Politici, nelžete nám. Občanské spolky výstavbu neblokují, jak tvrdí analýza nevládní Arniky. Máme ji k dispozici
20.11.2018
Foto: Facebook / Arnika
Popisek: Ilustrační foto
Nevládní organizace Arnika zpracovala analýzu, z níž vyplývá, že občanské spolky neblokují výstavby například silnic a dálnic, průmyslových komplexů a jiných staveb. Podle Arniky jsou na vině úřady a jejich nedodržování lhůt. Podle tiskového mluvčího Jiřího Kani není sice analýza zpracována po krajích, ale za celou republiku, on sám má také pocit, že nelze říci, že by na tom některý kraj byl lépe, či hůře, přesto – v posledních letech zrovna Jihočeský kraj nemá žádnou velkou ekologickou aféru, jako je třeba spalovna v Mělníku. Jihočeši jsou na tom nyní tedy dobře, tak ať jim to vydrží.
„Někteří politici a developeři neustále obviňují občanské spolky za průtahy při schvalování staveb. Úřady ani ministerstva však pro svá tvrzení nemají žádné důkazy. Analýzou jsme prokázali, že k systematickému zneužívání občanských sdružení nedochází. Omezování práv lidí je úplně zbytečné a k údajnému zrychlení řízení stejně nevede,“ upozornila autorka analýzy Vendula Zahumenská, právnička Arniky. Od letošního ledna totiž platí novela stavebního zákona, podle které se mohou spolky účastnit jen řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nikoliv řízení upravených ve stavebním zákoně.
Dvacet let výstavby D8
I prezident Miloš Zeman v červnu loňského roku při návštěvě Jihomoravského kraje tvrdil, že aktivisté řadu staveb blokují a že dokonce požadují jakési výpalné, respektive sponzorské dary, aby neblokovali výstavby žalobami. Jako příklad uvedl stavbu D8 na severu Čech, kterou Děti Země měly neustálými žalobami blokovat dvacet let. Proti tomu se tehdy ohradil předseda Dětí Země Miroslav Patrik. „Je to od prezidenta klasická pomluva, neboť nikdy jsme od žádné státní instituce a ani od žádné státní zaměstnankyně či zaměstnance o tzv. sponzorské dary nežádali jako výměnu za to, že proti rozhodnutí o dálnici D8 v Českém středohoří nepodáme správní žalobu," uvedl Patrik. Poukázal také na fakt, že podané žaloby ve skutečnosti přípravu a výstavbu dálnice D8 neblokovaly. V době zrušení územního rozhodnutí v červnu 2010 už bylo podle Dětí Země vydáno 90 procent všech dílčích stavebních povolení a dálnice se tři roky stavěla. Navíc soudy žalobám nepřiznávaly odkladné účinky, až na jeden případ, který prý zpoždění též neovlivnil.
Spolky se účastnily jen tří procent územních řízení
Arnika analyzovala účast veřejnosti v územních řízeních za rok 2017. Studie ukázala, že spolky se účastnily jen necelých 3 procent řízení, odvolání podaly pouze v 0,5 procentech případů. Žaloby se týkaly pouhého čtvrt promile kauz. Zneužívání práv, zdražování výstavby nebo snad vydírání investorů za účelem získání majetkového či jiného prospěchu se neprokázalo. Takové praktiky se objevují jen výjimečně.
„Jestliže má developer důkazy o tom, že ho spolek vydírá, ať to určitě co nejdřív ohlásí orgánům činným v trestním řízení. Takové jednání nehájíme, ani nepodporujeme. Argumenty proti možnosti veřejnosti zasahovat do rozhodování o životním prostředí jsou spíše emotivní a nevycházejí z ověřených statistik. Data by mělo sbírat Ministerstvo pro místní rozvoj. To však vůbec netuší, zda a v jakém počtu se občané do rozhodování zapojují. Poslanci, kteří v loňském roce omezili práva občanů, zřejmě vůbec nevěděli, co je skutečnou příčinou průtahů v řízeních,“ doplňuje Zahumenská.
Obyvatelé mají místní znalosti, umí upozornit na chyby
Podle zkušeností Arniky místní obyvatelé znají podmínky daného místa a jsou schopni upozornit na chyby, kterých se dopouští jak stavební úřady, tak i developeři. Díky nim se často podaří odstranit technické nedostatky projektů, napravit nezákonné postupy či odhalit případy korupce.
„Řízení se většinou účastní spolky místních obyvatel, vlastníků domů nebo bytů. Nechtějí zablokovat výstavbu, ale upravit nové projekty, aby se jim nadále dobře žilo. Když se spojí se svými sousedy, mají silnější postavení. Je absurdní tvrdit, že lidé by neměli mít právo hájit svá vlastnická práva. Investoři přece nejsou jediní, kdo mají ve městech a obcích legitimní zájmy. Nemůžeme připustit, aby vlastnictví jedněch mělo větší váhu než druhých - jen kvůli ekonomické síle jedné skupiny,“ uzavřel Martin Skalský z Arniky.
Analýza z desítek stavebních úřadů v Česku
Arnika v rámci analýzy zjišťovala data u 70 stavebních úřadů Prahy, Brna, statutárních měst a menších obcí do 6 tisíc obyvatel. Zaměřila se přitom na územní řízení u obchodních center, obytných domů nebo kancelářských komplexů. Jde o zásadní fázi, ve které se mohou obyvatelé vyjadřovat k vlivu plánované stavby na život lidí v nejbližším okolí – např. dopad na čistotu ovzduší nebo dopravní zátěž. Výzkum navazuje na předchozí analýzu zaštítěnou Masarykovou univerzitou v Brně, která mapovala stejnou problematiku za rok 2013. Závěry obou studií jsou prakticky totožné.
Kdo blokuje výstavbu?
Výzkum Arniky se zaměřuje na dopad účasti občanských spolků na územní řízení obchodních center, obytných domů nebo kancelářských komplexů. Jejím cílem je odpovědět na otázku, zda spolky účelově blokují výstavbu a jsou příčinou zpožďování infrastruktury a bytů v České republice, jak tvrdí část politiků a investoři. Dosud neexistovala žádná statistika, která by tato tvrzení potvrdila. Arnika se proto zanalyzovala data za rok 2017 od 70 stavebních úřadů Prahy, Brna, statutárních měst a menších obcí do 6000 obyvatel. Výsledek jejich pečlivé práce si můžete přečíst ZDE.
|
Zuzana Sirotková
Vložil: Markéta Vančová