dnes je úterý 6.12. a svátek má Mikuláš

Rozmáhá se to... Viník je jasný, Evropská centrální banka, kde nesedí odborníci, ale kámoši politiků. Kteří tomu rozumí jak koza petrželi, tvrdí o hrozící krizi ekonomka

21.01.2016
Rozmáhá se to... Viník je jasný, Evropská centrální banka, kde nesedí odborníci, ale kámoši politiků. Kteří tomu rozumí jak koza petrželi, tvrdí o hrozící krizi ekonomka

Autor: Hans Štembera

Popisek: Markéta Šichtařová

ROZHOVOR O pádu nejen západoevropských akcií a nízkých cenách ropy jsme si povídali s ekonomkou Markétou Šichtařovou, ředitelkou společnosti Next Finance. Pokud by propad akcií pokračoval, může dojít podle ní i na katastrofičtější scénář velké krize. Viníka vidí v Evropské centrální bance, která podle ní dělá chybu za chybou. „Nejsou v ní v poslední době odborníci ekonomové, ale spíše kámoši politiků. Kteří tomu rozumí jako koza petrželi," říká ekonomka Šichtařová.

REKLAMA

Západoevropské akcie klesly na nejnižší úroveň za posledních 13 let. Co je důvodem tohoto jevu? 

Tomu poklesu evropských i amerických akcií se nemůže nikdo divit. Prognózovali jsme ho už před rokem. Důvodů je víc. Takovým hlavním je zvýšení amerických úrokových sazeb. Což by však samo o sobě nestačilo k nastartování poklesu akcií, kdyby nedošlo k souběhu některých událostí, které by samy o sobě na to také nestačily. Jednou z nich je vývoj Číny. Rostla v posledním kvartále nejpomaleji za řadu let. Výsledkem toho je, že se investoři obávají, že pomalý čínský růst zpomalí růst globální celé ekonomiky. Což samozřejmě je negativní pro akcie. Dál jsou tu obavy, že tento pomalý čínský růst ještě více sníží poptávku po energiích, hlavně ropě. Tím pádem ztratí ceny ropy, čímž zavaří mnoha společnostem. Nejenom těm, které těží ropu, ale i některým bankám. Protože banky poskytly mnoho úvěru ropným společnostem, které se zabývaly frakováním. Ekonomika v posledních několika letech byla nastavená na fungování za vyšších cen ropy. Nízké ceny ropy jsou příjemné pro spotřebitele, ale pro mnoho klíčových společností - jako třeba pro některé americké banky - jsou likvidační. Tohle všechno se propisuje do padajících cen akcií. Když vezmeme souběh těchto událostí, tak z nich může vyjít splaskávání cenové bubliny, která momentálně existuje u akcií, a ty klesají. Kdyby k tomuto souběhu událostí došlo v jiný historický okamžik, nebo by jedna chyběla, pak by akcie takto neklesaly. Ale ta kombinace vede k tomu, že bublina splaskává. Otázka zní, jak hluboko mohou akcie propadnout. Klidně může dojít k takovému vývoji jako loni, kdy akcie padaly v létě kvůli velké mele v Číně. Pak došlo k zastavení poklesu, který se teď znovu obnovil. Může tedy opět dojít k tomu, že se pokles znovu zastaví a obnoví se třeba v létě. Je to takový příjemnější scénář, hladší přistávání. Nebo nastane druhý scénář, že akcie vyfouknou cenovou bublinu celou. Že se vlastně zřítí už teď najednou. Je to na půl na půl. Možná o něco pravděpodobnější je varianta, že se propad za pár dní zklidní a pak se znovu obnoví za pár měsíců. Každopádně se ale akcie i světové trhy obecně můžou ještě propadnout hodně.

Pražská burza je z celosvětového hlediska bezvýznamná, nicméně ovlivní tento propad i nás?  

Jsme ekonomika na akciích velmi málo závislá. U nás jedeme přes bankovní úvěry. Logika nejenom naší, ale i evropské ekonomiky je, že jsou banky navzájem různě provázané, jsou propojené se státem. Banky jsou polostátní, polovlastněné samy sebou navzájem a všichni si dávají úvěry - státu, společnostem, domácnostem. Akcie tu hrají okrajovou roli. Je to daleko větší problém pro Ameriku, pokud akcie opravdu hodně spadnou. Což nemyslím to, co se děje teď. Ale kdyby ten pád byl dlouhotrvající a větší. Pak by to byl problém pro Ameriku. Znamenalo by to, že by tam zchudly domácnosti. V Americe mají domácnosti značnou část svého bohatství vloženo právě do akcií. Když jim poklesnou akcie, cítí se subjektivně chudší a přestávají utrácet. Tím pádem je tu hned automaticky krize, recese. V Evropě to takhle nefunguje. Tady mají domácnosti toho svého majetku v akciích nesrovnatelně méně. Je to tím, že tady se jede spíše na bankovní úvěry. Když někdo potřebuje peníze, jde do banky a nevydává akcie. V Evropě je to problém spíše pro důchodce. Neznamená to ale, že je to malý problém. Je to problém pro lidi, kteří uvěřili vládám a vložili peníze do důchodových fondů, které mají nakoupené akcie. Třeba na Slovensku to tak je. Takže ne že by to nebyl problém, že o peníze, které si našetřili do akcií, přicházejí. Ale z pohledu celé ekonomiky se to ihned neprojevuje v nějakém poklesu utrácení, šetření, propadu do recese. Prostě důchodci to odskáčou v uvozovkách tiše, neprojeví se to ihned v tom, že by padala celá ekonomika. Samozřejmě pokud je propad akcií opravdu velký, kdy akcie za rok propadnou o polovinu - což není dnes ještě ten případ - tak se to potom propisuje i do evropské ekonomiky. Že třeba banky, které mají akcie nakoupené spekulativně, najednou nemají dostatečnou kapitálovou přiměřenost. Začínají potom bankrotovat, žádají státy o pomoc. Pak se dostáváme do jiné dimenze. To už není odpověď na vaši otázku, jestli to něco udělá s českou ekonomikou, to je spíše krizový scénář.  Co by se mohlo stát s celou evropskou ekonomikou, pokud by propad akcí pokračoval. To ale opravdu není případ nejbližších týdnů.  

Takže neočekáváte nějaký katastrofický scénář, co se týče propadu akcií v roce 2016? 

To jsem neřekla, že neočekávám katastrofický scénář. Neočekávám ho v prvním půlroce a v České republice. Česká ekonomika roste velmi rychle, zatím se to u nás opravdu neprojeví. Když ale tu otázku posuneme dál a nebudeme se bavit jen o České republice, ale celé Evropě, ne o prvním půlroce, ale dalších třech letech, tak to už je pak otázka. Tam by se hypoteticky katastrofický scénář klidně mohl odehrát. Nastíním jeden z možných scénářů - akcie padají o padesát procent. Najednou se ukazuje, že Evropská centrální banka uvalila v minulosti obrovské regulace na evropské banky, aby je učinila bezpečnější. Jenomže teď se to obrací proti ní a ukazuje se, že to byl nesmysl. Že bezpečnější nejsou. Protože musely tak moc spořit na kapitál, že nebyly dostatečně ziskové. V okamžiku, kdy tyhle nesmyslnou regulací oslabené banky přichází o polovinu akciového portfolia, se ukazuje, že jim kapitál nestačí. Začínají mít problémy, bankrotují, žádají o státní pomoc. Státy jim poskytují pomoc. Najednou se ukazuje, že se ohromně v těchto zemích zvýšil veřejný dluh. Máme tu nové Řecko. Investoři nechtějí státům půjčovat. Protože státy, jež zachránily banky, které byly zase staženy dolů akciemi, se najednou nejsou schopny dostat k sebefinancování. Najednou tu máme vedle sebe několik států, které se chovají jako Řecko vloni v červnu. A takhle můžeme ten scénář protahovat. Takže možnost katastrofického scénáře tady rozhodně. Ale nehrozí to teď okamžitě a ne v České republice. Kdybychom měli označit viníka, kdo to spískal, že tu riziko takovéhoto katastrofického scénáře je, tak jednoznačně můžeme ukázat prstem na Evropskou centrální banku. Protože dělala chybu na chybu. Celá chyba v dnešním ekonomickém světě spočívá v tom, že v Evropské centrální bance nesedí v poslední době odborníci ekonomové, ale jen kámoši politiků. Kteří tomu rozumí jako koza petrželi. Ne ve všech centrálních bankám, ale tento nešvar se rozmáhá. Pak to vede k tomu, že centrální banky v Evropě v nějakém hysterickém strachu z toho, že tu nemáme inflaci - což je dle mého strach úplně zbytečný a hloupý - udělaly všechno pro to, aby inflaci vyvolaly a tím oslabily uměle ekonomiku. Nacpaly ohromný objem peněz do ekonomiky a tyto peníze bezprovizorně visely v prostoru tak, že se zaparkovaly do akcií, vyhnaly jejich cenu nahoru. Kdyby se Evropská centrální banka nebála tak moc skutečnosti, že nemáme inflaci, tak dnes ty ceny akcií nebyly tolik nahoře a neměly by kam padat. Tím pádem by tu nebyla hrozba nějakého katastrofického scénáře. Centrální banky dostaly ekonomiku do absurdních končin a přiblížily scénář případné velké krize. Protože najednou mají akcie odkud padat a mohou krizi odstartovat.  

Poměrně dlouhou dobu se drží nízko ceny ropy. Což určitě zemím jako je Saúdská Arábie, Venezuela či Rusko určitě dělá vrásky na čele. Čím to je způsobeno? 

Je to dvousečné. Když se na to podíváme z většího nadhledu, tak je to docela legrační. Před deseti, patnácti lety ceny ropy byly běžně kolem nebo pod třicet dolarů za barel. V době kdy vzrostly ke 40 dolarům, všichni kolem z toho šíleli, co to bude znamenat, že se Evropa kvůli tomu dostane do nějaké hrozné krize. Teď jsme najednou paradoxně v obrácené situaci. Ceny klesají z nějakých čtyřiceti dolarů pod třicet a všichni šílí proboha co s tím. Z tohoto pohledu si uvědomujeme absurdnost té situace. Evidentně tu něco nehraje. Znovu se musím obout do světových centrálních bank, které tuto situaci nezvládly. Dívají se na to z příliš krátkodobé perspektivy. Samozřejmě ropa je problémem pro Rusko a arabské země. To je jistě pravda. otázka je, zda to ale není pseudoproblém. V tom smyslu, že dříve byly tyto státy také schopny fungovat při nízké ceně ropy. Potom se ale namlsaly toho, že je ta ropa tak vysoko a zvykly si nastavit své státní rozpočty na velmi vysoké výdaje. Což si mohly dovolit díky vysokým příjmům. Měly některé naprosto nesmyslné investice typu největších baráků na světě a podobně. Když se ukázalo, že cenu ropy je neudržitelné držet takto uměle vysoko, tak se nestačí divit, že se budou muset vrátit k fungování, které dokázaly mít před mnoha lety. Jinak pro ekonomiku to rozhodně problém není, naopak je to velice příjemné. Lidi mohou jezdit levněji, topit levněji. Pro spotřebitele je to jednoznačně bezvadná věc. Hrozně se mi nelíbí takové to vymývání mozků, když nám někdo chce tvrdit, že je strašně dobře, když platíme energii a jezdíme draze, že je to pro naši ekonomiku dobře. Co je na tom dobrého? Pro spotřebitele nemůže být dobré, když cena je drahá. To je dobré pro Rusko a arabské země, že můžou vyhazovat spoustu peněz ze státního rozpočtu. Ale ne pro české spotřebitele. Proč proboha se centrální banky mohou zjevit z toho, že najednou se vracíme do dlouhodobého normálu? Kdy spotřebitelé mají levnější život. Nemohu pochopit, jak si centrální banky nechaly implantovat takto nesmyslnou myšlenku. Mají to samozřejmě odůvodněné různými modely. Tvrdí, že klesající cena ropy může vyvolat deflaci. A ta že je obecně negativní pro chování spotřebitelů a blablabla. Což je pravda, ale musí se rozlišovat. Je deflace a deflace. Pokud je způsobená tím, že se lidé bojí utrácet, odkládají své útraty, a proto klesají ceny zboží a kvůli tomu máme deflaci, pak je to špatné pro ekonomiku. Což ale vůbec není stávající případ. Není to o tom, že by se lidé báli utrácet. Naopak. Utrácejí - alespoň u nás či v Německu - jako nikdy. Deflace tedy není způsobená tím, že by se neutrácelo. Ale tím, že klesají náklady lidí. To jsou dvě úplně odlišné věci. Bohužel tvůrci měnové politiky nedokáží rozlišit příčinu a následek a dělají chybu za chybou. A tím je ekonomika čím dál tím křehčí a zranitelnější. A právě tím dovedli ekonomiku do stavu, kdy je velice náchylná k tomu, aby přišla nová velká krize. Nemyslím tím krizi takovou tu běžnou, která přichází v průměru jednou za šest let. Kdy se střídá růst a pokles ekonomiky. Myslím krizi kvalitativně jiného typu. V ekonomice se jí říká velká deprese. Takovou jaká byla v roce 2008. Kdy krize zachvátí globálně celý světa a je spojená s finanční krizí. S daleko větším vyčišťováním nerovnovách, které se tu nakumulovaly. To je úplně jiný typ krize, než je ta běžná. Bohužel jsme si na tento typ krize naběhli. 

Končíme tedy poněkud pesimisticky... 

Dobře. Tak vám řeknu něco optimističtějšího. Každá krize se dotkne každé země v jiné míře. Nejvíc se dotkne těch, které mají nejhlubší svoje vnitřní nerovnováhy. Česká ekonomika je má relativně malé, takže nás by se tato krize dotkla relativně méně ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě.    

Oldřich Szaban

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

REKLAMA
reklama
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Nejčtenější

To je neuvěřitelné, co se objevilo na běžícím modrém pruhu na ČT 24. Je to opravdu šokující a alarmující. Česko zasáhlo udávání ve velkém

To je neuvěřitelné, co se objevilo na běžícím ...

Sedmadvacet let po listopadové revoluci se ...

Konečně to někdo řekl. Novinář: Prosím všechny dobrokálely, multikulturisty a sluníčkáře, aby si, až budou mluvit o obohacení naší kultury islámem, vzali na pusu tlumítko. Arabská kultura JE zaostalá

Konečně to někdo řekl. Novinář: Prosím všechny ...

Co nás možná čeká v Receptáři anebo Sama ...

Tvrdý pád velkého frajera. Závislost na jediném televizním projektu ho dostala do kolen. K původní profesi už se vrátit nemůže, a tak nyní objíždí venkovské štace a čeká, jestli se nad ním televize Prima slituje

Tvrdý pád velkého frajera. Závislost na jediném ...

Na prahu tanečního důchodu mu náhoda přihrála ...

Web vyzradil dost nechutné podrobnosti o zdravotním stavu Karla Gotta… Co řekl sám slavík a neuvěřitelná cifra, na kterou přišly šaty desetileté Charlottky Gottové, budete zírat

Web vyzradil dost nechutné podrobnosti o ...

Víme, proč Karel Gott nebyl na předávání ...

Nevynikala krásou ani inteligencí, a když se stala první dámou, dobře věděla, že na to nemá. Přesto se snažila ze všech sil, aby neudělala ostudu manželovi, který byl považován za nejhezčího prezidenta. Tajnosti slavných

Nevynikala krásou ani inteligencí, a když ...

Byla hodná, tichá a poslušná a zřejmě právě ...

Nejdiskutovanější

To je neuvěřitelné, co se objevilo na běžícím modrém pruhu na ČT 24. Je to opravdu šokující a alarmující. Česko zasáhlo udávání ve velkém

To je neuvěřitelné, co se objevilo na běžícím ...

Sedmadvacet let po listopadové revoluci se ...

Konečně to někdo řekl. Novinář: Prosím všechny dobrokálely, multikulturisty a sluníčkáře, aby si, až budou mluvit o obohacení naší kultury islámem, vzali na pusu tlumítko. Arabská kultura JE zaostalá

Konečně to někdo řekl. Novinář: Prosím všechny ...

Co nás možná čeká v Receptáři anebo Sama ...

Tvrdý pád velkého frajera. Závislost na jediném televizním projektu ho dostala do kolen. K původní profesi už se vrátit nemůže, a tak nyní objíždí venkovské štace a čeká, jestli se nad ním televize Prima slituje

Tvrdý pád velkého frajera. Závislost na jediném ...

Na prahu tanečního důchodu mu náhoda přihrála ...

Web vyzradil dost nechutné podrobnosti o zdravotním stavu Karla Gotta… Co řekl sám slavík a neuvěřitelná cifra, na kterou přišly šaty desetileté Charlottky Gottové, budete zírat

Web vyzradil dost nechutné podrobnosti o ...

Víme, proč Karel Gott nebyl na předávání ...

Nevynikala krásou ani inteligencí, a když se stala první dámou, dobře věděla, že na to nemá. Přesto se snažila ze všech sil, aby neudělala ostudu manželovi, který byl považován za nejhezčího prezidenta. Tajnosti slavných

Nevynikala krásou ani inteligencí, a když ...

Byla hodná, tichá a poslušná a zřejmě právě ...

REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky