Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Festivalové Vary 2018

Festivalové Vary 2018

Jako každý rok sledujeme dění na festivalu jako ostříž

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Dovolená

Dovolená

Série článků s informacemi, které je dobré vědět

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přizpůsobiví brouci přeskočili z vymírajícího jalovce na túje… Evropou se tak šíří nový škůdce, napadá okrasné dřeviny

09.07.2018
Přizpůsobiví brouci přeskočili z vymírajícího jalovce na túje… Evropou se tak šíří nový škůdce, napadá okrasné dřeviny

Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR / Nikola Rahme

Popisek: Takový pěkný brouk, Krasec Lamprodila festiva. Jen bohužel škůdce

FOTO Posledních pět dekád byli brouci vázaní na jalovec ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišli o svůj přirozený biotop, který tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí.

„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.

Začal s tím šikula tesařík hnědý

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

Tesařík Semanotus russicus

Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže  zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska.

A přidal se jeho bratranec z Ruska

„V posledních asi dvaceti letech se ale tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických zeravů, a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Lukáš Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

Túje, napadené krascem

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ dodává Ondřej Konvička.

Nebezpečný je hlavně krasec

Zatímco zmínění tesaříci žerou hlavně odumírající a oslabené stromy, a tak by jejich šíření nemělo představovat problém, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový dokáže způsobit úhyn zdravé lípy, jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit i zdravé zeravy, jalovce a cypřiše. Napadá hlavně osluněné stromy. Těm pak rezaví jehličí a usychají. Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.

„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to ale asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Lukáš Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad dokazující, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace