Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak se stát neviditelným? Stačí pár let navíc a nepomůže ani kašlání a šoupání nohama... Naše čtenářka z vlastní zkušenosti

03.04.2017
Jak se stát neviditelným? Stačí pár let navíc a nepomůže ani kašlání a šoupání nohama... Naše čtenářka z vlastní zkušenosti

Autor: Ilustrační foto: Youtube, repro

Popisek: Oscarová Helen Mirren léta popírá (ve filmu Red); ani paní Eliška kvůli nim nepláče v koutku

GLOSA Naše čtenářka, paní Eliška z Českých Budějovic, o sobě říká: „Nejsem novinářka ani spisovatelka, jen mě občas baví zachytit život. Jen doufám, že se nebudete moc nudit." Dáma, která již má „svoje krásná léta“ za sebou, není ale vůbec nudná. Posuďte sami... Tentokrát píše, jak si chtěla koupit malé auto.

Jednou jsem se rozhodla, že si udělám radost a na stará kolena si koupím nové auto. Jezdím sama, a tak moje představa byla, že to bude něco malého a nenáročného. Líbila se mi KIA Piccanto, a protože nic dlouho neodkládám, vstoupila jsem do prodejny s kapsou plnou peněz. Za pultem seděli dva mladí lidé, on a ona, a listovali si v nějakém časopisu. Jen tak zlehka zvedli oči, zjistili, že jsem pro ně naprosto nezajímavá, a opět se věnovali své činnosti. Prohlédla jsem si vystavená auta, vybrala a najednou jsem zjistila, že jsem se ocitla v pohádce. Byla jsem neviditelná!! Pokusila jsem se trochu zviditelnit kašláním a šoupáním nohou, ale nebylo to nic platné. Myslím, že ani nezaregistrovali můj odchod. Očividně nejsou finančně zainteresováni na prodeji.

A tak jsem to zkusila u Nissana. Nastala situace jako přes kopírák. Opět dva mladí lidé, sklonění nad něčím daleko zajímavějším než já, a opět jsem byla neviditelná. Neuvěřitelné!! Prostě překročíte šedesátku a přestáváte být zajímaví i jako zákazníci.  V dnešní době, kdy se každý prodejce snaží všechno prodat, nemají tyto dvě firmy zájem? Tak jsem se pokorně vrátila ke své oblíbené značce, ve které jsem jezdila již deset let, a našla u této firmy pochopení i nové auto. Doufám, že s ním budu jezdit nejméně dalších deset let.

Bylo to vlastně štěstí, že mě tito mladí prodejci tak ignorovali. Nejenom proto, že mám skutečně spolehlivý vozík, ale očividně jsem byla zachráněna před špatnými smlouvami. Myslím, že prodejce, který si neváží zákazníka, má pro něj jistě i nevýhodné smouvy. Další potíže by mohly nastat i při případné reklamaci. Když nemají zájem o prodej, tak jistě o to menší zájem by měli při řešení problémů. Obraz firmy začíná u toho prvního prodejce, který si vás všimne a jak se vám věnuje. Děkuji, že jste na mě kašlali. Dnes už mě to těší.

A protože se my, senioři, tak často setkáváme s nepochopením, tak jsem se rozhodla udělat radost jednomu staršímu muži, mladému asi stejně jako já. Parkovala jsem za Metropolem v době, kdy bylo parkoviště naprosto plné, a navíc samá velká auta. Jezdím už dlouho, a tak mi nedělá zas tak velký problém vycouvat. Ovšem najednou přiběhl onen muž, začal volat a bouchat mi na okno. Já měla za to, že jsem nejméně někoho přejela. Onen pán byl zřejmě bývalý úředník nebo voják, zvyklý, že ho všichni poslouchali, a tady měl zas příležitost velet. Situace byla naprosto jasná. Očekával uposlechnutí rozkazu. Po prvním naštvání jsem se uklidnila a rozhodla se udělat mu radost. Poslušně jsem se nechala dirigovat a udělala jsem ze sebe očividně nesvéprávné individuum, neschopné samostatné akce. Ještě jsem mu při výjezdu velmi děkovala. Hřeje mě u srdce, že tento pán má nejméně půl roku co vyprávět o jedné slepici, která by bez něj nezvládla ani couvání. Není to krásné udělat někomu radost?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace