Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Je o polovinu levnější a déle vydrží. Tak v čem je problém? Proč dřevěný most postavili u nás zatím jen jeden - v Bohunicích?

29.11.2019
Je o polovinu levnější a déle vydrží. Tak v čem je problém? Proč dřevěný most postavili u nás zatím jen jeden - v Bohunicích?

Autor: ČT / repro

Popisek: Na Prachaticku vznikl unikátní most. Sám nahlásí přetížení či námrazu... Jeho autor, inženýr Fojtík, na snímku předvádí svou technologii

Může za to silná betonářská lobby, tvrdí autor právě dokončeného, v ČR unikátního mostu, inženýr Roman Fojtík, Ph.D… Jihočeský kraj dokončil rekonstrukci mostu v Bohunicích, kdy byla poprvé na území ČR využita technologie dřevo-betonu pro nosnou konstrukci. Stavba byla také osazena sledovacím diagnostickým systémem ´Smart Timber Bridge´, který bude sloužit pro výzkumné účely a také jako informační systém o stavu mostu - hlásí přetížení, poruchy, námrazu. Jedná se o první instalaci tohoto systému na světě. Bohunický most je český i světový unikát, říká k tomu krajský radní Jiří Švec. Navíc, jak nám sdělil inženýr Fojtík, most je již hotov a čeká se jen „na papíry“.

„Pro stavbu mostu bylo zvoleno inovativní řešení jak z pohledu České republiky, tak díky využitým moderním technologiím i ve světě. Jedná se o unikátní ekologickou stavbu s minimální uhlíkovou stopou a využitím materiálu z obnovitelných zdrojů,“ upřesnil poněkud krkolomně radní Švec a podotkl: „Zajímavostí je, že na dřevěné části mostu bylo využito smrkové dřevo, jehož je z důvodu kůrovcové kalamity velký nadbytek“.  V Bohunicích na Prachaticku tedy budou již zanedlouho řidiči jezdit po mostě, který má být nejekologičtější dopravní stavbou v Česku. Na jeho konstrukci použili řemeslníci dřevo ze stromů napadených kůrovcem.

Místo železobetonové konstrukce je dřevobetonová

Most z roku 1956 se nacházel v Bohunicích na Prachaticku a vedl přes Podhorský potok. Při rekonstrukci bylo poprvé na území ČR využito technologie dřevo-betonu pro nosnou konstrukci, kdy stávající železobetonová byla odstraněna a nahrazena novou spřaženou dřevobetonovou konstrukcí složenou z 57 nosníků ze smrkového dřeva ošetřených hloubkovou impregnací. (Pro zvýšení příčné tuhosti je dřevěná část nosné konstrukce předepnuta nerezovými táhly, které je možné v průběhu provozu měnit a upravovat vnesené předpínací síly. Přímo pojížděná betonová deska plní nosnou funkci a zároveň tvoří vozovku. Abychom tedy most popsali i odborníkům.)

Prvenství získal most i díky zařízení, které umí do počítače i mobilu hlásit informace o přetížení nebo námrazách

Dřevěné mosty jsou mnohem trvanlivější než betonové

„Dřevěné mosty jsou určitě mnohem trvanlivější než betonové a i na českém území máme takové, které v dnešním roce mají tři sta let – například most Černvíru u Pernštejna. Je vidět, že když se se dřevem správně zachází, dokáže tato technologie odolat povětrnostním podmínkám a může přetrvat staletí,“ řekl k očekávané životnosti autor, inženýr Fojtík, který se o prosazení této ekologické technologie snaží již dlouho, i na jiných místech republiky. A dlouho bezúspěšně. „Je to ubíjející, nový most mě konečné nabíjí energií,“ podotkl Roman Fojtík s tím, že myšlenka navrhnout dřevěný most ho drží asi už deset let. „Třeba v Rakousku, Švýcarsku nebo skandinávských zemích fungují podobné stavby už přes třicet let, navíc mnohem větší,“ říká autor. Samotný návrh vytvořil za půl roku.

Poloviční uhlíková stopa oproti klasickému, betonovému mostu

„O ekologický most jde ze dvou důvodů. Využívá obnovitelný materiál, tedy kůrovcové dřevo, které buď hnije v lesích, nebo se vyváží pod cenou do zahraničí. A za druhé, proti klasické stavbě má poloviční uhlíkovou stopu,“ vysvětlil projektant Fojtík, který téměř desetimetrový most navrhl, pro iDnes.cz. Úplně bez betonu to ale nejde. „Vždycky je potřeba mezi zeminou a tím dřevěným materiálem zajistit nějakou mezivrstvu - tou mezivrstvou v historii byly kameny, v současné době je to právě beton.“ Abychom nebyli jak Kateřina ´biomasa´ Jacques, která neměla páru, co je vlastně biomasa, ač za ní zuřivě bojovala, dodejme, co přesně je to nyní tak ´módní´ slovní spojení - uhlíková stopa?

 

Roman Fojtík: Kde teče beton, tam tečou peníze

Roman Fojtík (36) je vědec, soudní znalec a autorizovaný inženýr v oboru statika, dynamika a diagnostika staveb. Působí na stavební fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava. Před dvěma lety založil společnost Elite Timber Construction, která projektuje první ekologické dřevostavby zasypané hlínou, pojmenované MIRdesign. Následující rozhovor vznikl pro Peak.cz a my z něj vybrali dvě odpovědi…

Dřevo je podle vás trvanlivější stavební materiál než beton?

Jednoznačně a prokázala to již celá řada studií. Stačí se podívat do historie, kolik dřevěných mostů přežilo staletí a železobetonové mosty mají životnost mezi 40 a 60 lety. Dřevo je staletími prověřený materiál. V Číně najdete dřevěné mosty staré 900 let, v Česku má ten nejstarší asi 300 let. Dřevu nevadí sůl, vítr ani déšť a jeho obrovskou výhodou je, že jde o obnovitelný materiál. Dřevo, které vykácíme, nám znovu vyroste. Ale vytěžený kámen? To je nevratná změna. Pocházím z Hranic na Moravě, kde jsou v bezprostředním okolí asi tři lomy. Z dětství si pamatuji kolem dokola samé zelené kopečky, teď se kopečky střídají s vytěženými dírami. Takže proč nepoužívat něco, co je prověřeno staletími, když to umíme navrhnout z hlediska potřebné únosnosti a z hlediska ceny se také dostáváme výrazně níž než u betonových konstrukcí.

Proč se tedy v Česku staví nejen mosty převážně z betonu?

Kde teče beton, tam tečou peníze. V Česku je obrovská betonářská lobby, která znemožňuje používání jiných technologií. Přitom ve skandinávských zemích je pětina mostů dřevěných, a to včetně těch dálničních, které musí snést obrovské zatížení. Ale Česko jednoduše staví pouze z betonu.

 

Web ci2.co.cz píše: Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Uhlíková stopa je (obdobně jako ekologická stopa) nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, či na úrovni podniku a výrobku.

Snímek hotového mostu z 27. 11. 2019. Podle inženýra Fojtíka, který nám fotografii poslal, se čeká již jen ´na papíry´ a slavnostní otevření může začít

Systém ´Chytrý dřevěný most´ vyvinul sám Fojtík

Technologií stavby je tedy most první svého typu v Česku. Jeho unikátnost spočívá i v systému ´Smart Timber Bridge´, který vyvinul sám Fojtík a most jím vybavil. „Předcházel tomu několikaletý výzkum dřevěných mostních konstrukcí po republice. Zkoumal jsem jejich životnost, jak předejít poruchám, a tím pádem zajistit co nejdelší dobu provozu. Nikde jinde zatím tato chytrá technologie nainstalována není,“ podotkl inženýr pro iDnes.cz. „Lze na to napojit i kamerový systém. S tím je spojená bezpečnost. Když dojde k přetížení, správce o tom ví a může přijet zkontrolovat, zda je konstrukce v pořádku. Čidla také dokážou předpovědět závady na konstrukci, dá se tak předejít nákladným opravám,“ sdělil Fojtík. Senzory upozorní i na námrazu, takže dají signál k posypu.

A cena na závěr? Tak ta je poloviční

Celkové náklady stavby činí 4.580.818,00 Kč včetně DPH. „Obdobný most z betonu by stál cca osm milionů,“ řekl pro ČT Roman Fojtík. Takže nyní už jen zbývá jediná otázka – proč ještě stavět z čistého betonu?

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace