dnes je sobota 10.12. a svátek má Julie
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Kolik stačí odpracovat Němci oproti Čechovi, aby unikl bídě? Průzkum ukázal, co jsme tušili: Podívejte se na graf. Jsou to alarmující čísla, jsme nejhorší v Evropě

19.05.2015
Kolik stačí odpracovat Němci oproti Čechovi, aby unikl bídě? Průzkum ukázal, co jsme tušili: Podívejte se na graf. Jsou to alarmující čísla, jsme nejhorší v Evropě

Autor: Huffington Post

Popisek: Ilustrační foto

GRAF V ČLÁNKU V Irsku stačí samoživitelce s dvěma dětmi pracovat alespoň 8 hodin týdně za minimální mzdu, aby nesklouzla do bídy a nemusela žádat stát o pomoc. V České republice - jak ukázala aktuální data OECD - by taková žena musela být v práci 79 hodin. A protože to je pro málokterou samoživitelku reálné, je pak závislá na pomoci státu. Posvítili jsme si však i na to, kolik hodin obecně tráví Češi v práci ve srovnání s jinými národy.

REKLAMA

Pokud pracujete za minimální mzdu, máte představu o tom, kolik hodin týdně byste museli odpracovat na to, abyste se nepohybovali v mezích chudoby? Asi tušíte, že hodně. OECD aktuálně skutečně spočítalo, že v České republice je nutno vynaložit mezi sledovanými zeměmi nyní největší úsilí. Jde-li navíc o samoživitele, který se stará třeba o dvě děti, pracovat by musel TÝDNĚ 79 hodin – aby nepotřeboval pomoc státu a přitom nežil v chudobě.

Na graf, který OECD zveřejnila, upozornila i ministryně práce sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD), když jeho údaje publikovala na svém profilu na Facebooku. „Zde je ukázáno, kolik hodin musí v jednotlivých zemích samoživitel pracovat za minimální mzdu, aby se dostal nad relativní hranici chudoby. Bohužel, jak je vidět, nejdéle to trvá v ČR. To je nepřijatelné a je proto potřeba minimální mzdu zvyšovat!“ napsala ve svém statusu ministryně zároveň i řešení, jak se nepěkného prvenství zbavit.

Někde stačí k překonání chudoby pracovat týdně 8 hodin. U nás mnohonásobně víc

Za námi stojí v tomto žebříčku například Estonsko či Řecko, kde je potřeba týdně odpracovat, aby byl překročený práh chudoby pro modelového samoživitele (samoživitelku) s dvěma dětmi, 60 a 59 hodin. Uvedeme-li další čísla z jiných zemí, tak třeba na Novém Zélandu k tomu přitom stačí místním samoživitelům odpracovat 6 hodin týdně, ve Velké Británii 25, v Austrálii 16, v Irsku 8 hodin týdně.

ParlamentníListy.cz se proto zajímaly o to, do jaké míry a jak rychle je tedy náprava stavu u nás možná. Je opravdu 'jádro pudla' hlavně v té minimální mzdě?

„Víte, my si musíme pro řešení tohoto problému ujasnit, co vlastně chceme. Zda chceme být jen jakousi montovnou právě kvůli nízké minimální mzdě, která k nám láká podnikatele zaměřené právě jen na tento faktor, nebo zda chceme být důstojným státem s důstojnými pracovními podmínkami, který se bude soustředit i na naši konkurenceschopnost. Zatím vše nasvědčuje tomu, že nejsme schopni, a to i na politické úrovni, zaujmout jednoznačný postoj. Přitom vedeme prvenství i v poměru mezi výší minimální mzdy a mzdy průměrné," řekl ParlamentnímListům.cz šéf ČMKOS Josef Středula. O něm je známo, že dlouhá léta bojuje za to, aby se minimální mzda výrazně navyšovala. Jak totiž vysvětluje dále, je za tím skrytá celá řada důvodů, které mnozí nechtějí vnímat.

Není to spravedlivý systém a navíc ani dlouhodobě udržitelný

„Minimální mzda by měla být v takové výši, aby člověk, který za ni odvádí svoji práci, nemusel ještě žádat stát o finanční podporu a sociální dávky. Pokud tomu tak nyní je - a my víme, že minimální mzdu u nás dostává zhruba 100 tisíc Čechů - není to spravedlivý systém a navíc ani dlouhodobě udržitelný systém. Ti lidé totiž musejí žádat stát o sociální dávky, na které jdou finance z daní ostatních, tedy všech. To znamená, pokud to mírně zjednoduším, že to, co by měl vyplatit zaměstnavatel zaměstnanci za práci, vyplaceno není. Stát tak de facto pomáhá zvyšovat nebo udržovat majitelům soukromých firem zisky a hospodářské výsledky, poněvadž je nenutí zvyšovat mzdy a pak práci pro takového zaměstnavatele platíme ještě všichni právě z našich daní. Poněvadž mnozí lidé, a to nejen na minimální mzdě, ale třeba i s 12 tisíci korunami, nemohou se svým přijmem bez pomoci státu vyžít. To v pořádku určitě není," řekl dále Středula.

V každém případě se tak znovu potvrzuje fakt, že zejména samoživitelé a samoživitelky s malými dětmi mají k bídě nakročeno nejvíce a je třeba jejich situaci opravdu nepřehlížet a řešit. A to přesto, že může samozřejmě jít o hledání řešení v dlouhodobějším horizontu. Právě to je možná problémem, poněvadž z politického hlediska je zatím neatraktivní hledání cest navzdory tomu, kdo momentálně vyhraje volby a vládne. S ohledem na to, jak dlouho se u nás řeší třeba to, zda matkám, kterým neplatí otcové výživné na děti, platit alespoň zálohově státem, je asi třeba počítat s tím, že výsledný a úspěšný efekt asi hned tak čekat nelze. Přesto, že snahy se objevují, byť jen v ojedinělém časovém (a většinou volebním funkčním) období.

Pracujeme hodně a dlouho, jenže...

Pojďme se na problematiku toho, kolik Češi týdně odpracují ve srovnání s lidmi jiných zemí, však podívat detailněji - i když ponecháme nyní již otázku odměny za vykonanou práci stranou. I tak mnohé následující čísla napovídají, byť tyto statistiky ani neřeší to, zda jde o člověka samoživitele.

Český statistický úřad například uvádí, že podle jejich dat v týdnu průměrně odpracuje každý občan 40,9 hodin.

Proč tomu tak je? Důvodem je prý především malý podíl úvazků se zkrácenou pracovní dobou. Zatímco v EU jich je 19,2 procent, v Česku jen 5 procent. Podíl částečných úvazků však zásadním způsobem ovlivňuje, kolik hodin v průměru každá zaměstnaná osoba obvykle odpracuje, vysvětlili statistici při představování výsledků této jejich práce. Ve srovnání s jinými zeměmi EU jsme tedy pracovitější. Průměrný počet odpracovaných hodin je totiž 37 hodin – to znamená, že v Nizozemsku se odpracovalo obvykle v průměru o deset hodin týdně méně než u nás.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                        

Vložil: Anička Vančová

REKLAMA
reklama
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace