Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Žehlil průšvihy, řídil hvězdě život. Pak už nikdy nedokázal stín mrtvého bratra překročit. Tajnosti slavných

10.12.2017
Žehlil průšvihy, řídil hvězdě život. Pak už nikdy nedokázal stín mrtvého bratra překročit. Tajnosti slavných

Autor: schelinger.cz

Popisek: Milan Schelinger

AUDIO/VIDEO Předčasně a úplně zbytečně zesnulého Jiřího Schelingera všichni zbožňovali tím víc, že byl neřízená střela. Málokdo věděl, že mu neustále kryje záda mnohem rozvážnější a racionálně uvažující muž, který se snažil jeho šílenou jízdu životem ze všech sil korigovat. Jeho mladší bratr Milan.

Je stejně charismatický, jako býval jeho starší sourozenec, a když se mu zadíváte do tváře, najdete i společné rysy včetně úsměvu. Zpěvák, kytarista, skladatel, malíř a umělecký kovář Milan Schelinger, bratr nezapomenutelného zpěváka Jiřího Schelingera, zažil mnoho životních překážek a sám se považuje za smolaře. I když od bratrovy tragické smrti ve vlnách Dunaje, kdesi pod bratislavským mostem, uplynulo letos v dubnu již třicet šest let, dál ho nepřestává svazovat bratrská láska. „Jizva zůstane vždy, ale rána, ta už je dnes zahojena, řekl bych z anatomického hlediska. Ale je to blbý, samozřejmě. Já jsem ten odsouzenec, brácha je oběť. Je mrtvý, ale já tu káru s jeho mrtvolou táhnu celým životem. A tím spíš, že dělám muziku. Kdybych byl taxikář nebo inženýr, je to jiná branže. Ale že dělám hudbu, jsem tím poznamenaný,“ prozradil před časem v rozhovoru pro deník.cz.

Holubí dům:

Nerozlučná dvojka

Narodil se o pouhý rok později než Jiří, v roce 1952, a stejně jako on ve východočeském Bousově, brzy se ale rodina přestěhovala do Prahy. Hudební talent měli bratři po kom zdědit, jejich otec byl totiž učitelem hudby. A prakticky odmalička se z nich stala nerozlučná dvojka. Zpočátku sice Jirka zlobil a dělal Milanovi naschvály, brzy prý pochopil, že ho bude potřebovat. Když jeden něco provedl, druhého tím prý jen inspiroval k další akci. „Házeli jsme po sobě dlaždičky pět krát pět centimetrů. Válčili jsme třeba s Vršovicemi, to tenkrát ještě fungovalo. I dnes se přece mladí mydlí, dají si nakládačku třeba na diskotéce…“ zavzpomínal. Rodiče byli spíš na vážnou hudbu, když pak kluci přišli do puberty, začali hltat rádio Luxembourg – Beatles, Rolling Stones… Milan chodil samozřejmě do hudebky, nejprve na housle, po třech letech přešel na kytaru, kterou vyučoval jeho otec. Ještě mnohem více se ale začal projevovat jeho výtvarný talent. Na rozdíl od Jirky, který z instalatérského učňáku zběhl po dvou letech, se poctivě vyučil zámečníkem a také si odkroutil základní vojenskou službu. „My jsme do těch čtrnácti patnácti vyrůstali pořád spolu. Až potom, když zběhnul z učení a začal hrát s kapelama, od té doby už jsme se sobě tak nějak vzdalovali,“ přiznal serveru rockpalace.cz v jednom z mála rozhovorů, které kdy poskytl.

Jdou se klanět bohům
(s kapelou Lucrezia Borgia):

Manažer a záchranář

Kytarista, autor, manažer, celoživotní osobní záchranář… Se slavným bráchou to neměl snadné, na druhou stranu ale zase díky němu našel svoji vysněnou práci a stal se profesionálním muzikantem. Jiří byl odjakživa rebel a neřízená střela. Za své počínání v roce 1968, kdy se postavil proti vpádu sovětských vojsk, byl ve vazbě, kde se pokusil o demonstrativní sebevraždu. A tak jel šupem na psychiatrii, což je běžný postup, a nakonec na tom ještě vydělal. Po propuštění z léčebny totiž dostal vysněnou modrou knížku. Jeho rebelství mělo na mladšího bratra zásadní dopad. Poté co se stal Jiří v pouhých dvaceti letech slavným doslova přes noc, Milan za něj donekonečna řešil problémy, kterých měl vždycky dost. Neuměl hospodařit s penězi, opilý slávou se choval nezodpovědně vůči okolí, selhával jako vedoucí kapely i jako partner. Milan za něj neustále musel ‘žehlit‘ jeho maléry. Kromě toho vedl zkoušky, koncerty, nahrávání i Jirkův veškerý profesní život. Do té doby, než Jiří odjel do Bratislavy, kde den po natáčení pořadu pro Slovenskou televizi na procházce nočním městem skočil opilý do Dunaje a utopil se.

Třešňová nálada:

Hovězí porážka na Hrádečku

Milan prý právě ten večer maloval doma obraz, na kterém mimoděk surrealisticky ztvárnil mužské nohy, topící se v proudu temné řeky. Pak ještě chvíli fungoval s Františkem Ringo Čechem. „Samozřejmě jsme, po Jiřího smrti, udělali s Františkem Ringo Čechem taky hodně práce, natočilo se několik singlů a LP František Ringo Čech 1983. Ale to byla taková zakázková práce, nebyly to moje sólový projekty nebo něco, co by člověk měl pod kontrolou, aby to bylo takový, jak on to chce, ale jsou to taky určitý výsledky,“ konstatoval. Pak souběžně dostal dvě nabídky, na post kytaristy do Kroků Františka Janečka, což byla podle jeho slov cesta dlážděná zlatem, a druhou od The Plastic People of the Universe. K rozhodnutí ho nakonec přiměla souhra náhod. „Současně jsem hrál s Projektilem, ale když jsem se pak vlastně díky managingu ocitl proti své vůli na Politické písni v Sokolově, kde jsme dokonce vystoupili v den úmrtí L. I. Brežněva, tak mě celej ten populár otrávil, že jsem s úlevou přijal nabídku Mejly Hlavsy na post kytaristy, který v Plastic People of the Universe. Bylo to moc příjemné setkání s úplně jinými lidmi. Bohužel jsme nikdy nevystoupili, a tak jsme jen zkoušeli a chodili na pivo, ale přece jenom jsme nahráli album Hovězí porážka u Václava Havla na Hrádečku. Takže mám na to alespoň tuto hmatatelnou památku. Ostatně, Jirka Kabeš, houslista Plastic People of the Universe, se mnou bydlel v jedné ulici a nakonec se mnou i pracoval v maringotce národního podniku Vodní zdroje,“ připomněl svoji undergroundovou éru na serveru rockový-svět.cz.

Jabloňový list:

Život ve stínu

Jirkovy popularity Milan nikdy nedosáhl, jeho tvář i hlas ale všem bratra připomínala, a tak později založil s přáteli kapelu Jiří Schelinger Revival a začal s Jirkovými hity objíždět Čechy. Holubí dům, Jahody mražený, Šípková Řůženka, René, já a Rudolf… Nahrazoval tak mrtvého bratra jeho fanouškům a pamětníkům. Začal znovu nahrávat, točit klipy a vydávat desky. Spolupracoval s Alešem Brichtou na projektu Zemětřesení, léta dělal předskokana Miro Žbirkovi. Brzy ale zjistil, že kapel s názvem Jiří Schelinger Revival je několik, a tak si nechal zaregistrovat příjmení Schelinger jako ochrannou známku a dnes je jediným oprávněným nositelem revivalu jména svého bratra. „Některý kapely si požádaly o licenci a můžou dál existovat pod tím názvem, ostatní si pyšně vypustily příjmení Schelinger z názvu,“ dodal.

Sníh a mráz:

Šumavská idyla

Časem ale Milana komerční tlaky natolik utloukly, že Prahu opustil nadobro a usadil se v pošumavské kovárně. Hraje s revivalem, s kapelou Milan Schelinger Band, mimo jiné natočil album se skupinou Lucrezia Borgia a uvažuje o vydání autorského cédéčka. A ve volném čase se věnuje kovařině a malířství. Kromě nejstarší dcery, která hraje jako flétnistka s Českou filharmonií, má v rodině ještě další dva malé přírůstky – pětiletou Justinku a tříletého syna, který dostal po slavném strýci jméno Jiří. Na dům v Nuslích, v němž s bratrem žili, nechal zasadit pamětní desku a v rodišti každoročně pořádá hudební festival Schelingerův Bousov. Cítí totiž povinnost dožít život i za zesnulého bratra a dotáhnout jeho osudem předčasně ukončenou kariéru.

 

Božoňka2

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste nebo viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace