Asi za dva dny se u nás zastavila Veřejná bezpečnost, že prý natáčím porno. Já na to, to je takové socialistické porno… Zdeněk Troška o Slunce, seno
13.09.2017
Foto: Youtube, repro
Popisek: Valerie Kaplanová v Slunce, seno, jahody: Ikonická postava... Herečka by se letos v září dožila sta let
Troškova trilogie Slunce, seno patří k divácky nejvděčnějším českým filmům. V pořadu Příběhy filmů si zavzpomínal Zdeněk Troška, spoluautor scénáře a režisér filmu, na natáčení v jihočeských Hošticích u Volyně, vísce o pár číslech, která se díky filmu navždy proslavila.
Film natočil Zdeněk Troška v roce 1983, šlo o jeho první samostatný celovečerní film. Před tím natočil jen povídkový film Jak rodí muž a krátkometrážní Hledání modrého tónu. V roce 1983 vznikl v jeho režii kromě filmu Slunce seno také populární dětský film Bota jménem Melichar. Ve svém prvním filmu se Zdeněk Troška rozhodl vrátit tam, odkud pochází a film zasvětit postavičkám, se kterými sena vsi setkával: „Viděl jsem tu svoji vesnici, ve které jsem vyrůstal a ve které žiji dodneška. Viděl jsem tam ty příběhy, tolik se toho semlelo, že by to dalo na seriál,“ popisuje v pořadu Příběhy filmů svou tehdejší vizi.
Film mimo plán
Film Slunce, seno, jahody vznikl i přes nepřízeň osudu: „Vzpomněl jsem si, že mám scénář na půdě. S Petrem Markovem, který dělal takové filmy jako Jak utopit doktora Mráčka, jsme ho rozšířili na hodinu a půl. Ředitel Barrandova si mě ale zavolal, že to vzniká mimo plán Barrandova a že nemá na výrobu filmu žádné lidi. Všechny štáby byly nasazené. Když si seženeš někoho, kdo je volný, tak to natoč, řekl mi. Sehnal jsem si, bylo nás asi třináct nebo patnáct,“ popisuje Zdeněk Troška, jak partyzánsky se připravovalo natáčení filmu.
A stříhalo se...
Psala se první polovina osmdesátých let a film se musel nechávat schvalovat. Zásahu cenzora tak film neunikl: „Z filmu jsem musel některé scény vystříhat, protože byly závadné, dokonce hrozilo, že by se ten film nepromítal a přiřadil by se k filmům z trezorů. Já jsem se ale nedal a bojoval jsem. Jeden soudruh žádal, abych byl potrestán tím, že bych měl pětiletý distanc. Naštval jsem se a bouchnul jsem dveřmi, že nebudu natáčet nic a odstěhuji se do jižních Čech. Nakonec se tam udělaly střihové úpravy a asi tak devět nebo deset minut vypadlo,“ říká dnes Zdeněk Troška. Film se stal obrovským diváckým hitem, a to na jeho natáčení Troška ušetřil celý jeden milion, takže se mu podařilo vyrobit film za necelé dva miliony korun.
Babička byla moje teta Mařka
Ostatně ty největší herecké hvězdy prý tehdy filmovaly za 1200 korun za den, studenti DAMU za 160 korun na den. Ve filmu hraje celá řada neherců, skutečných obyvatel vesnice. Důležitou postavičkou je babička v podání Valerie Kaplanové, která se nehne z postele na dvorku: „Babička v posteli byla moje teta Mařka. Pořád vykřikovala, pojďte ke mně, hledala nějakou společnost a pozornost,“ přiznává inspiraci Zdeněk Troška. To, že se Zdeňku Troškovi podařilo skvěle se vcítit do nátury místních, potvrzuje i Jiří Lábus, který hrál ve filmu „živočicháře“: „Zdeněk Troška z toho prostředí pochází, takže ty lidi znal dokonale. Řada autentických postav tam také hrálo. Znal ten jazyk a to myšlení těch lidí.“
Druhý díl Jiřího Lábuse bolel
O pět let později vzniklo pokračování filmu Slunce, seno a pár facek: „V roce 1988 byla zase barrandovská schůze. Ředitel Plachý mě chytil a říká, nám vypadla z dramaturgického plánu komedie, udělej pokračování Slunce sena. Slíbil rukoudáním, že se už stříhat nebude, protože je perestrojka. Proto jsem nemusel vystřihnout ani okýnko,“ uvádí Zdeněk Troška v pořadu Příběhy filmů. Ve filmu padlo mnoho facek, hodně jich schytal Jiří Lábus, který přiznává, že to bolelo: „Na detail kamery to ošidit nejde. Jarka Krečmerová, která mě měla velmi ráda, vždy špatně nesla, že mi tu facku musela dát a omlouvala se. Když jsme to točili počtvrté, tak jsem už měl červený otisk její ruky.“
Socialistické porno
Jednou z nejlegračnějších scén ve filmu je záměna videokazet, místo vyprávění o životě svatých si místní babky promítnou porno a živočichář se zase nudí díváním na utrpení svatého Šebastiána: „Ve filmu jsou ukázky na videokazetách, kvůli autorským právům jsme si to museli natočit sami, a to hned první natáčecí den. Já jsem přivezl z Barrandova patřičné kostýmy a požádal jsem kolegy ve vsi a známé, kteří přijeli z Prahy. Natočili jsme umučení svatého Šebastiána a ve vedlejší vesnici zjevení panenky Marie v Lourdech a také to porno. Měl jsem objednané dvě dámy z Prahy a dva pány. Ti kluci přijeli, ty holky ne. Tak jsem požádal jednu známou, jestli by její dcera neukázala za patřičný poplatek poprsí ve filmu. Ona tam měla kamarádku z Polska, která si také zahrála. Ta byla blondýna a chtěla tmavou paruku, druhá byla hnědovlasá a chtěla světlou paruku. Když jsme to točili, vše bylo jen jako, legrace to byla obrovská. Asi za dva dny se u nás zastavila Veřejná bezpečnost, že jim bylo sděleno, že se natáčí porno. Já jsem řekl, že je to takové socialistické porno. Nechali si to ukázat a sami řekli, že tam nic není. Holky se pochopitelně na diskotéce pochlubily, že točily porno a problém byl na světě!“ směje se Zdeněk Troška ještě dnes.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Michaela Špačková