Gagarinem za komunisty odstřeleným kostelem; byli líní opravit střechu. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Zbytky kostela Panny Marie Bolestné; smutný pohled

FOTOGALERIE V dnešním výletu se vydáme do šumavského podhůří. Budeme putovat Hořicemi na Šumavě a jejich okolím. Čeká na nás zřícenina kostela, pašijové divadlo a romantické výhledy do okolní krajiny.

Na nádraží do Hořic na Šumavě mě přiváží motorový osobní vlak společnosti GW Train Regio přezdívaný Gagarin. Ještě před vystoupením sleduji na moderním informačním zařízení cestu, kudy vlak projíždí. Mapa na světelném displeji je velmi podrobná a ukazuje název každého potůčku, lesa či remízku. Ideální věc, pro případné plánování dalších cest…

Kostel postavili na etapy

Z nádraží se vydávám směrem do centra městyse. Nejdřív musím sice přejít frekventovanou silnici, ale následně se ocitám v oáze klidu a starých časů. Právě díky rušnému obchvatu, je v centru Hořic téměř naprostý klid. Dominantou městyse je kostel svaté Kateřiny, který byl vybudován v letech 1483–1510 a nahradil původní pozdně románský či raně gotický kostel. Byl vystavěn v několika etapách: v 80. letech 15. století byl postaven nový presbytář, počátkem následujícího věku pak dvojlodí. Z původní svatyně zůstala pravděpodobně zachována věž. Na počátku 20. století byla věž nahrazena novou.

Unikátní systém sedmi kašen

Celé náměstí Hořic je památkovou zónou, celkem 27 domů pak má dokonce speciální ochranu jako budovy historického významu. Největším turistickým lákadlem a zdejší chloubou je ovšem soustava žulových kašen. Jejich úkolem bylo zásobovat městečko pitnou vodou, význam měly potrubím propojené nádrže i pro případ požárů a dal se z nich napustit dokonce i blízký rybník. Soustava sedmi kamenných kašen prošla poslední velkou opravou v roce 2014.

Na náměstí mohou turisté také navštívit muzeum pašijových her a muzeum radiopřijímačů. Středem expozice pašijových her je velký kovářský měch a další historické předměty jako například válcová ždímačka na prádlo na ruční pohon. Expozice je navíc doplněna bohatou fotografickou a obrazovou dokumentací. V expozici radiopřijímačů je vystaveno celkem 76 rádií, 1 televizor Tesla a 3 hudební skříně.

Ojedinělé pašijové divadlo

Z centra městyse zamíříme po žluté turistické značce na kopec nad městysem. Zde stojí přírodní amfiteátr, ve kterém se již přes dvě století pravidelně hrají takzvané pašijové hry. Pašijové divadlo v Hořicích na Šumavě je výjimečné zejména tím, že jej téměř celé tvoří obyvatelé Hořic s pomocí dalších nadšenců z jiných obcí a měst naší vlasti. Vyprávění o posledních dnech Ježíše Krista začíná Ježíšovým příchodem do Jeruzaléma a končí scénou Vzkříšení Krista. V představení, které se hraje za každého počasí před krytým hledištěm, účinkuje přes 80 osob.

Jen pár desítek metrů od divadélka se nachází malá pohádková rezervace, která ale mimo hlavní turistickou sezónu nefunguje. V létě se zde hrají pohádky a je možné si dopřát malé občerstvení.

Nechtěli opravovat střechu, kostel raději odstřelili

Od pohádkové rezervace se vydávám vyšlapanou cestu ještě několik metrů výše na kopec, kde se nachází zbytky kostela Panny Marie Bolestné. Bývalá poutní kaple byla postavena v letech 1780-82. Jednalo se o jednolodní obdélnou stavbu s elipticky ukončeným presbytářem, k jehož jižní stěně přiléhala malá sakristie. V polovině 19. století byla rozšířena přístavbou předsíně. V roce 1966 byla odstřelena, přestože měla v té době pouze poškozenou krytinu. Do dnešních dnů se dochovaly jen kamenné základy.

Od bývalého kostela se vracím přes celý městys zpět k nádraží, ale domů ještě nedojíždím. Po zelené značce se vydávám do zdejší osady Skláře. Cesta do vísky s patnácti adresami nabízí úchvatné výhledy do zdejší krajiny, které potěší duši každého romantického poutníka. Nejvyšším vrcholem je kopec Šibeník, na němž stojí mobilní vysílač. Tady má dnešní cesta končí, přeji vám krásný první květnový víkend a putování zdar!

Vložil: René Flášar