Velký úspěch české vědy. Budějovičtí parazitologové vyvrátili letité dogma a natřeli to Amíkům na jejich vlastní půdě. Téma? Lymská borelióza
07.08.2019
Foto: Biologické centrum AV ČR
Popisek: Českobudějovičtí vědci, ilustrační foto
Přesněji, vědecký tým z Biologického centra AV ČR, který sídlí v jihočeské metropoli, objasnil, jak borelie přecházejí z klíštěte do hostitele… Pokud si teď myslíte, že se vás to netýká, mýlíte se. Klíště, ten ´tichý zabiják´, přenáší jednak klíšťovou encefalitidu, napadající centrální nervovou soustavu, která může být i smrtelná, na níž ale existuje vakcína (vřele doporučujeme očkovat se). Ta naopak neexistuje na lymskou boreliózu, o níž si většina lidí myslí, že vlastně o nic moc nejde, protože je léčitelná antibiotiky. Jenže ti, co jí trpěli, již vědí, že i ona dokáže člověku hodně zkomplikovat život, postižený může v krajním případě skončit až v invalidním důchodu…
Mladí parazitologové z Českých Budějovic přišli se zásadním objevem, týkajícím se právě přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili dogma, které ve světové vědě panovalo více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
Klíšťata, foto Pavlína Jáchimová / Akademie věd ČR
Vyvrátili americký model
„Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak,“ popisuje Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu. Poznamenává, že většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoli na sliny,“ říká Radek Šíma.
Jeho slova potvrzuje ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, který se studiu klíšťat věnuje celý svůj profesní život. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev,“ uvedl Libor Grubhoffer.
Hypotéza? Ne, ověřená a publikovaná fakta
Oslovili jsme pana Grubhoffera s pár doplňujícími otázkami. Budiž zaměstnanému vědci přičteno ke cti, že odpověděl takřka obratem: „Ptáte se, zda jde dosud o hypotéza nebo již dokázaná tvrzení: Kolega Dr. Radek Šíma se spolupracovníky publikovali v červnu 2019 výsledky experimentu s přenosem borelií z klíšťat na myší hostitele v prestižním americkém časopisu Infection and Immunity, nejedná se tedy o hypotézu, ale potvrzenou skutečnost, odkaz najdete ZDE,“ sdělil nám ředitel Biologického centra AV ČR c Českých Budějovicích, prof. Libor Grubhoffer.
Snímek borelií v temném poli mikroskopu, foto Akademie věd ČR
A dodal: „V současné době Dr. Šíma se spolupracovníky pracují na detailní morfologické studii potvrzující cestu spirochet ze střeva jícnem klíštěte do myšího hostitele s využitím moderní techniky 3D elektronové mikroskopie, tu se bude snažit autorský tým publikovat ve špičkovém periodiku hned, jakmile ji dokončí.“ Výzkum, který vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, totiž dále pokračuje finálním prokázáním přenosu borelií přes klíštěcí střevo a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání borelií a jejich množení. Badatelé budou hledat takové látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.
O lymské borelióze
Lymská borelióza je onemocnění vyvolané bakterií rodu Borrelia burgdorferi. Nákazu přenášejí klíšťata, která musí být přisáta alespoň 24 hodin, aby k infekci mohlo dojít. Je také nutno zdůraznit, že zdaleka ne všichni, kdo chytí infikované klíště, se skutečně nakazí – k přenosu dochází zhruba u pěti, maximálně u 20 procent lidí, u ostatních si s problémem poradí imunita. To je také důvod, proč odborníci nedoporučují nechávat klíště testovat… Zato ale jak nám ještě sdělil pan ředitel Grubhoffer, který se výzkumu klíšťat věnuje: „Prevalence borelií v klíšťatech v ČR podle našich zkušeností z vlastních sběrů klíšťat běžně kolísá mezi 20-30% podle lokalit, jsou však lokality s ještě výrazně vyšší prevalencí.“ Prevalence, na vysvětlenou, je jeden ze základních ukazatelů v epidemiologii, je to podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Je vztažena k určitému časovému okamžiku (momentu) a obvykle se vyjadřuje v procentech. Lidově řečeno, průměrně je nakaženo boreliemi kolem 20 - 30 % klíšťat, a to už je hodně vysoké číslo… Podle informací Státního zdravotnického ústavu nejvíce nakažených boreliózou bylo v ČR za první čtyři měsíce letošního roku v Olomouckém kraji, šlo o 68 případů. Následují jižní Čechy s 57 případy a Zlínský kraj s 53 případy. Nejméně případů bylo v Karlovarském kraji, kde bylo diagnostikováno 7 nemocných.
|
Prvních 24 hodin nejsou borelie infekční
Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, obrazně řečeno převléká svůj kabát, tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání borelií trvá nejméně 24 hodin.
´Tichý zabiják´, klíště. Foto Pixabay
Českobudějovičtí vědci však také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesňuje Radek Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy převlékly svůj kabát. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný kabát, a proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliózou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí.
Jak poznáte boreliózu?
Lymská borelióza patří mezi nejčastější infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ačkoli se nejedná o nemoc, která by vás mohla ohrozit na životě, dokáže člověku hodně zkomplikovat život. Postižený může v krajním případě skončit až v invalidním důchodu. Účinná očkovací vakcína proti této nemoci dosud neexistuje, píše Klubzdravi.cz.
První fáze někdy projde bez příznaků
Inkubační doba boreliózy se pohybuje v řádu dnů či týdnů, kdy na sobě člověk začíná pociťovat první příznaky. Jediným typickým a nezaměnitelným projevem tohoto onemocnění je červená skvrna (erythema migrans), která se objevuje v časovém odstupu několika dnů až týdnů od přisátí klíštěte. Dosahuje poměrně značných rozměrů (velmi často nad 5 cm) a může směrem od středu blednout. Někdy lehce svědí, ale nebolí. V tomto stadiu je nemoc velmi dobře léčitelná antibiotiky. K velké smůle asi poloviny nakažených se však tento příznak vůbec neobjeví, a infekce se tak od počátku šíří skrytě. A borelie mezitím pronikají dále do těla.
(Ne každé kousnutí od klíštěte je však nebezpečné. Od erythema migrans je třeba rozlišit běžnou reakci na neinfikované klíště – svědící a horká pokožka a zarudnutí menších rozměrů, které je barevně homogenní a ve většině případů rychle mizí. Tyto příznaky se obvykle projeví už v okamžiku odstraňování klíštěte nebo v následujících dvou dnech.)
Druhá fáze často připomíná chřipku
Během několika týdnů lze zaznamenat další příznaky nemoci, které připomínají chřipku: výrazná únava, malátnost, zvýšená teplota, třesavka, bolesti svalů a kloubů, bolest v krku, nepříjemný tlak v zátylku apod. Že nejde o běžnou virózu, poznáte podle absence rýmy a kašle. Pokud se v této fázi vydáte k lékaři, máte stále velkou šanci na uzdravení, neboť borelióza dosud nenapadla imunitní systém. Mnoho lidí však tyto příznaky zamění s obyčejnou chřipkou. Právě v tom je borelióza tak velmi záludná.
Necháte-li druhou fázi projít bez povšimnutí, potíže postupně odezní a vy se můžete cítit naprosto zdraví. U části nakažených však nemoc později propukne v plné síle. Neléčená borelióza přechází v chronickou infekci, ke které se časem přidávají další, velmi závažná onemocnění, jako jsou autoimunitní choroby, chronický zánět mozku nebo problémy s páteří a klouby. O borelióze se rovněž mluví v souvislosti s chronickým únavovým syndromem a roztroušenou sklerózou.
Borelie napadají nervy, klouby i mozek
Příznaků těchto chronických onemocnění může být celá řada, záleží na tom, kde se borelie ´uvelebily´. Při napadení periferních nervů si pacienti stěžují na pálení kůže, pocity píchání, mravenčení, trnutí, necitlivost či naopak bolesti, které se stěhují různě po těle. Typickým symptomem je obrna lícního nervu. Postižení vegetativního nervového systému se ohlašuje bušením srdce, nepravidelným srdečním rytmem, střevními potížemi, záněty močového měchýře nebo nadměrným pocením v horní části těla. Pokud borelie proniknou až do centrální nervové soustavy, mohou vyvolat zánět mozku či mozkových blan. Ten bývá provázen buď akutními příznaky – vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje, obrnou, nebo častěji chronickými potížemi, jako jsou závratě, bolesti hlavy, pocit ztuhlé šíje, trnutí končetin a páteře.
Také v této fázi je ještě možné dostat nemoc pod kontrolu. V opačném případě může (klidně až po dlouhé době) dojít k nezvratnému poškození kloubů, mozku, nervového nebo imunitního systému. Neignorujte proto ani zdánlivě banální příznaky, zvlášť jestli víte, že vás v poslední době kouslo klíště. Včasná léčba antibiotiky může mnohé zachránit.
Klíšťata mají rády listnáče
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.
Český hydrometeorologický ústav vydává od dubna do října každé pondělí a čtvrtek ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR předpověď aktivity klíšťat. Aktuální předpověď naleznete ZDE.
|
Vložil: Markéta Vančová