Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Šumavský masakr motorovou pilou, co tajného viděl starosta Kvildy, show s cedulí ´tohle je veverka´. A Kateřina biomasa, pro kterou válka nikdy neskončí

25.02.2017
Šumavský masakr motorovou pilou, co tajného viděl starosta Kvildy, show s cedulí ´tohle je veverka´. A Kateřina biomasa, pro kterou válka nikdy neskončí

Autor: Facebook / Petr Zewlakk Vrabec

Popisek: Happening za Šumavu před Poslaneckou sněmovnou

Poslanci zatím nehlasovali o senátním návrhu změn v pravidlech pro národní parky. Spor zejména o Šumavu ale graduje. A to zvláště poté, co prezident Zeman ve sněmovně mluvil o zázračném omlazování přírody a noční výsadbě stromků, aby to vypadalo, že se i kůrovcový les skvěle regeneruje. Své k tomu řekl i šéf Zelených Matěj Stropnický a přitom vyšlo najevo... No, uvidíte.

Zelený mordor nebo šumavský masakr motorovou pilou. I takto silná slova padají v souvislosti se zákonem o národních parcích. „Samozřejmě my chceme, abysme mohli o svém území rozhodovat sami, ale ne že se bude rozhodovat bez nás,“ řekla televizi Prima Drahomíra Stanžovská, starostka Stožce, když se reportérka TV Prima vydala za starosty.

Poslanci zatím o vrácené senátní verzi nehlasovali. Horní parlamentní komora chce v novele zákona o ochraně přírody například zvýšit práva obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parku do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Prezident Miloš Zeman ve sněmovně právě senátní verzi podpořil. Zelení fanatici podle něj dokonce podváděli, aby vzbudili dojem, že se les napadený kůrovcem zázračně regeneruje. „Za svitu reflektorů byly pod uschlé stromy dováženy čerstvé sazenice,“ řekl ve Sněmovně Miloš Zeman (jeho celý projev k poslancům najdete níže).

Tak byla to přímo Správa národního parku

Bylo to skutečně tak? Primě se podařilo najít člověka, který něco podobného potvrzuje. „Byl jsem účasten sám toho, kdy tam stálo parkové auto a čtyři děvčata pobíhaly se sazenicema směrem do kopce vlastně kolem té stavby toho chodníku a dosazovaly vlastně, ať to byly jeřáby, nebo buky. Přes den tyto práce tam probíhaly a jak říkám, byl jsem toho svědkem,“ řekl televizi Prima Václav Vostradovský, starosta Kvildy (STAN). A přidává svůj názor, kdo byl toho všeho strůjcem.

Starosta Kvildy hovoří s reportérkou TV Prima

„Tak byla to přímo Správa národního parku a de facto zaměstnanec národního parku přímo dával příkazy těm brigádníkům, který tam byli, kam kde mají co vysadit,“ řekl televizi Prima Václav Vostradovský. „Je to hloupost. Nic takového se nedělo. A to, že nic nevyroste přes noc, to v žádném případě ne. Je to tak, že prostě ta přirozená obnova v tuto chvíli už je nezpochybnitelným faktem, který je vidět nejenom v Krkonoších, ale například i v dalších bezzásahových územích, které jsou v České republice,“ řekl televizi Prima Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.

Jak si zákon zatím vede ve sněmovně?

V úterý 21. 2. vystoupil v Poslanecké sněmovně prezident, následovala rozprava. Schůze byla přerušena a poslanci budou pokračovat v projednávání ve středu 1. března. Jisté je ale to, že pokud nedostane přednost verze navržená Senátem, prezident Zeman bude zákon vetovat.

Cílem parku je zachování a obnova ekosystémů, ne světelné šou

„„Naučit se chránit přírodu a poznat funkce lesa", to je hlavní cíl Stezky korunami stromů na obrázku, která stojí už pět let u Lipna, vně národního parku. Dopravíte se k ní lanovkou či stezkabusem, nudnou cestu lesem dolů zpestříte jízdou na terénní koloběžce. V zimě zaskočte na Stezku přímo ze sjezdovky. Ve skidepotu odložíte lyže, přezujete se z promrzlých přezkáčů do vyhřátých pohorek a jdete na to. Možnost nočních prohlídek s koncerty... atd. V parku samotném by dnes balábile vzniknout nemohlo, protože cílem parku je zachování a obnova ekosystémů, ne světelné šou s cedulemi ´tohle je veverka´,“ napsal na svůj Facebook šéf Zelených Matěj Stropnický ještě před úterní sněmovnou, kde k tématu Šumava vystoupil Miloš Zeman. Co přesně prezident řekl?

Prezident ve sněmovně s projevem o Šumavě

„Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, předstupuji před vás proto, abych podpořil senátní verzi návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny, které se zpravidla říká zákon o národních parcích. Nemohu být podezírán z toho, že miluji Senát. Ale nikdy mě nezajímalo, kdo co říká, ale co kdo říká. A chtěl bych na základě informací, které jsem měl po velmi dlouhou dobu více než deseti let k dispozici, vás seznámit se svým stanoviskem a samozřejmě ponechat vašemu rozhodnutí, zda tato informace ovlivní vaše rozhodnutí.

Diskuze se vede o Šumavě

Dovolte mi, abych začal tím, že nevidím žádný důvod, proč by měl existovat speciální zákonů o jednotlivých národních parcích. Považuji za naprosto přirozené, jestliže národní parky a pravidla jejich fungování budou upraveny stejným návrhem zákona, ale protože prakticky 100 % diskuse o tomto zákoně se týká Národního parku Šumava, dovolte mi, abych se zaměřil právě na tuto problematiku. 

Před týdnem jsem se vrátil z návštěvy Královéhradeckého kraje, na jehož území, jak víte, je Národní park Krkonoše. Nesetkal jsem se s jakoukoli kritickou poznámkou vůči vedení tohoto národního parku, nesetkal jsem se, snad s výjimkou drobného konfliktu, který se týkal lanovky na Sněžku, s tím, že by existovaly konflikty mezi samosprávami a Krkonošským národním parkem, a tak si kladu velmi prostou otázku. Proč, když řešíme problematiku národních parků obecně, se vždy a všude soustřeďujeme pouze na šumavský národní park.

Ekologové alespoň vědí, co je to biomasa

Pokusím se vám nabídnout svoji odpověď, ale tuto odpověď řeknu až na konci, nikoli na začátku.  Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel, abych pomohl při řešení problematiky Šumavy, protože tito přátelé se domnívali, a myslím si, že se domnívali právem, že Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoli ekologickými fanatiky, protože ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. A tak jsem prostudoval ne desítky, ale stovky, a za těch deset let už to budou tisíce stránek, mimochodem, neustále přibývají, takže posledních padesát z nich jsem před týdnem předal ministru životního prostředí, a tak jsem se stal obětí informačního tlaku místo toho, abych podlehl dojmům, podlehl emocím a místo pečlivého studia odborných podkladů poslouchal názory novinářů, kteří píší každý den o něčem jiném, aniž by čemukoli rozuměli, anebo názory některých představitelů takzvané kulturní fronty, kteří se chtějí zviditelnit a kteří říkají to, co pokládají za populární. 

Dovolte mi, abych začal od začátku. Před zhruba deseti lety jsem se svýma bolavýma nohama vystoupil sedm kilometrů na Plešné jezero spolu s několika desítkami mých přátel, mezi nimiž byli i dva bývalí ministři životního prostředí, paradoxně jeden z nich ze sociální demokracie, Miloš Kužvart, a druhý z Občanské demokratické strany, František Benda. Oba šli spolu se mnou protestovat proti ničení šumavské přírody. 

Těm Bursíkům se nic nestane

Kromě toho jsem se proletěl spolu s televizí Prima helikoptérou nad obrovskými územími uschlých šumavských lesů. Jedná se minimálně o 60 tisíc krásných stromů. Kolegyně a kolegové, když někdo vykácí alej, tak se stává předmětem kritiky. Když někdo zničí 60 tisíc stromů, tak se těm Bursíkům nic nestane. Přemýšlejte o tom. 

A kromě jiného jsem se setkal několikrát s téměř všemi starosty šumavských obcí. A kromě jiného si vzpomínám na setkání s tehdejším starostou obce Lipno, který mi na otázku, jak je možné, že prosperujete, jak je možné, že tady máte sjezdovky, vleky, teď tam dokonce přibyla i nejdelší bruslařská dráha v Evropě po zamrzlé hladině Lipenské přehrady, jak je všechno toto možné, odpověděl, hlavní důvod je, že Lipno není na území šumavského národního parku. Tak jsem se zamyslel a začal jsem přemýšlet sine ire et studio, aniž bych byl předem zaujat pro jakoukoli verzi sporu, který se i dnes zde v této Poslanecké sněmovně odehrává. 

A začal jsem od začátku. Bože, jak je to těžké a jak lehké je přečíst si jeden novinový článek a zastávat pevný názor. 

Ve Volarech byla dřevozpracující fabrika, dnes je tam solární elektrárna

Historie Šumavy a šumavských lesů je stará několik let. Byly to hospodářské lesy, schwarzenberské lesy. Byly to lesy, které bohužel byly smrkovou monokulturou, a já sám se v zájmu ochrany životního prostředí domnívám, že by bylo lepší, kdyby se tato monokultura postupně doplňovala smíšeným porostem, ale o tom teď primárně nediskutujeme, protože to je věc na desítky a desítky let. Tyto hospodářské lesy byly využívány k těžbě dřeva a zpracování dřeva. Vznikaly výrazné industriální stavby, jako byl např. Schwarzenbergův plavební kanál. A co se stalo? Zatímco dříve v šumavském podhůří i na Šumavě samotné existovaly továrny na zpracování dřeva, nyní se vyváží surové dřevo do Rakouska nebo do Německa.

Ve Volarech existovala dřevozpracující fabrika. Víte, co je tam dnes? Solární elektrárna. Chápu, v šumavském podhůří je počet slunečných dnů tak vysoký, že se solární elektrárny vyplácí, zvláště když, jak jsem upozornil při svém projevu k rozpočtu, dotace na solární energetiku je patnáctinásobně vyšší, než je dotace, nebo spíše tržní cena běžné silové elektřiny. A na Šumavě zanikly pily, zanikly dřevozpracující podniky. Chceme-li dovézt nábytek, dovážíme ho z Finska, místo abychom si ho vyrobili sami, a pak se divíme, že ze šumavských obcí, například z Nové Pece, odešlo 30 % obyvatel, 30 % obyvatel, a to převážně mladých lidí. 

V Rakousku neřádí kůrovec

Ale vraťme se k začátku. Existují klášterní lesy na rakouské straně hranic. A v těchto klášterních lesích neřádí kůrovec. Proč řádí a řádil na české straně? Vysvětlení je jednoduché, ale mnohé z vás pobouří. Existovaly tři ztepilé smrky na jednom ze šumavských hřebenů. Tyto tři ztepilé smrky napadl kůrovec. V hospodářských lesích bylo po staletí zvykem, že když byl strom napaden kůrovcem, tak byl pokácen, oloupána kůra, kůra spálena a dřevo odvezeno. Někdy to bylo dokonce i rezonanční dřevo, kvalitní dřevo. To byla takzvaná dobrá praxe. 

Ale tehdy, za vlády Martina Bursíka, přítele kůrovce, jak se sám označil, se k těmto třem ztepilým smrkům připoutaly tři neméně ztepilé dívky z hnutí Duha. A když tam přišli dřevorubci, tyto dívky bránily dřevorubcům v pokácení těchto stromů. A místo toho, aby je tito dřevorubci přeřízli, pardon, mám tím samozřejmě na mysli ty stromy, nechápu, proč se smějete, aby je ti dřevorubci přeřízli, tak odešli. A studovali jste někdy mechanismus rojení kůrovce? Víte, co je to geometrická řada? Kůrovec je schopen se vlastními silami pohybovat na dosah několika metrů, a když je příhodný vítr, tak i na dosah několika kilometrů. Jestli si někdo z laiků myslí, že kůrovcovou kalamitu způsobil orkán Kyrill, tak je na omylu. A víte proč? Protože při orkánu stromy padají. Při kůrovcové kalamitě stromy schnou. A to je zatracený rozdíl. Takže v důsledku této zdánlivě nepatrné příčiny se během několika let na území Šumavy, ano, vytvořila divočina. 

Bursíkovská umělá divočina

A teď přecházím k tomu odpornému pojmu divočina. Jsou dva druhy divočiny. Divočina, která vzniká přirozenou cestou, historickým dědictvím, jako je třeba Yellowstone a mnoho dalších národních parků. A je divočina, která vzniká uměle. Tak trochu to připomíná neoromantické zříceniny hradů z 19. století, které ovšem měly tu výhodu, že neničily podhradí. Vytvoření bursíkovské umělé divočiny zničilo 60 tisíc krásných stromů. A já jsem ve svém pokročilém věku jen málokdy zažil smutnější pohled na obrovský uschlý les. 

Dovolím si vám uvést tři fakta, nikoli pomluvu, která se plíží kuloáry, ale fakta, která byla pronesena na tiskové konferenci dvou tehdejších ředitelů národních parků, Jana Stráského a Jiřího Mánka. Minimálně Jana Stráského většina z vás dobře zná. Bývalý úspěšný politik, předseda Klubu českých turistů, milovník Šumavy, autor knihy Zelená, nikoli hnědá Šumava. A tam Stráský popisuje hnědou Šumavu, popisuje zelený mordor, který vytvořili fanatici z tehdejší Strany zelených vedení tehdejším ředitelem Šumavského národního parku, panem Krejčím. Tak tedy tři fakta pro vaši informaci. 

Odstěhoval se i pramen Vltavy

Fakt číslo jedna. Víte, kde je pramen Vltavy, nejkrásnější české řeky? Neexistuje. Pramen Vltavy zanikl v uschlém šumavském lese. V tom lese, který chtěli Bursíci chránit, kde bojovali za datla tříprstého nebo tetřeva hlušce. Ale jak datel tříprstý, tak tetřev hlušec se z uschlého lesa dávno odstěhovali. A odstěhoval se tím i pramen Vltavy. Zpočátku nákladem 800 tisíc korun k němu byla vybudována taková dřevěná lávka. Byl jsem u toho, viděl jsem ji. Ale protože uschlé stromy padají, tak na tuto lávku dopadaly uschlé stromy, a proto byl její provoz uzavřen. Co se stalo? Pramen Vltavy byl operativně přesunut a vytvořen pramen nový včetně romantické sošky, která původní pramen doprovázela. Fakt číslo jedna. A předesílám, všechna tři fakta, která vám nyní sděluji, byla veřejně publikována na tiskové konferenci a nikdo je nedementoval.

Fakt číslo dvě. K tomu novému prameni Vltavy přicházeli návštěvníci. A bylo jim trochu divné, jak je možné, že je kolem tolik uschlých stromů. A tak tehdejší vedení Šumavského národního parku objednalo vysokozdvižnou plošinu a ruční pilu. Ruční pilu proto, aby se mohly přeříznout tyto stromy zhruba v polovině, aby tam byly zuby, nikoliv hladký řez, a aby se turisté mohli domnívat, že jde o důsledek polomu, a nikoliv o důsledek uschlého stromu. 

A konečně fakt číslo tři. V noci za svitu reflektorů byly pod uschlé stromy dováženy čerstvé sazenice. A v noci se vytvářela iluze, že se příroda krásně omlazuje přirozenou cestou. Nu a když reflektory zhasly a noc skončila, tak různí Špidlové a další naivní politici přišli na denní světlo a radovali se z přirozeného omlazování. Dokonce je ani netrklo, že občas pod uschlým smrkem vyrašil čerstvý javor. 

Nevěřte zeleným fanatikům

Přiznávám se, že nemám rád, když někdo vytváří potěmkinovské vesnice, a pokládám ho za podvodníka. Ale člověka, který věří potěmkinovským vesnicím, pokládám za hlupáka. A právě proto bych vás ve svém vystoupení chtěl poprosit, nevěřte zeleným fanatikům. Nevěřte těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělá své experimentální pole. Už toho zničili dost. A myslím si, že pokud nedojde k nápravě a pokud se budou dále zvětšovat bezzásahové zóny, tak se setkáme s tím, když ne my, tedy naši potomci, že už uschne i ten zbytek Šumavy. 

Když jsem všechno tohle viděl, chtěl jsem si spravit chuť. A tak jsem si vyjel na rakouskou stranu, kde, protože Rakušané jsou zaostalí, nemají národní park. Ta rakouská strana se jmenuje Hochficht. Mají tam vleky, lanovky, sjezdovky. Já sám jsem se projel po dobře upravené běžkařské trati. Pak jsem si zajel do skvělé hospůdky. Byla tam strašná spousta návštěvníků, všichni byli spokojeni, včetně Čechů. A Češi se pak vraceli zpátky po rozbitých silnicích kolem vybydlených obcí a poloprázdných penzionů. Takže Češi nechali vydělat Rakušanům, místo aby nechali vydělat našim podnikatelům. A tak jsem si říkal, proč proboha ti, kdo zničili stovky hektarů lesa, bojovali proti tomu, aby na Třístoličník nebo kamkoli jinam byla postavena lanovka a vybudována sjezdová dráha. A to říkám jako běžkař, který hluboce pohrdá sjezdaři, neboť sjezdaři jsou ti, kteří si nevyšlapou poctivě svůj kopec, zatímco my běžkaři pracujeme. Ale přesto jsem tolerantní vůči sjezdařům. 

Není nic smutnějšího, než když umírají stromy

Dámy a pánové, byli jsme svědky zločinu. Byla vytvořena fiktivní divočina, nikoliv přírodní divočina. Byla vytvořena poušť. Co byste řekli člověku, který v polovině Šumavy vytvoří poušť? Kdyby se hájil tím, že je zapotřebí dezertifikace, tedy rozšíření pouště, tak byste ho poslali do blázince. Proč jste neposlali do blázince Martina Bursíka? To je ta nejprostší a nejjednodušší otázka, kterou vám mohu položit. 

A tak bych svoji výzvu chtěl uzavřít prosbou. Není nic smutnějšího, než když umírají stromy. Když umírají v důsledku fanatiků, kteří si přáli umělou, nikoliv přírodní divočinu. Nemám nic proti rašeliništím na Šumavě. Ale o tom teď přece proboha nemluvíme. Mluvíme o obrovském lesním masivu, který byl našimi předky po staletí řádně spravován. Mimochodem, sousední les, les v Boleticích, to jsou vojenské lesy, je řádně spravován i nadále. Rakouský les jakéhosi kláštera je rovněž spravován řádně. 

Ano, ministr životního prostředí má pravdu, když říká, že Šumava není jenom pro obyvatele šumavských obcí. Plně s tím souhlasím, když říká, že Šumava je pro všechny občany, kteří tam chtějí přijet a rekreovat se. Tak jako do jakéhokoli místa v naší krásné zemi, do jakýchkoli jiných hor, nikoliv do zeleného či hnědého mordoru. Ať tam přijíždějí jako turisté a ať mají možnost využít běžné turistické infrastruktury jako všude jinde. A máte-li opravdu pocit, že chcete chránit přírodu, jak vznešené heslo to je a jak krásně zní, je opravdu ochranou přírody zničení lesa? A nemyslíte si, že jednou ze součástí ochrany přírody je i ochrana živočicha, který se jmenuje Homo sapiens sapiens, tedy člověk moudrý? 

Chtěl bych vás tedy závěrem vyzvat, přemýšlejte o tom, abychom neopakovali zločin, doslova zločin, který se v minulosti na šumavské přírodě odehrál. Každý může udělat chybu. Ale jestliže tuto chybu opakuje, pak mu není ani rady, ani pomoci.  Přeji vám moudrost ve vašem rozhodování. Děkuji vám za vaši pozornost.“

„Zelený fanatik“ Stropnický komentuje; porovnejte argumenty

Hned tentýž den, v úterý kolem páté odpoledne dal Matěj Stropnický na svůj Facebook stručnou odpověď prezidentovi. Napsal: „Prezident zase předčil mé očekávání, když dnes ve sněmovně zapojoval ´ zdravý selský rozum´ a dokonce city proti národnímu parku Šumava a zeleným fanatikům (ZF), aby umetal cestu těžařům a developerům: 

 1. „Divočina na Šumavě nejde, protože je to stejně nepůvodní hospodářská monokultura".... ZF: Divočina na Šumavě je snaha skrz vyloučení zásahů postupně obnovit les, který tu byl před počátkem hospodářského využívání, dokonce i toho technicky omezeného a tedy celkem šetrného za Schwarzenbergů. 

Obránci parku vyrazili před sněmovnu a uspořádali happening. Účastnil se i Matěj Stropnický

2. „Není smutnější pohled, než na šedesát tisíc uschlých stromů od napadení kůrovcem".... ZF: Z vrtulníku je skutečně vidět jen to suché, při zemi ale dávno rostou nové stromky, říká se tomu přirozená obnova lesa.

Divoká příroda je největší bohatství, které Šumava má

3. „Na Šumavě zanikly pily, zanikly továrny, nejsou tu pracovní místa, ale je národní park, kdežto v Rakousku mají to všechno, protože tam park není".... ZF: Mnohé podniky zanikly na Šumavě, když byla prakticky vysídlena jako pohraniční pásmo za minulého režimu, a po listopadu další zkrachovaly prostě proto, že nevydělávaly - tak jako mnoho jiných po celé zemi, kde park není.

A proto je prý potřeba park ideálně zrušit, nebo aspoň vykostit, jak chtějí senátoři, zmenšit bezzásahové zóny a změnit poslání parku z „obnovy přirozených ekosystémů" na „ochranu středoevropské přírody" (což není nikde definováno, co vlastně je). ZF: Přečtěte si, pane prezidente, Klostermanna, už ten mluví o tom, jak dřevaři vítají každou kůrovcovou kalamitu, protože roztáčí kola pil, za nimiž jdou stavaři a zakusují se do dalších a dalších úrovní lesa. 

Šumava má pásmo hospodářského lesa, kde se samozřejmě těží a bude dál. Nahoře, v cenných bezzásahových zónách, se to nikdy nevyplatilo a dnes to není jiné. Těžba tedy více práce do oblasti nepřivede. Zdrojem příjmů pro obyvatele Šumavy je už dnes a bude dál především návštěvník, který přijede právě za divokou přírodou. Tu mu chrání národní park. Když ho necháme vytěžit a zastavět turistickým průmyslem, bude ho chvilku bavit, ale má ho všude a omrzí. V čase se neustále měnící divoká příroda je proto největší bohatství, které Šumava má. Chránit ho musíme pro člověka samého, před jednotlivci, kteří z něj chtějí těžit jen pro sebe. Úplně jako za Klostermanna," končí Stropnický.

A ta nešťastná biomasa, na tu nelze zapomenout…

Přesněji Kateřina Bursíková Jacques, jíž se přezdívá ´biomasa´, která, jakmile Stropnický dopsal tento koment, okamžitě se do něj pustila. Začala takto: „Děkujeme Matěji za hlas pro Zemana v prezidentské volbě." Na což Stropnický stručně opáčil: „Ještěže Tě mám.“ I rozpoutala se volná diskuze, kde padala ostrá obvinění. „Tomu říkám arogance jak za starých dobrých časů. Dobře vědět, ze ses vůbec nezměnil. A ano, budu Ti všechny přešlapy stále připomínat. Dokud budeš mít politický vliv nebo dokud se za každou jednu škodu, kterou jsi napáchal, neomluvíš,“ přisolila Kateřina Bursíková, na což odpověděl Rado Hübl: „Ta poznámka je jak napsat ´Děkujeme Kateřino za Biomasu´. Oboje není k ničemu dobré.“

Dále pokračovali v hádce.  Nitram Kenáhluk vyčetl Kateřině Jacques, že s Bursíkem odstřelili  Zelené ze sněmovny na dobrých 20 let a přidal jedovatou poznámku: „Dík Vám, paní Kateřino, patří zejména proto, že dodnes každý můj student ví, co je biomasa.“ Kateřina ale podle přísloví ´psi štěkají, karavana táhne dál´ ustavičně kérovala do Stropnického, prý je demagog a lhář. Podle reakcí ostatních to vypadá, že se tyto poněkud jednostranné výměny názorů dějí často; paní Kateřina Bursíková zřejmě již takřka deset let Stropnického principiálně nenávidí, mnozí diskutéři jí obvinili z pomstychtivosti a zahořklosti. Škoda, jsou to vlastně přirození spojenci…  

Bursík je jedním z nás

Nutno dodat, že tohle Matěj Stropnický ustál s grácií a dokonce hned další den na svůj Facebook napsal: „A vlastně ještě jedna věc za včerejškem k parkům a prezidentovi ve sněmovně. Když tak hulákal o zelených fanaticích a Bursících, co ničej přírodu, o nás, kdo jsme ochraně přírody z přesvědčení i z nadšení, ale s nekonečnou vytrvalostí každý na svém místě přece zasvětili celý život, pocítil jsem po letech znovu určitý obdiv k Martinu Bursíkovi. A chci mu veřejně poděkovat: za Šumavu, ale hlavně prostě z úcty k práci (jistě nejen jeho), která přivedla na Hrad už druhého prezidenta v řadě, co považuje pár ochránců přírody za nejtěžší nepřátele státu. Dokládá to, že jestli někdo opravdu vidí společnost jinak, než se sobě líbí sama a tedy může přinést opravdovou změnu, jsou to jedině zelení. Všechno ostatní je kosmetika. A i Bursík je jedním z nás.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Vendula Kvochová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace