Rakušané jsou horší než Češi a Němci, řekl nám mluvčí NP Šumava, kde je stále dva metry sněhu a skialpinisté řádí. Leckdy ale porušují zákon
27.02.2019
Foto: Nationalpark Bayerischer Wald / Annette Nigl
Popisek: Běžecká stopa mezi Finsterau a Bučinou
Skvělé sněhové podmínky letošní zimy stále zaručují perfektní zážitky všem vyznavačům zimních sportů. Na Šumavě toho využívají jak běžkaři, sjezdoví lyžaři a také skialpinisté. Až stovky skialpinistů týdně vyráží na hraniční část Šumavy do okolí Plechého, Třístoličníku a Plešného jezera. Mnozí ale nectí zákony a vstupují do klidových zón, kde jim hrozí nejen pokuta, ale také zranění.
„Naši strážci slouží v této oblasti každý den a to i ve večerních hodinách. A prakticky denně se setkávají se skialpinisty z Čech, Bavorska a také z Rakouska, kteří vstupují do míst, která jsou veřejnosti nepřístupná. Jsou to takzvaná klidová území, kde se vyskytují vzácní živočichové, jenž potřebují ke svému životu mimo jiné klid, obzvláště v zimním období,“ říká mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Na naši ´pražskou´ otázku, zda je ještě na Šumavě sníh, se jen zasmál: „Sníh ještě je, na těch horních partiích je ho habaděj. Je to ta horní Šumava, to znamená Prášily, Modrava, Plechý, Třístoličník, tam bylo přes dva metry sněhu, tam to bude roztávat ještě dlouho,“ sdělil a dodal: „To počasí láká jak běžkaře a tak i ty skialpinisty.“ Ty skialpinisty, s nimiž jsou občas velké trable, jak jsme se dozvěděli vzápětí.
Krásná příroda, to je Národní park Šumava. Foto Facebook
Na strážce najížděl sněžný skútr
„Někteří do těchto míst vstoupí nevědomky, a když je na to upozorníme, většinou nás poslechnou a vrátí se na značenou stezku, po které pokračují dál. To ta lepší varianta, kdy nemusíme ani dávat pokuty. Bohužel se ale stále častěji setkáváme s lyžaři, kteří na naše upozornění nedbají a kromě slovních výhružek a vulgarismů nás klidně i fyzicky napadnout,“ vysvětlil vedoucí strážní služby v oblasti Plešného jezera Luděk Švejda. „Každoročně je několik případů, kdy jsou kolegové ať slovně nebo fyzicky urážení nebo napadáni. Například loni v zimním období kolega u Zhůří u Horské Kvildy zažil, jak na něj najížděl chlápek na sněžném skútru, a to je již o zranění. Pohyboval se, kde neměl, a jak ho kolega naháněl, tak na něj najížděl. Naši strážci čelí každoročně takovýmto útokům,“ dodal tiskový mluvčí Správy NP Šumava, Jan Dvořák s tím, že takovýto útok na strážce je útokem na veřejnou osobu, jako kdyby někdo zaútočil na policistu. Kvalifikováno to může být stejně a napadení může skončit i u soudu. Což se zatím nestalo, také proto, že strážci národního parku dávají přednost domluvě. A na naši otázku Jan Dvořák ještě dodal, že jsou dobře jazykově vybaveni, takže němčina jim nedělá sebemenší potíže…
Strážci parku mají na oděvu umístěno logo, profesionální strážci navíc nápis strážce (mohou se také prokázat služebním průkazem a odznakem). Foto Facebook
Němci a Češi si dají více říci
Právě na začátku února se odehrál jeden takový incident s rakouskými skialpinisty, kteří napadli strážce národního parku. „My primárně nechceme rozdávat pokuty. Nejdříve se snažíme návštěvníkům vysvětlit problém a domluvit jim. Na druhou stranu ale můžeme vyměřit pokutu na místě ve výši až 10 tisíc korun, pokud věc předáme do správního řízení, může se pokuta vyšplhat až do výše 100 tisíc korun,“ vyjmenoval Luděk Švejda. A Jan Dvořák upřesnil: „Kolegové říkají, že třeba Němci si nechají víc říct, než například Rakušani. Rakušáci prostě zloběj víc, než Němci nebo Češi. Jsou víc odmlouvavý,“ vysvětlil ale s tím, že konkrétně v případě napadení pana Švejdy to bylo právě od rakouských skialpinistů. „Je to vždycky člověk od člověka, v celku je asi jedno, jestli je to Němec, Čech nebo Rakušan,“ dodal.
Skialpinista, foto Pixabay
Riskují i vlastní život
Hrozba pokuty přitom může být pro skialpinistu, který vstupuje do klidových zón, tím menším problémem. V některých případech mu totiž může jít i o život. „Zrovna v oblasti hory Plechý se vytvořily nebezpečné převisy přes hranu skal nad Plešným jezerem a hrozí utrhnutím. Proto každý, kdo sejde ze značené trasy, ohrožuje minimálně sám sebe na zdraví nebo dokonce na životě,“ doplňuje tiskový mluvčí.
Klidové zóny v oblasti Plechého, Třístoličníku nebo Smrčiny jsou stanoveny z důvodu ochrany vzácných živočichů, například tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida a dalších. Všechna tato zvířata jsou totiž velmi citlivá na rušení zvláště v zimním období, kdy nemají k dispozici dostatek potravy. Proto co nejvíce šetří energií a každé jejich vyrušení může vést až k jejich úmrtí.
|
„My jsme o nezodpovědných skialpinistech napsali tiskovou zprávu, přeložili ji do němčiny a poslali jak německým, tak i rakouským médiím. Mám informaci od kolegů, že ta žádost o respektování pravidel se neminula účinkem a situace se zlepšila. Lidí více dodržují ten pohyb po značených trasách. Nemám informaci, že by byl další konflikt. Takže by to mělo být o něco lepší,“ zakončil ale s mírným optimismem mluvčí Jan Dvořák.
Vložil: Markéta Vančová