My se nerozešli v dobrém, kromě dcery už nemáme nic společného… Kateřina Neumannová poprvé otevřeně o otci Lucky, dopingu i libereckém průšvihu
16.09.2017
Foto: Facebook
Popisek: Kateřina Neumannová žije na střídačku v Praze a ve svém penzionu Zadov na Šumavě
FOTOGALERIE Běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová se stala po olympiádě v Turíně miláčkem národa. Koho nechytlo za srdce, když zlatou Katku vítala v cíli malá dcera Lucka? Michalovi Hrdličkovi se v pořadu Česká ulička Kateřina svěřila nejenom s tím, zda si na tento dojemný moment často vzpomíná, ale také zda dostala někdy nabídku na doping, či jak ji poškodilo účinkování ve vedení mistrovství lyžování v Liberci.
Turín 2006, Katka běží svůj poslední olympijský závod, který překvapivě vyhrává, což každého dojme k slzám. Katka si tento moment občas připomene: „Ten pocit mám v sobě uschovaný a když je mi smutno, tak si na to vzpomenu. Sama si videa nepouštím,“ prohlásila v České uličce s tím, že je na svou kariéru dnes pyšná: „Já jsem dělala sport, kde člověk nemá nic zadarmo, daleko víc je tam ta dřina. Můžu být pyšná na to, co se mi povedlo. Ve špičce jsem byla 15 let.“
Dopovalo se jak na běžícím pásu
Období, kdy Katka běžeckému lyžování kralovala, je bohužel silně spjato s dopingem: „Dělala jsem vytrvalostní sport a v letech minulých cyklistika, lyžování, to byly sporty, ve kterých uvízlo hodně dopingových hříšníků. V mé éře, tedy během olympiády v Salt Lake City, či mistrovství světa v lyžování ve Finsku tento sport zasáhl doping velmi silně. Já jsem zažila to zlomové období, kdy doping kvetl ve velkém a relativně málo byl kontrolován. Potom přišla doba mé největší slávy, protože spousta soupeřek, které byly obtížně porazitelné, tak najednou uvízly v dopingových sítech, nebo s lyžováním skončily. Já měla ten závěr kariéry v relativně čistém období. Tenhle sport svádí k tomu, aby sportovci něco zkusili, protože například zvýšená hladina hemoglobinu nebo lepší přenos kyslíku krví je obrovský benefit a zneužití prostředků z medicíny k tomu vybízí,“ vyprávěla Kateřina Neumannová Michalovi Hrdličkovi.
Raději šestí, ale s čistým svědomím
Kateřina byla jednou z mála, kterých se nikdy žádný dopingový skandál nedotkl: „Dopovat v současné době je nesmírně rizikové a složitější než době kolem roku 2000. Já měla obrovské štěstí, že jsem celý svůj sportovní život spojila s trenérem Standou Frühaufem, což byl člověk, který vyrůstal ve spojitosti se šumavskou přírodou. Měl na doping ve sportu velmi tvrdý a vyhraněný názor. I já jsem se potkala s tou možností využít těchto prostředků. Jednalo se konkrétně o erytropoetin, což je látka zvyšující hladinu hemoglobinu, která ve své době nešla odhalit. Bylo mi nabídnuto, že může být pro mě zajištěna, nebyla to úplně levná věc. S trenérem jsme to vyřešili jednou debatou, kdy ji on ukončil tím, že budeme radši šestí, ale budeme mít čisté svědomí. To byla pro mě důležitá věta, která vše vyřešila,“ tvrdí dnes Kateřina Neumannová.
Dnes je populárnější biatlon
Běžecké lyžování dnes již tolik netáhne, fanoušci raději sledují naše biatlonisty, což Kateřina chápe: „Běžecké lyžování si za to může samo. Výsledky, které v současné době máme, nedávají fanouškům možnost fandit. Ty hvězdy jsou teď někde jinde.“
S otcem dcery to má komplikované
Kateřina je matkou jedné dcery a zřejmě to už tak zůstane: „Zadaná nejsem. Žiju se svojí dcerou. Vždycky jsem chtěla mít dvě děti, teď jsem ve věku, kdy je to komplikované. Někdo, s kým bych chtěla zakládat rodinu, tady není, tak zůstane Lucka jedináček. Nechtěla bych být máma babička, jsem zastánce těch tradičních modelů, kdy je nějaký věk odpovídající pro zakládání rodiny.“ Otcem Lucky je sportovní manažer Josef Jindra, se kterým má Kateřina komplikovaný vztah: „Lucka svého tatínka zná, vídá se s ním. Je jí už 14 let, takže si kontakt řídí ona sama. Já ho spíše zasazuji do časových možností. Moje vazby s ním nejsou, my jsme se nerozešli v dobrém, kromě dcery už nemáme nic společného.“
Šampionát byl pro sportovce úspěšný
Na pověsti Kateřiny Neumannové ulpěla skvrna libereckého mistrovství světa, který skončil velkým finančním provarem. Katka ho přesto hájí: „Šampionát neskončil ostudou, byl velice úspěšný. Sportovci odjížděli nadšeni. Ekonomicky ta akce neskončila nulou, formálně jsem byla zodpovědná za vše. Já jsem to rozhodnutí tenkrát udělala a musím si za ním stát a musím nést jeho důsledky. Byla jsem hlava týmu, kdy jsem zdaleka nemohla dělat všechna rozhodnutí, mohla jsem být tvrdší, co se týká úsporných opatření. Mohla jsem tu ztrátu korigovat jen částečně. Nevěděli jsme, jaké budou příjmy z ticketingu, jaké budou náklady na odklízení sněhu. Člověk pracoval v ten daný okamžik s určitými informacemi,“ vysvětluje po letech.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Michaela Špačková