledoval trendu ostatních vsí a nenechal zastávku nahradit malým skleněným a hlavně nevkusným útvarem, kterému z nouze také musíme říkat zastávka. Naopak, nechal zastávku opravit, vymalovat a do jejích útrob, namísto býků, nechal instalovat knihovnu. A tak máme zastávku plnou knih. Knihovna už tam stojí přes rok, nikdo ji nezamyká a přesto nevznikl chaos, nikdo knihy nerozhazuje, neničí, nepodpaluje. Chodíme si tam s místními a knihy, které už doma chytají jen prach, přesouváme na zastávku a zároveň si vybíráme knihy nové, které chytaly prach u někoho dalšího. Funguje to. Stejně tak by fungovaly i buňky s nepotřebnými, ale použitelnými věcmi. Proč zamykat? Že by tam někdo něco ukradl?

Rozpaky

Na podzim kolem našeho domu projela stříbrná Oktávka. Za deset minut jela opačným směrem, paní za volantem na nás mile zamávala a jela dál. Za dalších deset minut jela zpátky, zastavila, vystoupila a nesměle řekla: „Omlouvám se za vyrušení. Mám tady takovou delikátní záležitost, doufám, že se neurazíte, zbyly mi po dětech nějaké věci a hračky a je mi to líto vyhodit. Že bych vám to tady nechala, když se neurazíte, vidím, že máte děti, třeba to využijete.“ Bylo vidět, že je na rozpacích. Po ujištění, že věci s nadšením uvítáme, s úsměvem z auta vyskládala několik beden a vyloženě šťastná odjela.

Ty rozpaky byly vlastně fascinující. Paní, co nám věci dovezla, se cítila nepatřičně. Dvakrát kolem nás projela, než se odhodlala zastavit a hračky s oblečením poslat zase do oběhu. Proč ty rozpaky? Snad jsme si odvykli být tak nějak spolu, trh nás naučil, že máme být bohatí, nebo spíše bohatství s umem národního umělce předstírat, aby se neřeklo. A přesto, nám udělaly bedny s oblečením velkou radost, děti se vrhly na hračky, a paní, co nás obdarovala, odjela šťastná s vědomím toho, že nevyhodila věci, které se dají ještě použít. Výborný způsob ekologie a udržitelnosti.

Nevyhazuj to

Na internetu je web se jménem Nevyhazuj to. Lidé tam už leta nabízejí věci zdarma. Cokoliv, co se dá ještě použít. Vše zdarma, nebo za odvoz. Platidlo se, pravda, ujalo. Když si od někoho něco berete, dáte mu čokoládu. Symbolická cena určená spíše ku potěše a jako vyjádření jistého poděkování za to, že v tom jedeme spolu. Většinou jsou tam drobnosti, ale najdou se i poklady. Web žije, denně tam lidé přidají i desítky nových věcí. Což má smysl. Jsme v tom totiž spolu. Neustále.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace