Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rysovi Fabiánovi byly Brdy malé, tak vyrazil na rodnou Šumavu. Úspěšně se prosákl obydlenou krajinou

02.06.2019
Rysovi Fabiánovi byly Brdy malé, tak vyrazil na rodnou Šumavu. Úspěšně se prosákl obydlenou krajinou

Autor: Správa NP Šumava

Popisek: Snímek z fotopasti CHKO Šumava z 27. března letošního roku. Fabián je šťastně zpět doma na Šumavě

FOTO Jmenuje se Fabián, po patronovi brdských lesů… Mladý rys, kterého na podzim roku 2018 zachytila fotopast v chráněné krajinné oblasti Brdy, se již na konci roku vrátil zpátky na Šumavu, do její západní části, a tady trávil celou dobu říje. Z čehož brdští zoologové nemají zrovna radost, rádi by si zrovna Fabiána ´ponechali´… Jenže takový rys potřebuje poměrně velký životní prostor, kolem 100 kilometrů čtverečních. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je tento rys zachycen. Každé zvíře má totiž jedinečnou kresbu, která při podrobném zkoumání umožňuje jeho přesnou identifikaci.

„Zjistili jsme, že se jedná o samce. Dostal na počest své brdské anabáze jméno Fabián, po patronovi tohoto pohoří. Z jeho cesty tam a zase zpátky je patrné, že krajina jihozápadních Čech zatím stále ještě umožňuje přirozený a svobodný pohyb těchto vzácných živočichů. Věříme, že do Brd ze Šumavy, která je hlavním rysím útočištěm, postupně zavítají další rysové a najdou tu svůj nový domov,“ říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Šikulka jeden, podívejte, kudy musel Fabián projít, hned dvakrát a velmi opatrně, aby si ho nikdo nevšiml...

Rys si musí vyhledat vlastní životní prostor

„Rysí kotě tráví první rok života s matkou, poté se musí osamostatnit a vyhledat si vlastní životní prostor. Někdy jej nalezne blízko svého rodiště, jindy musí dlouho hledat a nachodit stovky kilometrů. Tito tuláci jsou klíčoví pro tok genů mezi různými oblastmi, tak důležitý pro přežívání menších a izolovaných rysích populací. Jedním za takových tuláků je zřejmě i Fabián. Uvidíme, jak obstojí v konkurenci starších, dospělých rysů na Šumavě, a kde se nakonec usadí,“ dodává Luděk Bufka ze Správy národního parku Šumava.

Na srovnání dvou snímků z fotopastí, ze Šumavy (v barvě) a z Brd (čb) je zřejmé, že jde o stejného rysa, právě Fabiána. Foto CHKO Brdy

Ochránci přírody dlouhodobě systematicky zjišťují informace o stavu rysí populace a zároveň sledují i osudy jednotlivých zvířat. V probíhajícím mezinárodním projektu „3Lynx“ je do monitoringu česko-bavorsko-rakouské populace rysa zapojeno sedm organizací a řada dobrovolníků. Jedním z cílů projektu 3Lynx je dlouhodobé a plošné monitorování společné česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida pomocí sítě fotopastí. Na tomto monitoringu se kromě AOPK ČR podílí Správa NP a CHKO Šumava a Alka Wildlife. Vedoucím celého mezinárodního projektu je Ministerstvo životního prostředí, další partneři jsou z Bavorska, Rakouska, Slovinska a Itálie.

Fabián na snímku z šumavské fotopasti 29. ledna letošního roku

Skvrny na rysí srsti jsou unikátní

Do každého z předem vybraných kvadrátů (velikosti cca 10x10 km) evropské monitorovací sítě byly umístěny nejméně dvě fotopasti. Na základě jedinečného rozložení skvrn na těle rysů jsou vědci z fotografie schopni rozeznat individuálního jedince a v mnoha případech určit, kde se vyskytoval v minulosti, či kde se narodil. Tyto cenné údaje pomohou lépe odhadovat stav této rysí populace. AOPK ČR má na starosti monitoring ve čtyřech chráněných krajinných oblastech, které má ve správě: CHKO Blanský les, Brdy, Český a Slavkovský les. Správa NP Šumava má především na starosti monitoring v oblasti NP a CHKO Šumava.

Narodil se rysici Majce…

Život dnes zhruba dvouletého rysa Fabiána je díky fotopastem dokonale zmapovaný. 30. listopadu loňského roku byl zachycen v Brdech, což udělalo zoologům vyloženě radost. Rysové totiž žijí trvale nejblíže na Šumavě a Pošumaví a sporadické informace o jejich výskytu v oblasti Brd se objevují od poloviny devadesátých let. Snímky z fotopastí nyní tyto údaje potvrdily.

Snímek rysa Fabiána z fotopasti CHKO Šumava z 12. března letošního roku

„Jsme rádi, že se nám podařilo doložit, že rysové se v Brdech skutečně objevují. Brdy jsou totiž takovým ostrovem horské přírody uprostřed Čech a tyto šelmy tu mají pro svůj život vhodné podmínky – dostatek potravy, prostoru, míst pro úkryt i relativní klid. Každý rys má charakteristickou kresbu srsti, budeme se proto snažit zjistit, jestli ho fotopasti nezachytily dříve na jiných místech,“ vysvětlil Bohumil Fišer z AOPK ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.

Přišel ze Šumavy, kam se nyní zas vrátil

Další zpráva z AOPK, z prosince, byla již podrobnější. Stojí v ní, že rysovi v CHKO Brdy je zhruba 18 měsíců. Rys, kterého v Brdech zaznamenala fotopast, přišel do této chráněné krajinné oblasti ze Šumavy. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí. Každé zvíře má totiž jedinečnou kresbu, která při podrobném zkoumání umožňuje jeho přesnou identifikaci.

„Díky moderním metodám výzkumu víme, že rys, kterého zachytila fotopast v Brdech, se v roce 2017 narodil rysici zvané „Majka“ ve střední části národního parku Šumava. Tady byl naposledy zaznamenán ještě jako kotě závislé na matce v lednu 2018. Odtud se vydal do Brd, což je vzdušnou čarou nejméně sedmdesát kilometrů,“ okomentoval to Luděk Bufka, zoolog národního parku Šumava, který se výzkumu rysů dlouhodobě věnuje.

V přírodě rysa nezahlédnete, jedná se o velmi plaché zvíře. Na aktuálně probíhající výstavě Czech Nature Photo 2019 v pražském Karolinu (otevřeno denně, výstava trvá do 17. 6.) ale dostaly své místo i velké šelmy, respektive jejich záběry z fotopastí, včetně rysa. Tam si ho můžete prohlédnout. Anebo si alespoň kupte tašku s motivem rysa, je v barvě mořské zeleně a světle denimové. Klimaticky neutrální taška ze stoprocentní biobavlny s ekologicky příznivým sítotiskem je k mání ZDE. Foto Miroslav Žáček

„Brdy jsou takovým ostrovem horské přírody uprostřed Čech a rysové tu mají pro svůj život vhodné podmínky – dostatek potravy, prostoru, míst pro úkryt i relativní klid. Objevují se tu sporadicky už od devadesátých let, ale nepodařilo se zaznamenat, že by tu žili trvale. Doufáme, že nový návštěvník se zde usadí a zdejší fauna bude obohacena o přirozený a důležitý článek potravního řetězce. Přítomnost šelem totiž přispívá k rovnováze v přírodě a ke zdraví krajiny,“ zadoufal, jak již dnes víme, marně, Bohumil Fišer.

 

Rys se lidem vyhýbá a loví slabší kusy

Takže by nemusel vadit ani myslivcům… Rys ostrovid patří mezi skrytě žijící druhy, jejichž populační hustoty jsou nízké (na Šumavě cca 1 dospělý jedinec na 100 km2). Zároveň mají jednotliví dospělí rysi veliké domovské okrsky čítající stovky čtverečních kilometrů. Lidem se vyhýbají a loví spíše slabší kusy zvěře. Mladí jedinci někdy projdou mnoho desítek kilometrů při hledání vlastních teritorií a je evidentní, že si dokáží poradit i s fragmentovanou a lidmi obydlenou krajinou. Ta, společně se stále hustší a rychlejší dopravou a pytláctvím, patří k nejzásadnějším překážkám v osidlování nových domovů. Pro trvalou přítomnost rysů v Brdech bude vždy nezbytné funkční propojení s dalšími oblastmi výskytu, tedy především se Šumavou a Pošumavím.

Typické pro rysa jsou roztomilé štětinky na uších... Foto Pixabay

Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století, v Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi ale vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976-1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben. Stejně smutný osud rysa potkal v 80. letech v Jeseníkách a na Javořické vrchovině (okraj Českomoravské vrchoviny), přestože rys už byl tehdy zákonem chráněn. V roce 1989 se velikost jesenické populace odhadovala na 15 až 18 kusů, dnes se zde vyskytuje maximálně pět zvířat. Ještě horší je situace v Děčínské pahorkatině (NP České Švýcarsko), kde byl již rys patrně zcela vyhuben a jeho přítomnost je zde zjišťována jen výjimečně. Zprávy o rozmnožující se populaci rysa na Javořicku mizí po roce 1986. V průběhu posledních padesáti let tak u nás byly vyhubeny (nebo na hranici vyhubení zredukovány) nejméně čtyři přirozeně vzniklé rysí populace (Jeseníky 1950-1959 a 1983-1989, Beskydy 1960-1969, Javořická vrchovina 1980-1986).

Rys je krásné zvíře, líbí se bohužel i mnoha ostrostřelcům, což mu bylo již několikrát v historii osudné. Snad tentokrát ´padne za oběť jen lovcům beze zbraní´, jen s foťákem... Foto Pixabay

Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982-1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, se nazývá reintrodukce. Na všech reintrodukcích rysů nejen na Šumavu, ale i do Alp se podílela ostravská ZOO a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc. Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Rysům se na Šumavě začalo dařit: jestliže v letech 1992-1993 tu žilo kolem 75 jedinců, v roce 1995 se početnost populace v jihozápadních Čechách odhadovala na 70-100 kusů a v roce 1998 na 120-150 jedinců, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Toto území zahrnovalo kromě Šumavy i Pošumaví, Český les, Blanský les a nová populace vznikla i v Brdech. Kvůli pytláctví je ale v současné době bohužel celkový počet rysů v ČR opět pod hranicí 100 zvířat.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace