dnes je sobota 10.12. a svátek má Julie
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Hnus je slabé slovo. Jak to vypadá mezi agresivními mladistvými v diagnosťáku?

16.04.2014
Hnus je slabé slovo. Jak to vypadá mezi agresivními mladistvými v diagnosťáku?

Autor: repro

Popisek: V americkém filmu Spáči byly zobrazeny kruté podmínky v newyorské polepšovně 60. let. Ilustrační foto

VIDEO Říkejme mu pan Milan. Řekněme, že pracuje v Libereckém kraji v diagnostickém ústavu, kde se pohybují jak malé děti, tak i starší. Vzhledem k citlivosti jeho svědectví bylo redakčně změněno jak jméno vychovatele, tak i místo jeho působení. Ostatní skutečnosti jsou líčeny podle pravdy.

REKLAMA

Fiktivní kormidlo dějin se naši politici snaží otočit poté, co před několika týdny čtrnáctiletý romský chovanec výchovného ústavu v Králíkách v Pardubickém kraji bodl šroubovák vychovateli do krku. Ten přežil. Mladík byl podroben zkoumání s jasným výsledkem psychologa: žádné výčitky, žádná forma nápravy a v budoucnosti se jeho agrese bude pouze stupňovat. Na místo činu vyrazil i ministr školství Chládek. Ačkoli se v politice pohybuje na deset let, jeho závěr je pro pana Milana směšný. Prý se něco musí změnit, konstatoval senátor, zastupitel a ministr z ČSSD Chládek.

Naději podle vychovatele Milana nedal žádnou a pravomoci také ne. „Když ty cikáni nebo bílý děti utečou, což je zcela běžné při vycházkách venku, voláme policajty, ti je chytí dřív nebo později. Jestliže cestou něco udělají, tak udělají. Děje se to deset let, možná víc a neřeší to nikdo, ani tento pan Chládek, ani ti předešlí ministři. Ti jen žvaní, přál bych jim pár nocí u nás, aby věděli, jak to chodí," dodává pod podmínkou anonymity pan Milan. Co přesně má ale na mysli?

„Ty příklady jsou až hrůzostrašné. Od bití, ale opravdu bití, to není facka, to je kopání, mlácení, škrcení a všechno takového, co my nikdy nemůžeme stoprocentně ohlídat, přes znásilňování - kluků i holek - až po vyhrožování, šikanování, týrání. To všechno se děje prakticky ve všech diagnostických ústavech," říká s klidem na tváři pan Milan. Jeho klid je ovšem předstíraný.

„Strach mám. Aby mě tady nějakej smrad bodnul do krku, to radši půjdu jinam. Jenomže nemám kam, to je ten problém. O hubu to tady bylo vždycky, proto je tady třeba hodně vychovatelů z vězeňství. Prostě na ně dokážou zařvat a mají autoritu. Víte, jak to myslím," dodal pan Milan.

Během let, kdy působí v těchto prostorách a s těmito "dětmi" prý zažil téměř vše. Když prý někomu narvou do zadku mýdlo, může to být sranda, ale když ho zbije šest lidí ve sprchách, to už se chovanec moc neusmívá.

„Nevím, co s tím. Snažíme se je hlídat, ale my nejsme kriminál. My jsme prostě výchovné zařízení pro děti. Pokud si nějakej pan Kocáb a další myslí, že to je všechno výchovou a u všech se musí hledat lepší stránka, tak jsou to pitomci. U hodně těchto dětí nic lepšího nikdy nebude. Teď někoho zmlátí, až budou dospělí, mohou přepadnout s pistolí," uzavírá pan Milan s tím, že už nechce být podrobnější. Prý by na sebe ukázal prstem a o to nestojí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Zdeněk Svoboda

REKLAMA
reklama
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace