Katastrofa je už na prahu a bude nás velmi bolet. Kdo za to může?
09.05.2019
Foto: Facebook
Popisek: Řepka olejná, jedna z příčin vysychání půdy
Krajské listy dlouhodobě upozorňují na jeden z nejzávažnějších problémů současnosti, týkající se sucha a s ním souvisejícím stále větším nedostatkem vody. Varování médií a odborníků, že za dveřmi číhá skutečná katastrofa, ale většinou utichne po každém větším dešti. Výjimkou jsou předvolební kampaně, a tak se před blížícími volbami do Evropského parlamentu politici předhání, kdo se hodlá se suchem poprat více. A jak už to u nás chodí, nejvíce jsou slyšet ti, co se na současné situaci svým rozhodováním a podnikáním podepsali.
Špatná politická rozhodnutí zavinila, že se u nás velmi nezodpovědně nakládá s krajinou a zemědělskou půdou. O tom, že jsme se ocitli na prahu katastrofy, hovoří i hydrolog Bohumír Jánský. Expert z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity varuje, že řešení nedostatku vody bude drahé, těžké a bude nás bolet. Oceňuje sice, že se naše politická reprezentace konečně odhodlala letitý problém řešit, ale obává se, že slíbených třicet miliard, které je vláda na boj se suchem ochotná uvolnit, nejsme schopni proinvestovat, protože schvalovací procesy trvají příliš dlouho. A to přesto, že již pátý rok žijeme ve srážkovém deficitu a hladiny podzemních vod jsou velmi nízké a může se stát, že v naší zemi dojde i k vážnému nedostatku pitné vody.
To není správná cesta
Není nadšený ani z toho, že starostové obcí bojují se suchem tím, že prohlubují vrty a studně a kradou si tak vodu navzájem. „To prostě není ta cesta,“ upozorňuje. Zatímco se orientujeme na podzemní vody, je nutné se zaměřit na vody povrchové. Těch podzemních je nedostatek, nemluvě o tom, že jsou znečištěné. „Ty podzemní vody si musíme nechávat na ty nejhorší situace,“ zdůrazňuje a připomíná, že se jejich zásoby doplňují velmi pomalu.
Stejně tak kritizuje, že jsme za posledních dvacet let nepostavili žádnou nádrž. A to se podle něj musí změnit i za cenu, že zatopení nějakého krásného údolí bude bolet ochránce přírody. Stejně tak je nutné omezit či rovnou zakázat používání plastů, protože je voda silně znečištěná. Ze všeho nejdůležitější však je výrazně změnit legislativu, aby se začalo s budováním alespoň menších vodárenských nádrží v horách. Doporučuje, abychom se poučili v sousedním Německu, kde například rychle dokázali realizovat výstavbu kanálu Mohan-Dunaj. A je paradoxem, že právě Němci nám závidí Vltavskou kaskádu.
A co zemědělci?
Bohumír Jánský také souhlasí s tím, že se na suchu v krajině zásadním způsobem podílí zemědělci a je chybně nastaven systém dotací: „Ty dotace by měly být přidělovány výběrově, ne na plochy orné nebo zemědělské půdy, ale podle toho, kdo správně hospodaří.“ Bohužel však u nás panuje stav, že velcí nájemci nehospodaří jako řádně, nedávají do půdy organická hnojiva, nemají hlubokou orbu, nedělají parcelování velkých lánů, přitom čerpají obrovské dotace a nikdo je nekontroluje a nesankcionuje. Málokde tolik platí, že ryba smrdí od hlavy, jako u nás!
To je prostě zvěrstvo!
Je také velkým odpůrcem pěstování kukuřice na orné půdě, která se pak zpracovává v bioplynových stanicích. Ideální plodina podle něj není ani řepka, protože je jednou z příčin velkého výparu vody. Česká republika je přitom na první místě v množství hektarů, na nichž se řepka pěstuje. „Já myslím na své dědy, nepřál bych jim, aby viděli, jak se dnes hospodaří, to by už nepřežili. Spalovat v bioplynkách kukuřici a pšenici, to je prostě zvěrstvo,“ nechal se tento slyšet slyšet Bohumír Jánský v Událostech komentářích na ČT 24.
Vložil: Adéla Hofmanová