Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chybí stovky a stovky jihočeských památek. Na Wikipedii vypsali soutěž, aby tento nedostatek odstranili

23.01.2019
Chybí stovky a stovky jihočeských památek. Na Wikipedii vypsali soutěž, aby tento nedostatek odstranili

Autor: Facebook

Popisek: Vodárenská věž v Českých Budějovicích, jedna z významných památek regionu, která ještě nemá své heslo na Wikipedii. Snad se to brzy změní

Pomozte Wikipedii popsat památku, encyklopedie startuje soutěž v psaní o českém kulturním dědictví… A v takovém Jihočeském kraji je na mapě dosud nepopsaných památek v řádu stovek! Třeba krásná novogotická, čerstvě opravená vodárenská věž v samotné krajské metropoli, Českých Budějovicích… Od 15. ledna až do 15. března 2019 na české Wikipedii probíhá soutěž v psaní článků.

„Nese název Popiš památku a za cíl si klade zvýšení povědomí o našem kulturním dědictví – významných vilách, hradech, pevnostech nebo mostech. V České republice jich máme okolo čtyřiceti tisíc, na Wikipedii jich však stále několik tisícovek svůj článek nemá. Encyklopedii přitom používají statisíce lidí – a je proto škoda, že si nemohou o řadě našich kulturních památek přečíst,“ píší tvůrci české verze této největší a nejvýznamnější internetové encyklopedie. A milí Jihočeši, těch chybějících památek je tolik, že si zajisté vybere každý. 

Předseda Wikimedia Česká republika a ´Wikidatař´ Vojtěch Dostál vypráví o tom, proč Wikidata ještě (trochu) fungují a snaží se publikum přesvědčit o tom, že je fajn je využívat. Foto Facebook

Wiki miluje památky a má tak 20 tisíc nových fotek

Dobrovolníky z české Wikipedie tento fakt samozřejmě mrzí, a proto se rozhodli uspořádat soutěž. „V předchozích letech jsme uskutečnili celou řadu soutěží, které se věnovaly různým tématům. Nejvíce se ale soustředíme na kulturní památky. V letech 2012, 2013 a 2014 jsme pořádali fotografickou akci s názvem Wiki miluje památky. Díky ní se podařilo získat přes dvacet tisíc fotografií. Měli jsme i řadu editačních soutěží, při nichž se účastníci zaměřili na místopis v sousedních zemích. Akce s názvem Popiš památku se koná již podruhé; loni probíhala měsíc a napsalo se přes 150 článků,“ sdělil místopředseda spolku Wikimedia Česká republika Jan Loužek.

A jak se zapojit? Snadno. Do soutěže se přihlásíte ZDESoutěžící budou ohodnoceni podle počtu a délky napsaných článků. Kdo napíše nejvíce, vyhraje knižní ceny, které spolek Wikimedia Česká republika poskytne. Pro lepší orientaci v tématu jsou na české Wikipedii připraveny seznamy kulturních památek podle jednotlivých měst a okresů, takže každý může najít památku, kterou zná nebo která mu je nejblíže. Stačí se jen podívat do mapy, vybrat svůj kraj a začít psát. Informace o soutěži najdete ZDE.

Tip pro Budějovičáky nebo snad Čevak? Vodárenská věž má bohatou historii

Vodárenská věž v Českých Budějovicích sice na Wikipedii je, ale pouze v rámci článku ´Seznam věží v Českých Budějovicích´. Co o ní víme? Na oficiálních stránkách této krásné věže se píše: Po celý středověk bylo město České Budějovice zásobováno ze studen měšťanských domů a z přilehlých řek. V renesanci byl vybudován dřevěný vodovod napájený z blízkých rybníků východně od města a z Rožnovského rybníka. V 18. století již takto získávaná voda nepostačovala, a proto bylo městskou radou v roce 1716 rozhodnuto vybudovat na náměstí kašnu, odkud by se voda rozváděla dále do některých ulic. Kašnu zásobovala věžová vodárna postavená v blízkosti starého Lučního mlýna u Vltavy, dokončená v roce 1724. Půdorys věže tvoří čtverec o délce strany 8,5 metru. Pohon vodárenského čerpacího zařízení zajišťovalo vodní kolo osazené na náhonu Lučního jezu. Součástí původní Vodárenské věže byla u její západní stěny přistavěná patrová budova, v jejímž přízemí se nacházelo čerpací zařízení. Odebíraná říční voda se vytlačovala do nádrže umístěné ve vrcholu vodárenské věže, odkud gravitačně odtékala do města a do Samsonovy kašny.

Foto Facebook

V roce 1882 byla původní barokní Vodárenská věž přestavěna v novogotickém stylu. Její výška byla zvýšena na 44 metrů, přičemž ve výši 34 m byla ve věži osazena válcová nádrž o průměru 8 metrů a objemu 250 m3. Zároveň byla o 7 metrů níže umístěna menší nádrž o objemu 38 m3, která sloužila jako záloha při čištění a opravách hlavní nádrže. Dvě původní vodní kola byla při této přestavbě nahrazena Ponceletovými koly, která poháněla plunžrová čerpadla. Pro případy, kdy vodní síla pro čerpání vody nedostačovala, byla u jižní stěny věže přistavěna uhelná kotelna se strojovnou s rozměrným parním strojem o čerpacím výkonu 15 tisíc litrů za hodinu. Zplodiny z hoření byly odváděny vysokým komínem vybudovaným při západní straně kotelny. V roce 1882 byly u vodárenské věže rovněž zřízeny dvě usazovací nádrže o celkovém objemu 4000 m3, jímací objekt a čerpací studna. Východní stěnu věže pokrývá rozměrné sgrafito se znakem města od místního malíře Richarda Kristinuse (1865-1926). V roce 1897 byla vodárna opět zmodernizována a původní Ponceletova kola nahrazena výkonnějšími turbínami Girard umístěnými v turbínové hale na severní straně věže. Po roce 1921 byla vodárna doplněna o otevřený filtr praný vzduchem a vodou a v roce 1926 o nainstalované chlorační zařízení na plynný chlor.

Trvale zhoršující kvalita vody ve Vltavě však v roce 1931 nakonec vedla k výstavbě jímacího zařízení z Malše u Velkého jezu, odkud tekla čistší říční voda do vodárny Malšovským kanálem. V rámci protipovodňové úpravy Vltavy byl po roce 1934 zrušen Luční jez a město tak přišlo o zdroj vodní síly pro vodárnu. Náhradou byla zakoupena čerpadla na elektrický pohon. Rezervu pro případný výpadek elektřiny tvořily spalovací motory na svítiplyn. V průběhu 20. století zástavba Českých Budějovic postupně přerostla výškové možnosti Vodárenské věže. Proto dokončení vodárenské nádrže Římov v roce 1978 a úpravny vody Plav v roce 1981 vedlo k ukončení užívání věžového vodojemu jako součásti městského vodovodu. V současnosti je věž s přilehlým areálem ve vlastnictví vodárenské společnosti ČEVAK a slouží pro recirkulační okruh vody autorizované zkušebny vodoměrů.

Ve druhém ročníku soutěže můžete vyhrát tyto knihy:

1. místo
Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách
Zříceniny hradů, tvrzí a zámků, Severní Čechy
Industriální topografie, Ústecký kraj

2. místo
Stavby století Čech, Moravy a Slezska
Mariánské trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Pardubickém kraji

3. místo
Zámečky a tvrze Jižních Čech
Mizející Beskydy

O unikátním projektu Wikipedie

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia; název vznikl ze slov wiki a encyclopedia) je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 270 jazykových verzích různého rozsahu, přičemž rozsah zhruba třetiny z nich je spíše symbolický. Wikipedie je jedním z projektů nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Ke koordinaci jednotlivých ´wikiprojektů´ slouží projekt Meta-Wiki.

Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb. Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky. Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.

Princip wiki

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Daniel Dočekal, český internetový publicista, zakladatel bývalého internetového magazínu Svět Namodro a odborník na sociální sítě o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“ V roce 2013 byla po Wikipedii dokonce pojmenována planetka.

V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V lednu 2019 měla Wikipedie přes 49,3 milionu článků. V roce 2011 proběhl fundraising a Wikipedie tak získala 20 milionů dolarů na svůj provoz a zůstává tak dále bez reklamních prostorů.

Vtípek na závěr: Jak trolila Batutova armáda

Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval mystifikační článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba polského komunisty. Přestože osobnost Henryka Batuty byla zcela smyšlená, článek zůstal na Wikipedii bez povšimnutí téměř patnáct měsíců, od 8. listopadu 2004 do 20. ledna 2006, kdy byl poprvé navržen ke smazání. Před smazáním byl Batuta uváděn jako jeden z vězňů z Berezy patřící mezi sedm čelných představitelů Komunistické strany Polska, jeden ze zakladatelů Svazu polských patriotů aj. Téměř patnáct měsíců si bylo možné přečíst, že varšavská ulice Batuty je ve skutečnosti ulice Henryka Batuty. Informace umístěné na Wikipedii byly mezitím převzaty mnoha internetovými stránkami věnujícími se historii Polska, komunismu, Židům a literatuře. Dle výsledků vyhledávače Google šlo v době odhalení podvodu o 86 kopií, které začaly žít vlastním životem.

Konrad Godlewski v deníku Gazeta Wyborcza uvádí, že tento článek vytvořila anonymní skupina skrývající se pod názvem „Armia Batuty“ (Batutova armáda), a že cílem této skupiny, jejímiž členy jsou podle jeho slov mimo jiné také vědci, bylo také přinést důkazy, že většina lidí bezmyšlenkovitě přistupuje k názvům ulic. O Batutově armádě paralelně informoval týdeník Przekrój, podle kterého jejím členům vadí zejména názvy ulic po osobách z komunistického období.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace