Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Šumavské lesy si svůj status chráněné krajiny doslova užívají. Neohrozila je vichřice ani kůrovec

01.04.2019
Šumavské lesy si svůj status chráněné krajiny doslova užívají. Neohrozila je vichřice ani kůrovec

Autor: Miloš Beran

Popisek: Nádherná a nedotknutelná Šumava

Šumava je a i v budoucnu bude místem zelených lesů. Potvrzují to dlouhodobé statistiky těžeb, změny v rychlosti odumírání horního stromového patra v bezzásahových oblastech a přírůst dřeva. Z nich vyplývá, že v šumavských lesích v posledních 23 letech přirostlo více dřevní hmoty, než se vytěžilo a odumřelo.

„Trend vychází z výsledků nepřetržitého sledování od roku 1996. Data vypovídají o tom, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře 7 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá 8 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Tedy od roku 1996 se zásoby dřevní hmoty v lesích spravovaných Správou Národního parku Šumava, které se rozkládají na ploše zhruba 48 tisíc hektarů, zvýšil o více než 1,2 mil. metrů krychlových," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

V porovnání s přírůstem dřeva a jeho těžbou v celé České republice jsou šumavské hodnoty podobné. V České republice v průměru každým rokem přiroste 9 m3 na jeden hektar lesa. Průměrná roční těžba dříví v ČR je 7 m3 na jeden hektar lesa.

I přes katastrofy v plusu

„Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra, nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017," doplňuje Jan Kozel.

Právě v roce 2018 Správa NP Šumava vytěžila 260 tis. metrů krychlových, většinou polomového dříví. Největší těžby od roku 1996 však eviduje v roce 2007 a po něm následujících čtyřech letech.

„To bylo po Kyrillu, kdy se dohromady vytěžilo více než milion kubíků polomového a kůrovcem napadeného dříví. Další více než milión metrů krychlových odumřelo při kůrovcové gradaci v bezzásahových oblastech," vzpomíná mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Lesu je to jedno

„Jak je ale evidentní i ze statistiky, která sleduje zásobu dříví v lese, následky po orkánu Kyrill, ať už to byly polomy, narušení kůrovcem, i asanační těžby, pro les samotný to neznamená žádnou katastrofu. Jak prokázal dlouhodobý monitoring bezzásahových ploch, obnova lesa probíhá samovolně, bez jakéhokoli přispění člověka. Proto pro mě není žádným překvapením, že zásoba dříví v šumavských lesích nepoklesla," doplňuje ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.

V průběhu sledovaných 23 let Správa NP Šumava prováděla hlavně tzv. nahodilé těžby – tedy těžby polomového a kůrovcem napadeného dříví – celkem 82 % ze všech těžeb. Zbytek připadá na účelové výběry, tedy zásahy spojené s těžbou dřeva v rámci aktivního péče o les.

Jinak se kácí minimálně

„Aktivní péče spojená s těžbou dřeva je v Národním parku Šumava v porovnání s vynucenými těžbami ve výrazné menšině. Takto se vytěžilo pouhých 18 % veškerých těžeb za posledních 23 let. Přesto tyto zásahy ve vhodné době přispívají k postupnému zlepšování stavu lesa, mění mikroklima v lesních porostech, dávají prostor přirozené obnově a snižují pravděpodobnost jejich narušení v budoucnu. Současná kůrovcová gradace v ČR však jejich uplatnění téměř vylučuje. I přes to, že stoupající zásoby nejsou z pohledu odolnosti lesa příznivé" vysvětluje Jan Kozel.

Aktivní zásahy svým objemem převyšovaly ty nahodilé hlavně v letech 2013 - 2016, tedy po odeznění kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill. V tomto období Správa NP Šumava těžila v průměru 135 tisíc metrů krychlových dříví ročně, tedy výrazně pod hodnotou možné roční těžby.

Kůrovec trápí, ale ne drtivě

„Zcela unikátní informace přinášejí poznatky z rozlehlých smrkových lesů ponechaných přírodním procesům. Neinformovaní by mohli tvrdit, že v těchto lesích už lýkožrout nemá co napadnout, statistika je ale neúprosná: v území ponechaném bez těžeb, jehož rozloha je kolem 19 000 ha, tvoří porosty souší jen o něco víc než čtvrtinu. A v tomto území se od roku 2013, i přes kůrovcovou kalamitu v celé ČR téměř nic nemění, počty kůrovcem napadených smrků sice meziročně stoupají asi o 1 %, nicméně například v oblasti Srní a Modravy dlouhodobě klesají," popisuje současnou situaci Pavel Hubený.

„Šumavské lesy opravdu nikdy nebyly, nejsou a troufám si tvrdit, že ani nebudou v ohrožení. Tento trend nezmění ani navrhovaná nová zonace Národního parku Šumava, kde zóna přírodní je navržena v podstatě v současném rozsahu a tvoří 27,7 procent celého území. Jen nám možná nebude vhod ta převaha smrku, ale tak to na Šumavě vždycky bylo a jak to vypadá, tak i několik desetiletí určitě ještě bude," uzavírá ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Je jednoduché hledat nedotčenou přírodu v povodí řeky Amazonky. V Amazonském pralesu je ještě mnoho míst, kam civilizace nevkročila, a dá-li pánbu, ještě dlouho nevkročí. Národní park Šumava je ovšem v úplně jiné pozici. Nachází se v hustě osídlené střední Evropě, kde by mohlo plynout z přirozenosti, že tamní lesy vypleníme a využijeme. Nestalo se. Díky tomu máme možnost sledovat nedotčenou, nebo téměř nedotčenou, přírodu, jak se stará sama o sebe. Bez naší asistence. Na Šumavě tak vznikly a udržují se velmi vzácné ekosystémy s nedozírnou přírodovědnou hodnotou. Čím méně se do Šumavy bude zasahovat, tím lépe.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace