Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sebevrah s sebou vzal i děti, to nechce vidět nikdo, říká koroner a přidává další zážitky ze své práce

28.03.2018
Sebevrah s sebou vzal i děti, to nechce vidět nikdo, říká koroner a přidává další zážitky ze své práce

Foto: Facebook

Popisek: Výjezdní automobil koronera

Jaroslav Gutvirth se vedle práce ambulantního lékaře v českobudějovické nemocnici věnuje na vedlejší úvazek další práci. Je koronerem. Není to žádná napínavá akce z amerického thrilleru, ale vlastně všední práce, kterou prostě někdo dělat musí. Jaroslav Gutvirth ji dělá rád. Přiznal to v rozhovoru pro server iDnes.

A co vlastně koroner dělá? Ohledání mrtvých, zjištění příčiny a času úmrtí. Velmi nepříjemná představa, ale jak tvrdí Gutvirth, zvyknout se na to dá. V rozhovoru podotkl, že smrt vytěsňují všichni, a to i lékaři, kteří jsou se smrtí vlastně neustále ve styku. „Umírání a smrt jsou jevy, které i lékař trochu vytěsňuje. Přitom nás to všechny čeká - osobně i s příbuznými. Není na škodu, když člověk na ten konec získá díky koronerským zkušenostem trochu jiný náhled. Smrt už nevytěsňuji,“ řekl Gutvirth do iDnes.

A co je pro koronera nejhorší zážitek?

Jaroslav Gutvirth v rozhovoru přiznal, že nejvíce je mu líto zbytečně zmařených životů. A to jak sebevražd, tak i obětí u autonehod. Když jde o lidi staré nebo těžce nemocné, dá se přes to přejít. Ale když je zmařený mladý život, který měl celou budoucnost před sebou, jedná se o skutečnou tragedii. A tam je hluboká lítost skutečně na místě. „Nedávno mě povolali k ostatkům mladé ženy, které asi rok ležely v lese. Podle fotek šlo o docela hezkou mladou dámu ze Slovenska, ona si však o sobě myslela, že je ošklivá. Měla blud v rámci deprese a spáchala sebevraždu. Deprese jsou často rodinou nerozpoznaný problém. Je naprostý omyl domnívat se, že kdo mluví o sebevraždě, nikdy ji nespáchá,“ řekl Gutvirth v rozhovoru a dodal, že je nesmírně důležité, aby spolu lidé mluvili, aby byli všímaví, ohleduplní, protože bez toho může docházet k hrozným situacím.

Jako doklad pro své tvrzení použil Jaroslav Gutvirth další zážitek ze své práce: „Jednou jsem přijel k pánovi, který se střelil do hlavy neškodnou pistolkou, která mu jen prorazila kůži. Navíc mířil do místa, kde je lebka nejsilnější. Ležel na zemi, nehýbal se a plakal. Rodina pak uvedla, že tento čtyřicátník pláče už půl roku. Asi si mysleli, že je to normální. Ti nebyli všímaví. K návštěvě psychiatra to pořád chce určitou statečnost, a to i od příbuzných.“

Sebevrah vzal s sebou i děti. Ze msty. To nechce zažít nikdo

A ten nejhorší zážitek Jaroslava Gutvirtha? Je o sebevrahovi, který s sebou vzal i své blízké. Ze msty. „Nejhorší je, když s sebou sebevrah vezme lidi, kterým se chce pomstít. Obzvlášť když jsou mezi nimi děti. To je za hranou všeho, co by člověk chtěl v životě vidět. Dům, v němž se u nás v regionu podobný případ stal, zbourali a dodnes je po něm jen prázdná parcela.“ Přesto Gutvirth uznává, že práce je to v drtivé většině „obyčejná“. Podobné případy, kdy zůstává rozum stát, se stávají ojediněle. Ale stávají se.

Všední práce?

Měsíčně musí koroner soukromé firmy vyrazit do terénu až dvacetkrát. A to v jedné třetině do domovů důchodců nebo ústavů pro mentálně postižené. Tam smrt chodí často a dá se to i čekat. Na koronera tak vlastně čeká jen potvrzení lékařské diagnózy, kterou měli pacienti vedené v papírech. Další případy jsou pak většinou doma. „Smrt je blbá a umírání jakbysmet. Jde o to, co bychom ještě měli připustit a co už ne. Třeba bývalý ministr kultury Pavel Tigrid se podle mého ve Francii zastřelil proto, že zjistil, že u něj začíná demence a nechtěl připustit, aby jeho tělo žilo bez duše,“ myslí si Jaroslav Gutvirth a vyjádřil tak obavy mnohých lidí, kteří se bojí pomalého umírání bez možnosti cokoliv ovlivnit.

A jak je umírání rozdělené genderově?

Jaroslav Gutvirth je zastáncem umírání doma. A přitom až 70 % lidí umírá v nemocnicích. Ale je velký rozdíl mezi tím, když se o umírajícího stará žena, a když se o něj stará muž. „Péče o příbuzného je ale jinak nadměrná zátěž hlavně pro ženy. Jsou ohroženy depresí. Potřebují mít doma uklizeno, uvařeno, k tomu mají směnu u ošetřování. Pečující chlap má doma bordel, jídlo kupuje v hospodě a všichni ho ještě obdivují za statečnost. Ženám není tolik odpuštěno a subjektivně vše prožívají jinak,“ poukázal pro iDnes Jaroslav Gutvirth na jistou nespravedlnost v pohledu společnosti.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb