České rybníky prožívají obrovskou ekologickou katastrofu, co se děje?

Foto: taborcz.eu

Popisek: Nejznámější jihočeský rybník Jordán vznikl v roce 1492 a je nejstarší přehradní nádrží v republice

V České republice stále ubývá míst, kde by se lidé mohli v průběhu letošního nadprůměrně teplého a suchého léta příjemně zchladit. Přírodní koupaliště se mění na nevábné louže plné sinic a tradiční rybníky se z integrální součásti krajiny stávají špinavou jednodruhovou pěstírnou, zaměřenou na zisk. Je to ekologická katastrofa, varují přírodovědci před často drastickou eutrofizací a bezohledným kapřím byznysem.

Léto se nese v duchu teplotních a srážkových rekordů. Příroda nám v drsných konturách odhaluje všechna naše selhání v hospodaření s vodou. A to jak s množstvím, tak s kvalitou. Většina obyvatel tráví čas někde u vody. Jenže najít přijatelný rybník ke koupání se stává stále větším oříškem. Vypouštění odpadních vod plných fosforu a byznys s kapry jsou hlavní příčinou. „Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu,“ varuje prof. David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii.

Jak destrukce českých rybníků probíhá? Kapři, kteří jsou do rybníků vysazováni, se živí zooplanktonem (perloočkami a jinými drobnými bezobratlými živočichy), jehož potravou jsou řasy. Mikroskopické řasy tím pádem nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě, a ta se rychle zazelená. Kapři navíc ryjí u dna a ještě víc rybníky zakalují a znečišťují. „Základním kamenem úrazu je ale nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém,“ vysvětluje Mgr. Daniel Fiala, hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka.

Chov kaprů je velký byznys - ilustrační foto

Příroda je kvůli intenzivnímu hospodaření pod obrovským tlakem

K ekologickému chování vůči rybníkům moc nepřispějí ani samotní rybáři, i když by mohli leckde z nejhoršího pomoci. Namísto toho rybníky vápní a hnojí, často kejdou nebo hnojem, aby řasy rychleji rostly. Přemnožené řasy mohou u lidí vyvolat alergické reakce. „Nejde ale jen o čistotu vody, ale také o veškerou faunu a flóru, která je na čisté vodní plochy navázána,“ konstatuje profesor David Storch. „Nejhorší situace je v okolí Třeboně, kde má chov ryb dlouholetou tradici. Příroda je tam kvůli intenzivnímu hospodaření na rybnících pod obrovským tlakem, který může mít závažné důsledky pro celý ekosystém i pro člověka.“

Celá situace se ovšem nebývale komplikuje globálními změnami klimatu. Každá neuměřenost je zvýrazněna. Znečištěné vody, přesazené rybníky a nakonec plýtvání s vodou. Vysoké teploty vody urychlují všechny procesy ve vodě a leckterá náves má teď uprostřed páchnoucí kaluž plnou zelené, fialové a žluté 'kaše', která se na slunci rozkládá. Ekologická krize žádá ekologické řešení. „Ekologie je hlavně věda o vztazích, které je potřeba napravit. Začněme u našeho vztahu k vodě a její kvalitě,“ vybízí Mgr. Daniel Fiala z VUVTGM.

Zátah nevodem

Pochopení odborníci prozatím našli jenom na Vysočině

Odborníci doporučují omezit  produkci kaprů a vysazovat v rybnících více druhů ryb, které nebudou mít takové výnosy, ale přispějí k lepší kvalitě vody a prostředí. Jenže domluva s rybáři není vůbec jednoduchá. Rybářské společnosti by z rekreačního využití rybníků asi jen těžko měly vyšší zisky než z chovu ryb. Jednu z mála příznivých ukázek domluvy mezi obcemi a rybáři můžeme nalézt na Vysočině. Tamní rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který teď slouží hlavně k rekreaci místních.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL